Třída Samsun

třída Samsun
Obecné informace
UživatelOsmanská říše Osmanské námořnictvo
Typtorpédoborce
Lodě4
Uvedení do služby1908 [1]
Osud1 potopena
3 vyřazeny
Technické údaje
Výtlak284 t [1][2]
Délka58,2 m [2]
Šířka6,3 m [2]
Ponor2,8 m [2]
Pohon2 sdružené parní stroje [2]
5950 ihp [2]
Rychlost28 uzlů [1][2]
Posádka7 důstojníků a 60 námořníků (1907) [2]
91 mužů (1915) [2]
Výzbroj1× 65mm dělo [1][2]
6× 47mm dělo [1][2]
2× 450mm torpédomet [1][2]

Třída Samsun byla třída torpédoborců Osmanského námořnictva. Jednalo se o vylepšené francouzské torpédoborce třídy Durandal. Celkem byly Osmanské říši dodány čtyři jednotky. Zúčastnily se bojů první světové války, tři z přeživších lodí sloužily u loďstva do počátku 30. let, než byly sešrotovány ve 40. letech.

Pozadí vzniku

Po prohrané řecko-turecké válce z roku 1897 se řecké námořnictvo rozhodlo zakoupit torpédoborce u britských a německých loděnic. Tyto nové torpédoborce ve svých schopnostech a výzbroji značně převyšovaly turecké torpédovky, proto se Osmané rozhodli k pořízení vlastních lodí tohoto typu. S přispěním lobbingu francouzské firmy Schneider et Cie byla nakonec vybrána francouzská třída Durandal. Objednávka byla uzavřena v roce 1906 na čtyři vylepšené jednotky. Tři z nich (Samsun, Yarhisar a Basru) postavily loděnice SA Chantier et Ateliers de la Gironde, čtvrtý Taşoz pak právě Schneider et Cie.[3][4]

JménoZahájení stavbySpuštěnaVstup do službyStatus
Samsunčerven 1906 [2]1907 [2]3. září 1907 [2]Vyřazen 1932, sešrotován 1949.[2]
Yarhisar1906 [2]1907 [2]1907 [2]3. prosince 1915 potopen britskou ponorkou HMS E 11.[2]
Basračerven 1906 [2]1907 [2]3. září 1907 [2]Vyřazen 1932, sešrotován 1949.[2]
Taşozčerven 1906 [2]1907 [2]1907 [2]Vyřazen 1932, sešrotován 1949.[2]

Konstrukce

Dělostřeleckou výzbroj tvořil jeden 50kaliberní 65mm rychlopalný kanón (300 nábojů) a šest taktéž 50kaliberních 47mm rychlopalných děl (1200 nábojů) doplněných dvojicí 450mm torpédometů (6 torpéd). Pohonná jednotka byla tvořena dvěma sdruženými parními stroji o výkonu 5950 ihp. Páru jim poskytovala dvojice kotlů typu Normand. Maximální rychlost činila 28 uzlů.[1][2]

Služba

Lodě se zúčastnily bojů italsko-turecké, první světové a řecko-turecké války. Yarhisar byl roku 1915 potopen, ostatní lodě byly vyřazeny z aktivní služby v roce 1932 a nakonec v roce 1949 sešrotovány.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b c d e f g HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 4. díl. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. 232 s. ISBN 80-85983-89-3. S. 223. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad LANGENSIEPEN, Bernd; GÜLERYÜZ, Ahmet. The Ottoman Steam Navy 1828-1923. London: Conway Maritime Press, 1995. 201 s. Dostupné online. ISBN 0-85177-610-8. S. 158. (anglicky) 
  3. The Ottoman Steam Navy, s. 13.
  4. NOPPEN, Ryan K. Ottoman navy warships 1914-18. Oxford: Osprey Publishing, 2015. 48 s. ISBN 978-1-4728-0620-8. S. 8–10. (anglicky) 

Literatura

Média použitá na této stránce

Flag of the Ottoman Empire (1844–1922).svg
The Ottoman flag and Turkey Republic Flag of 1844–1935. Late Ottoman flag which was made based on the historical documents listed in the Source section. Note that a five-pointed star was rarely used in the crescent-and-star symbol before the 19th century.