Třída San Giorgio

Třída San Giorgio
San Giorgio (L9892)
(c) Jacopo Werther, CC BY-SA 4.0
San Giorgio (L9892)
Obecné informace
Uživatelvlajka Italské námořnictvo
TypAmphibious Transport Dock
Lodě3
Osudaktivní (2022)
Technické údaje
Výtlak5 000 t (standardní)
7 665 t (plný)
Délka133,3 m
Šířka20,5 m
Ponor5,25 m
Pohon2× diesel
Rychlost21 uzlů (39 km/h)
Dosah7 500 nám. mil při 16 uzlech (30 km/h)
Posádka170 důstojníků a námořníků
Výzbroj76mm OTO Melara
2× 25mm Oerlikon KBA
LetadlaBell 212 / 3× SH-3

Třída San Giorgio je třída výsadkových lodí kategorie Amphibious Transport Dock, stavěných pro Italské námořnictvo loděnicí Fincantieri. Celkem byly pro Italské námořnictvo postaveny tři jednotky této třídy. Všechny jsou stále v aktivní službě a mají základnu v Brindisi. Loděnice Fincantieri postavily výsadková loď alžírského námořnictva Kalaat Béni Abbès (474) a výsadková loď katarského námořnictva Al Fulk (L141), obě také vychází z konstrukce San Guisto.

Stavba

Italská loděnice Fincantieri v Riva Trigoso u Janova postavila celkem tři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 19881994.

Jednotky třídy San Giorgio:[1]

JménoZahájení stavbySpuštěna na voduVstup do službyStatus
San Giorgio (L9892)27. května 198521. února 198713. února 1988aktivní
San Marco (L9893)26. března 198510. října 19876. května 1989aktivní
San Giusto (L9894)19. srpna 19912. prosince 199311. června 1994aktivní

Konstrukce

San Giusto (L 9894)

Kapacita lodí je až 500 vojáků s plnou výzbrojí, včetně 30 tanků či 36 obrněných vozidel. Lodě mají průběžnou letovou palubu s můstkem na pravoboku. Na palubě nesou tři vrtulníky Sea King SH-3D či pět menších typu AB-212. Podpalubní hangár o rozměrech 100×20,5 metru, ale je určený pouze pro vozidla a náklad. Do hangáru se vstupuje pomocí příďových vrat, bočním nákladovým otvorem a výtahem, který hangár spojuje s letovou palubou. Na zádi lodí je umístěn palubní dok pro vyloďovací čluny, který pojme tři čluny LCM (6) s nosností 30 tun. Na palubě jsou pak převáženy též tři menší čluny LCVP a malý motorový člun.

San Marco má oproti ostatním rozšířené zdravotnické prostory a je vhodná pro nasazení v místech přírodních katastrof. San Giusto, nemá příďová vrata, ale má zvětšenou nástavbu, mírně větší výtlak, všechny čluny LCVP na levoboku a je modifikována pro úlohu cvičné lodi (v době míru).

Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76,2mm/62 kanón OTO Melara ve věži na přídi a dva 25mm automatické kanóny Oerlikon KBA. Lodě pohánějí dva diesely GMT A420, díky kterým mohou plout rychlostí až 21 uzlů. Dosah je 7 500 námořních mil při 16 uzlech.

Odkazy

Reference

  1. Class San Giorgio Landing Ship Dock [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Naval ensign of Italy.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
ITS San Giusto.jpg
ITS SAN GIUSTO at sea