Třída Sassnitz

Třída Sassnitz
Bad Düben
Bad Düben
Obecné informace
UživateléVolksmarine
Německé námořnictvo
Typraketový člun
Lodě3 dokončeny
3 jako třída Orkan
Osudaktivní (2012)
Technické údaje Sassnitz
Výtlak347 t (standardní)
Délka48,9 m
Šířka8,65 m
Ponor2,15 m
Pohon3 diesely
3 lodní šrouby
Rychlost37 uzlů
Posádka30
Výzbroj1× 76,2mm kanón AK-176
1× AK-630
4× Strela-2M (1×4)
8× Ch-35 (2×4)
RadarTSR-333, Drum Tilt
Technické údaje BP 22 Neustrelitz
Výtlak317 t (standardní)
Pohon2 diesely MTU 12V595 TE90
2 lodní šrouby
Rychlost24 uzlů
Posádka16
Výzbroj2× 7,62mm kulomet (2×1)
RadarDecca AC 2690 BT

Třída Sassnitz byla třída raketových člunů východoněmecké Volksmarine. Do konce studené války a sjednocení Německa byla do služby zařazena pouze první jednotka Sassnitz.[1] Sassnitz a další dva dostavěné čluny byly předány Německé federální pobřežní stráži.[2] Dva z člunů tam, v pozměněné podobě, slouží dodnes.[3]

Další tři nedokončené trupy byly prodány Polsku, kde byly dostavěny jako raketové čluny třídy Orkan.[4]

Pozadí vzniku

Třídu stavěla loděnice VEB Peenewerft ve Wolgastu. Pro východoněmecké námořnictvo jich mělo být postaveno až 12 jednotek, přičemž další by byly předány SSSR a Polsku. Realizaci programu zastavil konec studené války a zánik NDR. Do té doby bylo rozestavěno devět lodí. V podobě raketového člunu byla dostavěna pouze první jednotka Sassnitz, kterou převzalo Německé námořnictvo.[1] Loď byla roku 1991 vyřazena a převedena k Německé federální pobřežní stráži, kde byla přejmenována na Neustrelitz. K pobřežní stráži se dostaly i další dvě jednotky třídy, pojmenované Sellin a Binz (loď byla přejmenována na Bad Düben). Zatímco Sellin byla později prodána, Neustrelitz a Bad Düben byly v polovině 90. let rozsáhle přestavěny.[2]

Jednotky třídy Sassnitz:[2]

JménoZahájení stavbySpuštěnaVstup do službyStatus
Sassnitz (591)198831. července 1990[2]po přestavbě aktivní u pobřežní stráže jako BP 22 Neustrelitz
Ostseebad Sellin (592)zařazena do pobřežní stráže, 1999 prodána
Ostseebad Binz (593)198919907. srpna 1996[3]po přestavbě aktivní u pobřežní stráže jako BP 23 Bad Düben

Konstrukce

Hlavňovou výzbroj tvořil jeden dvouúčelový 76,2mm kanón AK-176 v dělové věži na přídi a jeden 30mm obranný systém AK-630. Hlavní údernou výzbroj představovalo osm protilodních střel Ch-35 (byly odstraněny v roce 1990).[2] K obraně proti letadlům sloužil jeden čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Strela-2M. Pohonný systém tvořily tři diesely M-520, roztáčející trojici lodních šroubů.[1] Nejvyšší rychlost dosahovala 37 uzlů.[2]

V 90. letech byly Neustrelitz a Bad Düben přestavěny a modernizovány. Výzbroj byla omezena na dva 7,62mm kulomety. Do lodí byl instalován méně výkonný pohonný systém, tvořený dvěma diesely MTU 12V595 TE90. Nejvyšší rychlost poklesla na 24 uzlů.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 193. 
  2. ↑ a b c d e f g WERTHEIM, Eric. The Naval Institute Guide to Combat Fleets of the World, 15th Edition. Annapolis: Naval Institute Press, 2007. ISBN 978-1-59114-955-2. S. 261. (anglicky) 
  3. ↑ a b Einsatzschiffe sowie Kontroll- und Streifenboote [online]. Bundespolizei [cit. 2012-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-24. (německy) 
  4. ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 13. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

BP 23 Bad Düben 01.jpg
Autor: Huhu Uet, Licence: CC BY 3.0
Küstenwachschiff "Bad Düben" aif dem Nord-Ostsee-Kanal