Třída Sirena

Třída Sirena
Anfitrite
Anfitrite
Obecné informace
UživatelRegia Marina
Typponorka
Lodě12
Osud11 ztraceno
1 vyřazena
Předchůdcetřída Argonauta
Nástupcetřída Archimede
Technické údaje
Výtlak680 t (na hladině)
837 t (pod hladinou)[1]
Délka60,18 m
Šířka6,45 m
Ponor4,7 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby
Rychlost14 uzlů (na hladině)
7,7 uzlu (pod hladinou)
Dosah2280 nám. mil při 12 uzlech (na hladině)
72 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou)
Posádka45
Výzbroj1× 100mm kanón
4× 13,2mm kulomet (2×2)
6× 533mm torpédomet (6×1, 12 torpéd)
Ostatníoperační hloubka ponoru 80 m

Třída Sirena byla třída pobřežních ponorek italského královského námořnictva. Celkem bylo postaveno 12 jednotek této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1933–1948. Účastnily se bojů druhé světové války. Ve válce jich bylo 11 ztraceno.[1]

Stavba

Ponorky představovaly druhou z pěti skupin italských 600tunových pobřežních ponorek. Oproti předcházející třídě Argonauta byly mírně větší. Celkem bylo postaveno 12 ponorek této třídy. Do jejich stavby se zapojily italské loděnice Cantieri Riuniti dell'Adriatico (CRDA) v Monfalcone, Tosi v Tarentu, Cantieri navali del Quarnaro (CNQ) ve Fiume a OTO v Muggiano. Do služby byly přijaty v letech 1933–1934.[1]

Jednotky třídy Sirena:[2]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámky
AmetistaOTO193126. dubna 1933duben 1934Dne 12. září 1943 v Anconě potopena vlastní posádkou.
AnfitriteCRDA19315. srpna 1933březen 1934Dne 6. března 1941 v Egejském moři potopena britským torpédoborcem HMS Greyhound.
DiamanteTosi193125. května 19331933Dne 20. června 1940 poblíž Tobruku potopena britskou ponorkou HMS Parthian.
GalateaCRDA19315. října 1933červen 1934Vyřazena 1948.
NaiadeCRDA193127. března 1933listopad 1933Dne 14. prosince 1940 poblíž přístavu Bardia potopena britskými torpédoborci HMS Hereward a HMS Hyperion.
NereideCRDA193125. května 1933únor 1934Dne 13. července 1943 poblíž Augusty potopena britskými torpédoborci HMS Echo a HMS Ilex.
OndinaCRDA19312. prosince 1933září 1934Dne 11. července 1942 poblíž Bejrútu potopena jihoafrickými trawlery HMSAS Protea a HMSAS Southern Maid.
RubinoCNQ193129. března 1933březen 1934Dne 29. června 1940 v Jónském moři potopena britským letectvem.
SirenaCRDA193126. ledna 1933říjen 1933Dne 9. září 1943 v La Spezia potopena vlastní posádkou.
SmeraldoTosi193123. července 1933listopad 1933Přibližně 16. září 1941 ve středním Středomoří ztracena z neznámé příčiny.
TopazioCNQ193115. května 1933duben 1934Dne 12. září 1943 poblíž Sadinie potopena britským letectvem.
ZaffiroOTO193128. června 1933červen 1934Přibližně 9. června 1942 potopena britským letectvem.

Konstrukce

Nesly čtyři příďové a dva záďové 533mm torpédomety se zásobou 12 torpéd. Dále nesly jeden 100mm kanón a čtyři 13,2mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Fiat o výkonu 1200 bhp a dva elektromotory CRDA o výkonu 800 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Ponorky Diamante, Rubino, Smeraldo a Topazio by vybaveny disely Tosi a elektromotory Marelli. Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů na hladině a 7,7 uzlu pod hladinou.[1] Dosah byl 2280 námořních mil při rychlosti 12 uzlu na hladině a 72 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 80 metrů.[2]

Modifikace

V letech 1942–1943 ponorky Ametista, Nereide, Ondina, Sirena, Topazio a Zaffiro dostaly menší velitelskou věž.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 309. (anglicky) 
  2. ↑ a b SIRENA medium submarines (1933 - 1934) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Sommergibile Anfitrite.jpg
Sommergibile Anfitrite, classe Sirena, alla banchina dei lavori nel cantiere di Monfalcone. A fianco un altro sommergibile della stessa classe.