Třída Sirius (1953)

Třída Sirius
Sirius (M 701)
Sirius (M 701)
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Marocké královské námořnictvo
Jugoslávské námořnictvo (1945–1992)
Jugoslávské námořnictvo (1992–2006)
Typminolovka
Lodě34
Osudvyřazeny
Nástupcetřída Mercure
Technické údaje
Výtlak400 t (standardní)
440 t (plný)
Délka46,4 m
Šířka8,55 m
Ponor2,5 m
Pohon2 diesely
Rychlost15 uzlů
Posádka35
Výzbroj1× 40mm kanón
1-2× 20mm kanón

Třída Sirius je třída pobřežních minolovek vyvinutých pro francouzské námořnictvo. Zahraničními uživateli třídy se staly Maroko, Jugoslávie a Seychely.[1] Celkem bylo postaveno 34 jednotek této třídy.[2]

Stavba

Minolovky třídy Sirius byly postaveny s výrazným finančním příspěním programu MDAP (z programu bylo zaplaceno 28 minolovek). Na vývoji jejich konstrukce se podílela britská loděnice Thornycroft a britské královské námořnictvo, z jehož třídy Ton plavidla vycházela.[2] Stavbu celkem 34 minolovek zajistily loděnice Augustin Normand v Le Havre, Felix Amiot, Direction Technique des Constructions Navales (DTCN) a Constructions Mécaniques de Normandie (CMN) v Cherbourgu a At. & Ch. Penhoet v St. Nazaire. Do služby byly přijaty v letech 1954-1957.[1]

Další tři minolovky byly postaveny pro Jugoslávii, přičemž čtvrtá Snažny byla postavena přímo v Jugoslávii v Losinjske.[3]

Jednotky třídy Sirius:

JménoSpuštěnaVstup do službyStatus
Sirius (M 701)195228. září 1954Vyřazena.
Rigel (M 702)Vyřazena.
Antares (P 703, ex M 703)1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Algol (M 704)195326. června 1954Vyřazena.
Aldebaran (M 705)195326. června 1954Vyřazena.
Regulus (M 706)195226. června 1954Vyřazena.
Véga (P 707, M 707)1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Castor (M 708)Vyřazena.
Pollux (M 709)1970-1971 vrácena USA.
Pegase (M 710)19556. srpna 1956Vyřazena.
Croix du Sud (P 658, M 734)1960 odzbrojena, hlídková loď, 1979 ji koupily Seychely.
Etolie Polaire (P 660, M 735)1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Altair (P 656, ex M 736)1960 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Capricorne (M 737)Vyřazena na počátku 90. let.
Cassiopée (M 740)Vyřazena.
Eridan (P 741, ex M 741)1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Orion (M 742)1970-1971 vrácena USA.
Sagittaire (P 743, ex M 743)1973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Achernar' (M 744)1970-1971 vrácena USA.
Procyon (M 745)1970-1971 vrácena USA.
Arcturus (P 650, ex M 746)1960 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena.
Bételgeuse (M 747)Vyřazena.
Persée (M 748)195513. června 1956Vyřazena.
Phénix (M 749)195521. prosince 1956Vyřazena 1992.
Bellatrix (M 750)19557. ledna 1957Vyřazena.
Dénebola (M 751)19567. ledna 1957Vyřazena.
Centaure (M 752)1970-1971 vrácena USA.
Formalhaut (M 753)195510. září 19561970-1971 vrácena USA.
Canopus (P 659, ex M 754)195517. září 19561973 odzbrojena, hlídková loď, vyřazena v polovině 80. let.
Capella (M 755)19551. května 1956vyřazena na počátku 90. let
Cérphée (M 756)195611. června 1956Vyřazena na počátku 90. let.
Verseau (M 757)195611. června 1956Vyřazena na počátku 90. let.
Aries (M 758)19569. května 19571974 zakoupena Marokem jako Tawfic (Q 606), vyřazena.
Lyre (M 759)195613. února 1957Vyřazena.
Podgora (M 152, ex Smeli)září 1957Vyřazena 2004.[3]
Blitvenica (M 153, ex Slobodni)září 1957Vyřazena 2004.[3]
Gradac (M 161, ex Snažny)1960Vyřazena 1993.[3]
Vukov Klanac (M 151, ex Hrabry)září 1957V září 1991 byla zajata Chorvatskem, zanedlouho byla potopena srbským dělostřelectvem.[3]

Konstrukce

Canopus

Plavidla byla postavena ze dřeva a ze slitiny lehkých kovů. Minolovné vybavení umožňovalo likvidaci klasických, magnetických a akustických min. Výzbroj se skládala z jednoho 40mm kanónu a až dvou 20mm kanónů.[2] Pohonný systém části plavidel (M 734, 735, 737, 746, 747, 749, 754-759 ) tvořily dva diesely SEMT-Pielstick 16 PA 1175 o celkovém výkonu 2000 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů.[2]

Modifikace

Jugoslávská plavidla prošla v letech 1988–1990 modernizací, při které byla vybavena novým sonarem a dvěma podmořskými drony PAP-104.[3]

Odkazy

Reference

  1. a b Class Sirius Coastal Minesweeper [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky) 
  2. a b c d PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 123. 
  3. a b c d e f HRABRI coastal minesweepers (1957-1960) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Canopus-dragueurcotier9871.jpg
Autor: Raphodon, Licence: CC BY-SA 3.0
M754 CANOPUS dragueur de mines français
Dragueur côtier Sirius.jpg
Autor: Maurice47, Licence: CC BY-SA 3.0
Dragueur de mines Sirius