Třída Swordfish
| Třída Swordfish | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Royal Navy |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | 1894 |
| Spuštění na vodu | 1894 |
| Uvedení do služby | 1895 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Sturgeon |
| Nástupce | Zebra |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 320 t (standardní) 355 t (plný) |
| Délka | 62,3 m (celková) |
| Šířka | 5,79 m |
| Ponor | 2,36 m |
| Pohon | 8 kotlů, 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 2 lodní šrouby 4500 hp |
| Rychlost | 27 uzlů |
| Dosah | 3000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 58 |
| Výzbroj | 1× 76mm kanón 5× 57mm kanón (5×1) 2× 457mm torpédomet (2×1) |
Třída Swordfish byla třída torpédoborců Britského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1896–1912.[1]
Třída Swordfish představovala jednu ze sedmnácti podtříd raných britských torpédoborců od různých výrobců, které jsou souhrnně označovány jako třída A. Torpédoborce třídy A neměly jednotný design, ale důraz byl u nich kladen na jednotnou rychlost (u prvních tří podtříd 26 uzlů a u zbývajících čtrnácti podtříd 27 uzlů). Třída Swordfish patřila do druhé skupiny označované jako „27-knotters“.
Stavba
Britská loděnice Armstrong Whitworth v Elswicku postavila celkem dvě jednotky této třídy. Na vodu byly spuštěny roku 1895 a do služby přijaty roku 1896.[2]
Jednotky třídy Swordfish:[1][2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|
| HMS Swordfish | 4. června 1894 | 27. března 1894 | prosinec 1896 | Prodán do šrotu 1910. |
| HMS Spitfire | 4. června 1894 | 7. června 1894 | listopad 1896 | Prodán do šrotu 1912. |
Konstrukce
Výzbroj představoval jeden 76mm kanón, pět 57mm kanónů a dva jednohlavňové 457mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Pohonný systém tvořilo osm kotlů Yarrow a dva čtyřválcové parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4500 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Spaliny odváděly tři komíny. Nejvyšší rychlost dosahovala 27 uzlů. Dosah byl 3000 námořních mil při rychlosti deset uzlů.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- CROSSLEY, Jim. Biritsh Destroyers 1892–1918. Oxford: Osprey Publishing, 2009. 48 s. ISBN 978-1-84603-514-2. (anglicky)