Třída Tačikaze

Třída Tačikaze
(c) Kenichiro MATOHARA, CC BY 2.0 Asakaze (DDG-169)
Obecné informace
Uživatel	Japonské námořní síly sebeobrany
Typ	torpédoborec
Lodě	3
Osud	vyřazeny 2007–2009
Předchůdce	Amacukaze
Nástupce	třída Hatakaze
Technické údaje
Výtlak	3850 t (standardní) 5200 t (plný)
Délka	143 m
Šířka	14,3 m
Ponor	4,6 m
Pohon	2 kotle, 2 turbíny
Rychlost	32 uzlů
Posádka	250 (Tačikaze), 270 (Sawakaze)
Výzbroj	2× 127 mm (2×1) Standard SM-1 MR 1× ASROC (8hl.) 2× Phalanx CIWS (2×1) 6× 324mm torpédomet (2×3)

Třída Tačikaze byla třída raketových torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany, určených zejména k ničení vzdušných cílů. Skládala se z jednotek Tačikaze, Asakaze a Sawakaze, postavených loděnicí Mitsubishi Zosen v Nagasaki v letech 1973–1983. Všechny tři jednotky byly vyřazeny ze služby v rozmezí let 2007–2010.

Stavba

Jednotky třídy Tačikaze:^[1]

Konstrukce

Hlavňovou výzbroj torpédoborců tvořily dva 127mm kanóny umístěné ve věžích na přídi a zádi lodí. Mezi přední věží a můstkem se dále nacházelo osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC, která ve výzbroji lodí doplnily dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Na zádi, za druhou dělovou věží, se nacházelo jednoduché odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Standard SM-1 MR. Ze stejného vypouštěcího zařízení bylo možné odpalovat též protilodní střely Boeing Harpoon. V 80. letech byly na všechny jednotky instalovány dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS.

Odkazy

Reference

Literatura

• PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Tačikaze na Wikimedia Commons
• (anglicky) Profil na serveru Globalsecurity.org