Třída Ticonderoga

Třída Ticonderoga
USS Port Royal (CG-73)
USS Port Royal (CG-73)
Obecné informace
UživatelVlajka US Navy
Typraketový křižník
Loděpostaveno 27
vyřazeno 15
aktivních 12
Osudaktivní (2024)
Předchůdcetřída Virginia
Technické údaje (CG-52 až CG-73)
Výtlak6 700 t (standardní)
9 800 t (plný)
Délka172,8 m
Šířka16,8 m
Ponor9,5 m
PohonLM2500
Rychlost32,5 uzlů
Dosah6 000 nám. mil při 20 uzlech
Posádka30 důstojníků
300 námořníků[1]
Výzbroj2× 127mm kanón
2× 25mm kanón
2× 20mm Phalanx
2× Mk 141 (4hl.)
RGM-84 Harpoon

Mk 41 (61hl.)

BGM-109 Tomahawk
RIM-66
RIM-67
RIM-161
RIM-162
RIM-174
RUM-139

2-4× 12,7mm kulomet
2× Mk 32 (3hl.)

Mk 46
Pancířkevlar
LetadlaSH-60B Seahawk
RadarAN/SPY-1

Třída Ticonderoga je třída raketových křižníků Námořnictva Spojených států amerických. Jsou to první lodě vybavené zbraňovým systémem Aegis.[2] Jejich hlavním úkolem je protivzdušná obrana svazů letadlových lodí.[3]

Celkem bylo postaveno 27 křižníků této třídy. První pětice byla předčasně vyřazena a námořnictvo si ponechalo zbylých 22 plavidel vybavených vertikálními vypouštěcími sily. V rámci modernizací byla zvýšena bojová hodnota lodí a bylo umožněno jejich fungování v rámci systému protiraketové obrany (Ballistic Missile Defense - BMD).[4]

Lodě třídy Ticonderoga byly původně klasifikovány jako torpédoborce, přičemž jejich trup a pohonný systém byly převzaty z torpédoborců třídy Spruance. Klasifikace lodí byla změněna na křižníky ještě před položením kýlu prvního z nich.[2]

Životnost plavidel byla plánována na 35-40 let. Mimo jiné mají křižníky problémy s únavovými trhlinami svých hliníkových nástaveb. Jejich opravy jsou velmi zdlouhavé a nákladné. V roce 2012 proto mělo být až sedm křižníků předčasně vyřazeno ze služby.[5] Vyřazování křižníků s vertikálními sily začalo roku 2022. V letech 2022–2023 bylo vyřazeno devět křižníků. V roce 2024 ve službě zůstávalo třináct plavidel. Ve stejném roce bylo rozhodnuto o vyřazení všech křižníků třídy Ticonderoga do roku 2027.[6]

Stavba

Celkem bylo postaveno 27 křižníků této třídy. Hlavními dodavateli se staly loděnice Ingalls Shipbuilding v Pascagoule ve státě Mississippi a loděnice Bath Iron Works v Bathu ve státě Maine. Kýl prvního křižníku USS Ticonderoga byl založen v roce 1980 a samotná loď vstoupila do služby na počátku roku 1983. Jako poslední byl v roce 1994 dokončen křižník USS Port Royal.

Jednotky třídy Ticonderoga:[7][8]

JménoLoděniceSpuštěna na voduVstup do službyStatus
USS Ticonderoga (CG-47)Ingalls SB25. dubna 198122. ledna 1983Vyřazen 30. září 2004. Sešrotován.
USS Yorktown (CG-48)Ingalls SB17. ledna 19834. července 1984Vyřazen 10. prosince 2004. Sešrotován.
USS Vincennes (CG-49)Ingalls SB14. ledna 19846. července 1985Vyřazen 29. června 2005. Sešrotován.
USS Valley Forge (CG-50)Ingalls SB23. června 198411. ledna 1986Vyřazen 30. srpna 2004. Potopen jako cvičný cíl.
USS Thomas S. Gates (CG-51)Bath Iron Works14. prosince 198522. srpna 1987Vyřazen 16. prosince 2005. Sešrotován.
USS Bunker Hill (CG-52)Ingalls SB11. března 198520. září 1986Dne 22. září 2023 byl převeden do rezervy.
USS Mobile Bay (CG-53)Ingalls SB22. srpna 198521. února 1987Dne 10. srpna 2023 byl převeden do rezervy.
USS Antietam (CG-54)Ingalls SB14. února 19866. června 1987Aktivní. Vyřazení plánováno na září 2024.
USS Leyte Gulf (CG-55)Ingalls SB20. června 198626. září 1987Aktivní. Vyřazení plánováno na září 2024.
USS San Jacinto (CG-56)Ingalls SB14. listopadu 198623. ledna 1988Dne 15. září 2023 byl převeden do rezervy.
USS Lake Champlain (CG-57)Ingalls SB3. dubna 198712. srpna 1988Dne 1. září 2023 byl převeden do rezervy.
USS Philippine Sea (CG-58)Bath Iron Works25. dubna 198718. března 1989Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2025.
USS Princeton (CG-59)Ingalls SB2. října 198711. února 1989Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2026.
USS Normandy (CG-60)Bath Iron Works19. března 19889. prosince 1989Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2025.
USS Monterey (CG-61)Bath Iron Works22. října 198816. června 1990Dne 16. září 2022 byl převeden do rezervy.
USS Robert Smalls (CG-62)Ingalls SB15. července 19884. listopadu 1989Původní název USS Chancellorsville. Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2026.
USS Cowpens (CG-63)Bath Iron Works11. března 19899. března 1991Aktivní. Vyřazení plánováno na srpen 2024.
USS Gettysburg (CG-64)Bath Iron Works22. července 198922. června 1991Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2026.
USS Chosin (CG-65)Ingalls SB1. září 198912. ledna 1991Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2027.
USS Hué City (CG-66)Ingalls SB1. června 199014. září 1991Dne 23. září 2022 byl převeden do rezervy.
USS Shiloh (CG-67)Bath Iron Works14. července 199018. července 1992Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2025.
USS Anzio (CG-68)Ingalls SB2. listopadu 19902. května 1992Dne 22. září 2022 byl převeden do rezervy.
USS Vicksburg (CG-69)Ingalls SB2. srpna 199114. listopadu 1992Dne 28. června 2024 byl převeden do rezervy.
USS Lake Erie (CG-70)Bath Iron Works13. července 199124. července 1993Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2025.
USS Cape St. George (CG-71)Ingalls SB10. ledna 199213. dubna 1993Aktivní. Vyřazení plánováno na fiskální rok 2027.
USS Vella Gulf (CG-72)Ingalls SB30. května 199212. července 1993Dne 4. srpna 2022 byl převeden do rezervy.
USS Port Royal (CG-73)Ingalls SB20. listopadu 19929. července 1994Dne 29. září 2022 byl převeden do rezervy.

Konstrukce

Skupina osmi osminásobných vertikálních vypouštěcích sil Mk 41 na palubě křižníku USS San Jacinto (CG-56)
127mm kanón Mk 45 Mod 2 křižníku USS Chancellorsville (CG-62)

Křižníky jsou vybaveny zbraňovým systémem Aegis. První pětice lodí (CG-47 až CG-51) nesla dvě dvojitá odpalovací zařízení Mk 26 s kapacitou osmdesát osm protiletadlových řízených střel moře-vzduch Standard SM-2 (nemohly odpalovat protizemní střely Tomahawk). Na zbylých 22 jednotek (CG-52 až CG-73) již byla instalována moderní vertikální odpalovací zařízení Mk 41 s mnohem větší variabilitou výzbroje. Jedna skupina osmi Mk 41 se nachází na přídi a druhá na zádi lodí. Celkem obsahují 128 buněk. Ve vertikálních vypouštěcích silech mohou být umístěny střely s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk, protiponorkové střely VL-ASROC a střely moře-vzduch Standard verzí SM-2 a SM-3 (použitelné proti balistickým raketám krátkého a středního dosahu). Do jedné buňky sila lze vložit také pouzdro se čtyřmi menšími střelami RIM-162 ESSM, sloužícími k obraně vůči protilodním střelám. Křižníky dále nesou osm protilodních střel RGM-84 Harpoon a jsou rovněž vybaveny dvěma trojhlavňovými 324mm torpédomety, ze kterých jsou vypouštěna lehká protiponorková torpéda Mk 46. Hlavňovou výzbroj představují dva 127mm kanóny Mk 45 Mod 2 a dva systémy blízké obrany Mk 15 Phalanx Block 1B (později výzbroj doplnilo několik 12,7mm kulometů M2 Browning a dva 25mm kanóny M242 Bushmaster).[3]

Na zádi se nachází přistávací plocha a hangár pro dva vrtulníky. První čtyři křižníky nesly dva stroje SH-2F Sea Sprite (LAMPS I) a ostatní modernější Sikorsky SH-60B Seahawk (LAMPS III).[9]

Pohonný systém tvoří čtyři plynové turbíny General Electric LM2500 o celkovém výkonu 80 000 hp. Lodní šrouby jsou dva, kormidla jsou zdvojená. Nejvyšší rychlost přesahuje 30 uzlů.[1] Dosah je 6 000 námořních mil při ekonomické rychlosti 20 uzlů. Důležitá místa chrání pancíř z kevlaru.[4]

Operační nasazení

Uvnitř bojového řídícího centra (CIC) křižníku USS Vincennes (CG-49)

Křižník USS Vincennes je znám sestřelením civilního íránského dopravního letounu Airbus A300B2 letu Iran Air 655Hormuzském průlivu dne 3. července 1988. Kapitán křižníku íránský letoun považoval za útočící íránskou stíhačku F-14 Tomcat. Na palubě letounu tehdy zahynulo 290 osob.[10]

Jedenáct křižníků třídy Ticonderoga bylo nasazeno ve válce v Zálivu, přičemž USS Princeton zde byl poškozen výbuchem dvou min.[11] Dále operovaly například v Bosně a válce v Iráku.

V únoru 2008 křižník USS Lake Erie s pomocí upravené řízené střely Standard SM-3 úspěšně sestřelil vyřazený americký satelit USA 193 letící ve výšce 247 kilometrů nad Pacifikem.[12]

Křižníky USS Ticonderoga, USS Yorktown, USS Vincennes, USS Valley Forge a USS Thomas S. Gates již byly vyřazeny, protože jejich zastaralá odpalovací zařízení snižovala jejich bojovou hodnotu. V aktivní službě naopak zůstává všech dvacet dva jednotek vybavených vertikálními vypouštěcími sily VLS. U nich bylo rozhodnuto provést v letech 2006–2014 rozsáhlou modernizaci, která má zvýšit jejich bojovou hodnotu. Lodě pak mají být rovněž schopné fungování jako součást protiraketové obrany (Ballistic Missile Defense - BMD). První modernizovanou lodí je křižník USS Cape St. George.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b Cruisers - CG [online]. US Navy [cit. 2017-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-06. (anglicky) 
  2. a b c The Ticonderoga (CG 47) - Class [online]. Navysite.de [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 53. 
  4. a b Ticonderoga Class Guided-Missile Cruisers, USA [online]. Naval-technology.com, 2009 [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Předčasný konec křižníků USN. ATM. 2012, roč. 44, čís. 3, s. 73. ISSN 1802-4823. 
  6. U.S. Navy’s Cruiser Countdown [online]. Navalnews.com, rev. 2024-06-09 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Class Ticonderoga Guided Missile Cruiser [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Class Bunker Hill Guided Missile Cruiser [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-21. (anglicky) 
  9. Pejčoch, Novák a Hájek, 1994, s. 54.
  10. KASÍK, Pavel. Proč Američané sestřelili dopravní letadlo s 290 lidmi na palubě [online]. Technet.cz, rev. 2008-01-22 [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. 
  11. CG-47 Ticonderoga-class [online]. Globalsecurity.org [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Američané sestřelili nebezpečný špionážní satelit. Aktuálně.cz [online]. Economia, rev. 2008-02-21 [cit. 2009-12-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

USS Port Royal (CG 73) RIMPAC 2008.jpg
080713-N-7949W-059 PACIFIC OCEAN (July 13, 2008) The guided-missile cruiser USS Port Royal (CG 73) flies its "house flag" from the starboard halyard while off the coast of Hawaii during Rim of the Pacific (RIMPAC) 2008. RIMPAC is the world's largest multinational exercise scheduled biennially by the U.S. Pacific Fleet. Participants include the United States, Australia, Canada, Chile, Japan, the Netherlands, Peru, Republic of Korea, Singapore, and the United Kingdom.
Mark 45 - 5-inch-firing ID 081020-N-1635S-008.jpg
USS Chancellorsville (CG-62) fires a 5-inch MK-45 light-weight gun during a weapons firing exercise
USS Vincennes (CG-49) Aegis large screen displays.jpg
Crew members monitor radar screens in the combat information center aboard the guided missile cruiser USS VINCENNES (CG-49).
US Navy 030303-N-3235P-503 A topside view of the forward MK-41 Vertical Launching System (VLS) aboard the guided missile cruiser USS San Jacinto (CG 56).jpg
At sea aboard USS San Jacinto (CG 56) Mar. 3, 2003 -- A topside view of the forward MK-41 Vertical Launching System (VLS) aboard the guided missile cruiser. The MK 41 is a fixed, vertical, multi-missile storage and firing system that allows Navy vessels significantly increased firepower. San Jacinto is on deployment in support of Operation Enduring Freedom. U.S. Navy photo by Photographer's Mate 1st Class Michael W. Pendergrass. (RELEASED)