Třída UB II

Třída UB II
SM UB 45
SM UB 45
Obecné informace
UživateléKaiserliche Marine
Rakousko-uherské námořnictvo
Francouzské námořnictvo
Typponorka
Lodě30
Osud21 ztraceno, 9 vyřazeno
Předchůdcetřída UB I
Nástupcetřída UB III
Technické údaje UB 18
Výtlak263 t (na hladině)
292 t (pod hladinou)[1]
Délka36,1 m
Šířka4,4 m
Ponor3,7 m
Pohon2 diesely, 2 elektromotory
2 lodní šrouby
Palivonafta
Rychlost9 uzlů (na hladině)
5,8 uzlu (pod hladinou)
Dosah6650 nám. mil (na hladině)
45 nám. mil (pod hladinou)
Posádka22
Výzbroj1× 50mm kanón
2× 500mm torpédomet (4 torpéda)
Ostatníhloubka ponoru 50 m

Třída UB II byla třída pobřežních ponorek německého císařského námořnictva z období první světové války. Vyznačovaly se malými rozměry a jednoduchou konstrukcí, umožňující jejich rychlou stavbu. Celkem bylo postaveno 30 jednotek této třídy. Do služby byly zařazovány v letech 1915–1916. Dvě zakoupilo Rakousko-uherské námořnictvo a čtyři další operovaly pod jeho vlajkou. Za války jich bylo 21 ztraceno. Přeživší ponorky si rozebraly vítězné mocnosti. Francie jednu ponorku zařadila do služby.[2]

Pozadí vzniku

Celkem bylo postaveno 30 ponorek této třídy. Do jejich stavby byly zapojen loděnice Blohm & Voss v Hamburgu a AG Weser v Brémách.[1]

Jednotky třídy UB II:

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
SM UB 18Blohm & Voss, Hamburk19151915prosinec 1915Dne 9. prosince 1917 v Lamanšském průlivu potopena britským trawlerem Ben Lawers.
SM UB 19Blohm & Voss, Hamburk19151915prosinec 1915Dne 30. listopadu 1916 v Lamašském průlivu potopena britskou lodí Q Penshurst.
SM UB 20Blohm & Voss, Hamburk19151915únor 1916Dne 29. července 1917 potopena minou u pobřeží Flander.
SM UB 21Blohm & Voss, Hamburk19151915únor 1916Připadla Velké Británii, potopila se během transferu.
SM UB 22Blohm & Voss, Hamburk19151915březen 1916Dne 19. ledna 1918 potopena minou v Severním moři.
SM UB 23Blohm & Voss, Hamburk19151915březen 1916Dne 29. července 1917 poškozena britskou šalupou HMS PC.60 a následně byla internována ve španělském přístavu La Coruña. Roku 1919 připadla Francii, sešrotována.
SM UB 24AG Weser, Brémy19151915listopad 1915Připadla Velké Británii, sešrotována.
SM UB 25AG Weser, Brémy19151915prosinec 1915Dne 19. března 1917 se potopila v Kielu po kolizi s torpédoborcem SMS V26. Vyzvednuta a opravena. Připadla Velké Británii, sešrotována.
SM UB 26AG Weser, Brémy19151915leden 1916Dne 5. dubna 1916 se potopila v Le Havre. Vyzvednuta a zařazena do francouzského námořnoctva jako Roland Morillot. Sešrotována 1931.
SM UB 27AG Weser, Brémy19151916únor 1916Dne 29. července 1917 v Severním moři potopena britskou šalupou HMS Halcyon.
SM UB 28AG Weser, Brémy19151915prosinec 1915Připadla Velké Británii, sešrotována.
SM UB 29AG Weser, Brémy19151915leden 1916Dne 13. prosince 1916 v Lamašském průlivu potopena minou a britským torpédoborcem HMS Landrail.
SM UB 30Blohm & Voss, Hamburk19151915březen 1916Dne 23. února 1917 ztroskotala u ostrova Walcheren, internována Nizozemskem, vrácena 8. srpna 1917. Dne 13. srpna 1918 v Severním moři potopena britským trawlerem John Gillman.
SM UB 31Blohm & Voss, Hamburk19151915březen 1916Dne 2. května 1918 v Lamašském průlivu potopena britskými trawlery Lord Leitrim, Loyal Friend a Ocean Roamer.
SM UB 32Blohm & Voss, Hamburk19151915duben 1916Dne 22. září 1917 v Lamašském průlivu potopena britskými letadly.
SM UB 33Blohm & Voss, Hamburk19151915duben 1916Dne 11. dubna 1918 v Lamašském průlivu potopena minou.
SM UB 34Blohm & Voss, Hamburk19151915červen 1916Roku 1918 připadla Velké Británii.
SM UB 35Blohm & Voss, Hamburk19151915červen 1916Dne 26. ledna 1918 v Lamašském průlivu potopena britským torpédoborcem HMS Leven a hlídkovými čluny.
SM UB 36Blohm & Voss, Hamburk19151916květen 1916Dne 21. května 1917 v Lamašském průlivu taranována a potopena lodí SS Molière.
SM UB 37Blohm & Voss, Hamburk19151915květen 1916Dne 14. ledna 1917 v Lamašském průlivu potopena britskou lodí Q Penshurst.
SM UB 38Blohm & Voss, Hamburk19151916červenec 1916Dne 8. února 1918 Penshurst potopena minou.
SM UB 39Blohm & Voss, Hamburk19151915duben 1916Dne 15. května 1917 v Lamašském průlivu potopena minou.
SM UB 40Blohm & Voss, Hamburk19151916srpen 1916Dne 5. října 1918 potopena v Ostende vlastní posádkou při německém ústupu z Flander.
SM UB 41Blohm & Voss, Hamburk19151916srpen 1916Dne 5. října 1917 v Sevením moři potopena minou.
SM UB 42AG Weser, Brémy19151916březen 1916Operovala pod rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 42. Připadla Velké Británii, sešrotována.
SM UB 43AG Weser, Brémy19151916duben 1916Roku 1917 prodána Rakousko-uhersku, operovala jako SM U 43. Roku 1918 připadla Itálii, sešrotována.
SM UB 44AG Weser, Brémy19151916květen 1916Operovala pod rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 44. Dne 4. srpna 1916 potopena v Jónském moři britskými eskortními plavidly.
SM UB 45AG Weser, Brémy19151916květen 1916Operovala pod rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 45. Dne 6. listopadu 1916 v Černém moři potopena minou.
SM UB 46AG Weser, Brémy19151916červen 1916Operovala pod rakousko-uherskou vlajkou jako SM U 46. Dne 7. prosince 1916 v Černém moři potopena minou.
SM UB 47AG Weser, Brémy19151916červenec 1916Roku 1917 prodána Rakousko-uhersku, operovala jako SM U 47. Roku 1920 připadla Itálii, sešrotována.

Konstrukce

SM UB 45

Ponorky měly jednotrupou koncepci. Člunům různých výrobců trvalo ponoření od 30 do 45 vteřin. Výzbroj tvořil jeden 50mm kanón a dva příďové 500mm torpédomety. Neseny byly čtyři torpéda, později až šest. Pohonný systém tvořily dva diesely (Daimler, Kortig nebo Benz) o výkonu 270–284 bhp a dva elektromotory o výkonu 280 shp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 9 uzlů na hladině a 5,8 uzlu pod hladinou. Dosah byl 6650 námořních mil při rychlosti 5 uzlů na hladině a 45 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou. Skupina UB 20–UB 23 měla dosah 6450 námořních mil, skupina UB 24–UB 41 měla dosah 8150 námořních mil a konečně skupina UB 42–UB 47 měla dosah 6940 námořních mil.[1]

Modifikace

Od roku 1916 nesly šest torpéd. Ponorky UB 30–UB 47 dostaly výkonnější 88mm kanón. Přezbrojeny jím byly i ponorky UB 18, UB 21–UB 23. Ponorky UB 21, UB 22, UB 27, UB 34, UB 35 a UB 41 byly upraveny pro nesení 16 min typu P, přičemž jejich výzbroj byla posílena o dva dozadu mířící externí 500mm torpédomety.[1]

Uživatelé

Vyzvednuá část vraku ponorky SM UB 46
FrancieFrancie Francie
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
  • Rakousko-uherské námořnictvo – V letech 1916–1918 šest ponorek operovalo pod vlajkou tohoto námořnictva. Ponorky UB 43 a UB 47 byly zakoupeny a přejmenovány na U 43 a U 47.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. 439 s. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 181. (anglicky) 
  2. ↑ UB18 (UB II) coastal submarines (1915 - 1916) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ROLAND MORILLOT submarine (1916 / 1917) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • WILLIAMSON, Gordon. U-boats of the Kaiser's Navy. Elms Court: Osprey Publishing, 2002. ISBN 1-84176-362-4. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (1867–1919).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
SM UB 45-Adria.jpg
SB UB45 geht längsseits eines KuK Kriegsschiffes in der Adria
Ub-46-wreck-1.jpg
Autor: Prioryman, Licence: CC BY-SA 3.0
Wreckage of German submarine UB-46, sunk by a mine off Akpınar, north-west of the Bosphorus, on 7 December 1916 and salvaged in 1993. Now on display at the Dardanelles Naval Museum at Çanakkale, Turkey.
SM UB 45.jpg
UB 45 der kaiserlichen Marine. Das Boot sank am 6. November 1916 bei Varna (43° 12′ N, 28° 9′ O43.228.15) durch Zusammenstoß mit einer Mine (15 Tote, 5 Überlebende). Das Wrack wurde nach seiner Entdeckung 1936 gehoben und die Überreste der Besatzung in Varna am 26. Februar 1936 feierlich bestattet.