Třída Uraga

Třída Uraga
Uraga (MST-463), v pozadí americké minolovky USS Pioneer (MCM-9) a USS Ardent (MCM-12)
Uraga (MST-463), v pozadí americké minolovky USS Pioneer (MCM-9) a USS Ardent (MCM-12)
Obecné informace
UživatelJaponské námořní síly sebeobrany
TypMateřská loď minolovek
Lodě2
Osudaktivní (2017)
PředchůdceHayase
Technické údaje
Výtlak6850 t (plný)
Délka141 m
Šířka22 m
Ponor5,4 m
Pohon2 diesely, 14 330 kW
Rychlost22 uzlů
Dosah4600 nám. mil při 20 uzlech
Posádka160
Výzbroj1× 76mm kanón (pouze Bungo)
230 námořních min
Letadla1× vrtulník
RadarOPS-14B
OPS-18

Třída Uraga jsou mateřské lodě minolovek japonských námořních síl sebeobrany. Primárně slouží ke kladení min a logistickému zajištění minolovných operací (mimo jiné je zásobují palivem, potravinami a pitnou vodou), sekundárně k pomocným úkolům. V letech 1995–1998 byly postaveny dvě jednotky této třídy. Mohutná plavidla s plným výtlakem 6850 tun jsou v současnosti největší minolovky na světě.[1]

Stavba

Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Jednu postavila loděnice Hitachi Zosen v Maizuru a druhou loděnice Mitsui Engineering & Shipbuilding v Tamano.[2]

Jednotky třídy Uraga:

JménoZahájení stavbySpuštěnaVstup do službyStatus
Uraga (MST-463)19. května 199522. května 199619. března 1997aktivní
Bungo (MST-464)31. srpna 199524. dubna 199723. března 1998aktivní

Konstrukce

Uraga (MST-463)
Letová paluba a hangár mateřských lodí minolovek Bungo (MST-464)‎

Plavidla disponují rozšířenými štábními a spojovacími prostředky pro velení minolovným operacím. Jsou vybavena dekompresní komorou pro potápěče. Na zádi se nachází rozměrná přistávací plocha a hangár pro těžký vrtulník MH-53E, který kromě přepravy nákladu může sloužit i k ničení min. Pod přistávací plochou je prostorná nákladová paluba přístupná záďovou rampou. Zde může být uskladněn různý materiál, nebo traly pro vrtulníky. Po stranách nákladové paluby jsou ve dvou patrech umístěny čtyři trojice kolejnic, do kterých lze umístit až 230 námořních min. Miny jsou do moře vypouštěny poklopy na zádi.[1]

Elektroniku tvoří přehledový radar OPS-14B a navigační radar OPS-18. Plánovanou výzbroj měl tvořit jeden 76mm kanón OTO Melara Compact a dva systémy bodové obrany Phalanx. Z úsporných důvodů je Uraga bez výzbroje a Bungo nese pouze jeden 76mm kanón se systémem řízení palby FCS-2-21A.[1]

Pohonný systém tvoří čtyři diesely Mitsui 12V42M-A, každý o výkonu 7165 kW. Nejvyšší rychlost dosahuje 22 uzlů. Dosah je 4600 námořních mil při rychlosti 20 uzlů. Manévrovací schopnosti plavidel zlepšuje příďové dokormidlovací zařízení.[1]

Operační služba

Plavidla se roku 1999 se zapojila do humanitární pomoci po zemětřesení v Turecku a roku 2011 po zemětřesení a tsunami v Japonsku.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e ZAJAC, Ivan. Poslední z rodu minonosek. Military revue. 2017, roč. 13, čís. 3, s. 46. ISSN 1805-0247. Dále jen Zajac, 2017.
  2. ↑ Class Uraga Mine Countermeasures Support Ship [online]. Worldwarships.com [cit. 2017-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10. (anglicky) 

Literatura

  • ZAJAC, Ivan. Poslední z rodu minonosek. Military revue. 2017, roč. 13, čís. 3, s. 44–47. ISSN 1805-0247. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce