Třída Uribe
| Třída Uribe | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Mexické námořnictvo |
| Typ | oceánská hlídková loď |
| Lodě | 6 |
| Osud | aktivní (2015) |
| Nástupce | třída Holzinger |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 845 t (standardní) 988 t (plný) |
| Délka | 67 m |
| Šířka | 10,5 m |
| Ponor | 3,5 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 21 uzlů |
| Dosah | 5000 nám. mil při 18 uzlech |
| Posádka | 52 |
| Výzbroj | 1× 40mm kanón |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | Decca AC 1226 |
Třída Uribe (jinak též třída Halcón) je třída oceánských hlídkových lodí mexického námořnictva.
Stavba
Konstrukce plavidel třídy Uribe vychází z typu Halcón/B-120 španělské loděnice Empresa Nacional Bazán.[1] Celkem bylo španělskou loděnicí E. N. Bazán (nyní Navantia) v San Fernandu postaveno šest hlídkových lodí.[2]
Jednotky třídy Uribe:[2]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Virgilio Uribe (P 121) | 1981 | 10. září 1982 | aktivní |
| José Azueta (P 122) | 1982 | 15. října 1982 | aktivní |
| Pedro Sainz de Barbranda (P 123) | 1982 | 1982 | aktivní |
| Carlos Castillio Bretón (P 124) | 1982 | 9. června 1982 | aktivní |
| Othón P. Blanco (P 125) | 1982 | 24. února 1983 | aktivní |
| Angel Ortiz Monasterio (P 126) | 1982 | 24. března 1983 | aktivní |
Konstrukce
Navigační radar je typu Decca AC 1226.[1] Výzbroj tvoří jeden 40mm kanón Bofors. Na zádi se nachází přistávací plocha pro vrtulník. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 20V 956 TB91 o celkovém výkonu 13 320 bhp. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 21 uzlů. Dosah je 5000 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[2]
Odkazy
Reference
Literatura
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Uribe na Wikimedia Commons
