Třída Veinticinco de Mayo

Třída Veinticinco de Mayo
ARA Veinticinco de Mayo (C-2)
ARA Veinticinco de Mayo (C-2)
Obecné informace
UživatelArgentinské námořnictvo
Typtěžký křižník
Lodě2
Osudvyřazeny
Technické údaje
Výtlak6800 t (standardní)
9000 t (plný)
Délka170,8 m
Šířka17,8 m
Ponor4,66 m
Pohon2 turbíny, 6 kotlů
Rychlost32 uzlů
Posádka600
Výzbroj6× 190mm kanón (3×2)
12× 100mm kanón (6×2)
6× 40mm kanón (6×1)
6× 533mm torpédomet (2×3)
Pancířboky 70 mm
paluba 25 m
věže 50 mm
Letadla2

Třída Veinticinco de Mayo byla třída těžkých křižníků argentinského námořnictva, postavená na argentinskou objednávku italskou loděnicí OTO. Postaveny byly dvě jednotky. Jejich projekt byl zmenšenou verzí domácích těžkých křižníků třídy Trento.[1] Ve službě byly v letech 1931–1961. Nahradily je dva křižníky třídy Brooklyn pocházející z přebytků amerického námořnictva.

Pozadí vzniku

Stavba této třídy byla součástí desetiletého plánu na obnovu floty, schváleného roku 1926. Plán zahrnoval stavbu dvou těžkých křižníků třídy Veinticinco de Mayo, lehkého křižníku ARA La Argentina, dvanácti torpédoborců (z toho dvě jednotky španělské třídy Churruca, tři jednotky třídy Mendoza a sedm jednotek třídy Buenos Aires) a tří ponorek třídy Santa Fe.[1] Oba křižníky této třídy postavila italská loděnice OTO. Křižníky vstoupily do služby v roce 1931. Vyřazeny byly v letech 1960–1961 a následně byly sešrotovány.[2]

Jednotky třídy Veinticinco de Mayo:[1]

JménoZaložení kýluSpuštěnaDodáníPoznámky
ARA Veinticinco de Mayo (C-2)192719291931vyřazen 24. března 1960 a sešrotován[2]
ARA Almirante Brown (C-1)192719291931vyřazen 27. června 1961 a sešrotován[2]

Konstrukce

Almirante Brown během spuštění na vodu

Hlavní výzbroj tvořilo šest 190mm kanónů, umístěných ve dvoudělových věžích. Protiletadlovou výzbroj představovalo dvanáct dvouúčelových 100mm kanónů ve dvoudělových věžích a dalších šest jednohlavňových 40mm kanónů. Křižníky také nesly dva trojhlavňové 533mm torpédomety. Byly vybaveny dvojicích průzkumných hydroplánů Grumman J2F Duck. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny Parsons a šest kotlů Yarrow. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.

Odkazy

Reference

  1. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 342 s. ISBN 80-206-0357-3. 
  2. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 171. 

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Varo dell'incrociatore Almirante Brown.jpg
Cantiere della Foce, 28 settembre 1929. Il varo dell'incrociatore Almirante Brown, l'ultima unità costruita dal cantiere genovese i cui scali, poco tempo dopo, verranno smantellati per consentire l'espansione urbanistica della città nella zona della foce del torrente Bisagno
25 de Mayo.jpg
ARA 25 de Mayo