Třešť (zámek)

Třešť
zámek Třešť (2014)
Účel stavby
Zámecký hotel Třešť
Základní informace
Sloh	novorenesanční
Výstavba	okolo r. 1513 (tvrz)
Přestavba	2. polovina 16. století (renesanční zámek), 1660, 1714 (barokní), 1860 (novorenesanční)
Stavebník	neznámý
Další majitelé	Vencelíkové z Vrchovišť, Herberštejnové, Gayerové z Edelbachu, Sterbachové
Současný majitel	Akademie věd České republiky
Poloha
Adresa	Dr. Richtra 234/6, Třešť, Česko Česko
Ulice	Dr. Richtra
Souřadnice	49°17′40,68″ s. š., 15°29′14,6″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de zámek Třešť zámek Třešť, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	46344/7-5331 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	www.zamek-trest.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Třešť je novorenesanční budova, která stojí téměř v centru města Třešť, v okrese Jihlava. Za zámkem se rozkládá rozlehlý zámecký park, jehož okrajem vede část NS Špičák. Od roku 1973 je chráněn jako kulturní památka.^[1] Patří Akademii věd ČR, která v něm provozuje hotel.^[2]

První písemná zmínka o Třešti je z roku 1349. Původně patřilo městečko k hradu Janštejn, majitelé se často střídali, než se celé panství dostalo do držení Šternberků. Ti jej vlastnili v letech 1358 –1493, ale v Třešti nikdy nesídlili, protože vlastnili jiné významnější statky. Sídlem vrchnosti se Třešť stala až po roce 1493 za vlády Vencelíků z Vrchovišť, kdy Zdeněk ze Šternberka prodal celé panství Třešť Václavu Vencelíkovi.^[3] Ten v ní počátkem 16. století vybudoval tvrz, výslovně připomínanou roku 1513.^[4]

Ve druhé polovině 16. století pak Kryštof Vencelík nechal tvrz přestavět na renesanční zámek, přičemž realizací pověřil italského stavitele M. Grimma; vnitřní nádvoří v té době dostalo renesanční arkády a sgrafitovou fasádu. V držení Vencelíků zůstal zámek do roku 1626, kdy o něj v rámci pobělohorských konfiskací přišli. Zikmund Matěj Vencelík se v letech 1618–1620 zúčastnil stavovského povstání a je velmi pravděpodobné, že se jej zúčastnil i Kryštof Adam Vencelík. Venclíkové žili v Třešti celkem 130 let. V roce 1627 přešlo panství do vlastnictví Herbersteinů (konkrétně do rukou Ferdinanda Františka a Jiřího Ruprechta, synů Reginy z Ditrichštejna).^[3] V letech 1657–1669 je zámek zmiňován jako majetek Gayerů z Edelbachu, kteří tu nechali v roce 1660 provést částečnou přestavbu. V roce 1669 se vrací do majetku Herbersteinů. Další přestavby se zámek dočkal v roce 1714 za Václava Eberharda, kdy byl upraven v duchu baroka.

V roce 1844 panství zakoupil tyrolský baronský rod Wenzel-Sternbachové. V roce 1860 za Ferdinanda a Leopolda ze Sternbachu byl přestavěn do současné novorenesanční podoby. Za Sternbachů (patrně v letech 1835–1845, tedy po velkém požáru Třeště z roku 1824) také došlo k rozšíření a úpravě zámeckého parku. V majetku baronského, od roku 1864 rytířského, rodu zůstal do roku 1945, následně sloužil jako městské muzeum a žákovský domov.^[4] V roce 1984 jej získala do majetku Akademie věd, která provedla rozsáhlou rekonstrukci objektu. K další rozsáhlé rekonstrukci došlo v roce 2022.^[5]

Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s čestným dvorem uprostřed a čtyřmi nárožními věžemi na každé světové straně. Vchází se do něj ze západní strany portálem, jehož autorem je Mořic Grimm.^[4] U vchodu jsou též barokní sochy vojínů. Zámek obklopuje rozsáhlý park. V renesanční době zámek spojovala s blízkým kostelem sv. Martina lávka, která se však nedochovala. Západní průčelí zámku zdobí věž s hodinami a cibulovou střechou.

• 
  Zámek po rekonstrukci v roce 2022
• 
  Nádvoří
• 
  Hlavní portál
• 
  Kašna před hlavní bránou
• 
  Zámecký park

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Třešť na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Třešť, hrady.cz
• Třešť, turistika.cz