Třeštibok

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Třeštibok
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vyhlídka Třeštibok
Vyhlídka Třeštibok
Základní informace
Vyhlášení22. června 2013
Nadm. výška240–368 m n. m.
Rozloha27,16 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresPraha-západ
UmístěníJílové u Prahy
Petrov
Souřadnice
Třeštibok
Třeštibok
Další informace
Kód5944
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Třeštibok je přírodní památka ve správních územích obcí Jílové u Prahy a Petrovokrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nachází se na skalnatém svahu nad pravým břehem řeky Sázavy. Vyhlášena byla k ochraně motýla přástevníka kostivalového.

Historie

Název Třeštibok vychází z rozeklaných skal, o které se tříštily vody Sázavy a do kterých při zvýšené hladině narážely vory a rozbíjely se. Na začátku dvacátého století začalo být divoce vyhlížející údolí cílem turistů a v letech 1914–1924 Klub českých turistů na protějším břehu řeky vybudoval Posázavskou stezku. Prostor skal nebyl využíván k běžnému lesnímu hospodaření.[3] Hospodářský les zasahuje jen do severní části chráněného území, kde roste smrková monokultura s vmísenou borovicí a modřínem.[4]

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 22. června 2013.[5]

Přírodní poměry

Přírodní památka s rozlohou 27,16 hektaru se nachází v Benešovské pahorkatině. Leží v nadmořské výšce 240–368 metrů v katastrálních územích Luka pod Medníkem a Petrov u Prahy. Území se částečně překrývá s evropsky významnou lokalitou Třeštibok.[5] Jižní hranici chráněného území vymezuje železniční trať Praha–ČerčanyPikovickým tunelem.[6]

Abiotické poměry

Geologicky území náleží do oblasti Barrandienu. Podloží tvoří starohorní bazické vyvřeliny jílovského pásma, z nichž převažují ryolit a ryodacit.[7]geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Benešovské pahorkatině, konkrétně v podcelku Dobříšská pahorkatina a okrsku Jílovská vrchovina.[8] Pro Jílovskou vrchovinu je charakteristický rozčleněný erozně denudační povrch s hluboce zaříznutými údolími řek.[9] V tomto prostředí se jako půdní typ na povrchu vyvinuly kambizemě.[7] Území leží v povodí Sázavy a podle jeho východní hranice protéká bezejmenný drobný potok a jeho menší přítok Zlatý potok.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT11,[8] pro niž jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 40–50, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 110 a 130 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 50–60 dnů v roce.[10]

Flóra

Většinu území porůstají dubohabřiny (69,1 % rozlohy) a k dalším významným biotopům patří chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů (3,81 %), panonské skalní trávníky (0,27 %) a suťové listnaté lesy (1,28 %).[11] Z ohrožených druhů rostlin se u spodního okraje doubrav vzácně vyskytuje medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).[12]

Fauna

Předmětem ochrany v přírodní památce je populace přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria). Tento motýl vyhledává skalnaté lesostepi, osluněné křovinaté stráně, řídké teplomilné doubravy a teplé suťové lesy. Přestože v Česku není ohrožen, jeho biotopy zanikají v důsledku zarůstání a absence aktivní péče, ke které patří mozaikovité sečení jedenkrát ročně, odstraňování náletových dřevin nebo řízená extenzivní pastva.[13]

Kromě přástevníka byly v chráněném území pozorovány přelety motýlů otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a otakárka fenyklového (Papilio machaon). Z dalších ohrožených druhů hmyzu se hojně vyskytují čmelák skalní (Bombus lapidarius), čmelák zemní (Bombus terrestris), mravenec lesní menší (Formica polyctena) a další druhy mravenců rodu Formica. Z nich byl zaznamenán například ojedinělý výskyt mravence otročícího (Formica fusca). Brouky zastupuje krajník pižmový (Calosoma sycophanta), zlatohlávek skvrnitý (Mecynorhina passerinii) a zbytky populace roháče obecného (Lucanus cervus).[14]

Nejen v chráněném území, ale i v okolních lesích žije veverka obecná (Sciurus vulgaris) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus).plazů se hojně vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilis), vzácně užovka hladká (Coronella austriaca) a velmi vzácně ještěrka zelená (Lacerta viridis). Pozorován byl přelet datla černého (Dryocopus martius).[14]

Území negativně ovlivňuje přítomnost prasat divokých (Suc scrofa), která požírají vzácnější druhy hub a larev brouků (zejména roháče obecného).[4]

Přístup

Přírodní památkou vede žlutě značená turistická trasa z Bohulib do Petrova. Na trase se nachází vyhlídka Třeštibok.[6]

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. Plán péče o přírodní památku Třeštibok na období 2011–2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2014-07-29 [cit. 2022-07-10]. S. 15. Dále jen Plán péče (2011–2025). Dostupné online. 
  4. a b Plán péče (2011–2025), s. 16.
  5. a b Třeštibok [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-10]. Dostupné online. 
  6. a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  7. a b Plán péče (2012–2026), s. 12.
  8. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  9. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Jílovská vrchovina, s. 197. 
  10. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  11. Plán péče (2012–2026), s. 13.
  12. Plán péče (2012–2026), s. 14.
  13. Plán péče (2012–2026), s. 10–11.
  14. a b Plán péče (2011–2025), s. 14.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Green pog.svg
Shiny green button/marker widget.
Vyhlídka Třeštibok 01.JPG
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Vyhlídka Třeštibok