Třebíčská kotlina
| Třebíčská kotlina | |
Třebíč v Třebíčské kotlině | |
| Nejvyšší bod | 520,6 m n. m. (Kopaniny) |
|---|---|
| Rozloha | 112,78 km² |
| Nadřazená jednotka | Jaroměřická kotlina |
| Sousední jednotky | Čechtínská vrchovina Hartvíkovická vrchovina Náměšťská sníženina Pyšelský hřbet Stařečská pahorkatina Velkomeziříčská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Povodí | Jihlava → Dyje → Morava → Dunaj |
| Souřadnice | 49°13′46″ s. š., 15°54′51″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třebíčská kotlina je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Jaroměřické kotliny, ležící v okrese Třebíč v kraji Vysočina.
Poloha a sídla
Okrsek se rozkládá zhruba v prostoru mezi sídly Slavice (na jihu), Sokolí (na západě), Přeckov (na severu), Nárameč (na severovýchodě), Vladislav (na východě) a Slavičky (na jihovýchodě). Zcela uvnitř okrsku leží město Třebíč.[1]
Charakter území
Sníženina s kupovitým povrchem v horninách třebíčsko-meziříčského masivu s četnými tvary zvětrávání a odnosu žuly (ruwary, žokovité balvany, skalní mísy apod.). Na severu a jihu je omezována mírnými svahy s pedimenty. Žokovité zvětrávání třebíčského plutonu je příkladně vidět na území přírodní památky Syenitové skály u Pocoucova.[2] Hluboké neckové a přímočaré údolí Jihlavy mezi Třebíčí a obcí Vladislav je kontrolováno zlomem směru západ-východ. Severně od údolí Jihlavy je pravoúhlá říční síť vázána na tektonické prvky masivu, některé pravostranné přítoky Jihlavy (zejména směru jihozápad-severovýchod) mají hluboká údolí s peřejemi. Ostrůvky neogenních usazenin, jižně od města Třebíč moldavitové (vltavínové) štěrky. Kotlina je středně zalesněná převážně borovými a smrkovými porosty s dubem, převládají pole a kulturní louky, zbytky lad s teplomilnou vegetací.[3]
Geomorfologie
Okrsek Třebíčská kotlina (dle značení Jaromíra Demka IIC-7C-2) náleží do celku Jevišovická pahorkatina a podcelku Jaroměřická kotlina.[3]
Kotlina sousedí s jedním okrskem Brtnické vrchoviny (Čechtínská vrchovina na severozápadě), se dvěma okrsky Bítešské vrchoviny (Velkomeziříčská pahorkatina na severovýchodě a Pyšelský hřbet na východě), se dvěma okrsky Znojemské pahorkatiny (Náměšťská sníženina a Hartvíkovická vrchovina na jihovýchodě) a s jedním okrskem Jaroměřické kotliny (Stařečská pahorkatina na jihozápadě).[3]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Třebíčské kotliny kotliny jsou Kopaniny (520,6 m n. m.).
- Kopaniny (521 m n. m.)
- Ostrá hora (496 m n. m.)
- Pančalov (485 m n. m.)
- Beranovský kopec (463 m n. m.)
- Stříbrný kopec (460 m n. m.)
Odkazy
Reference
- ↑ Mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Vyd. 1.. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. S. 96.
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapa Třebíčské kotliny u Třebíče, okr. Třebíč.
(c) Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Třebíč-Podklášteří. Hrádek. Pohled na Vnitřní Město, od Žižkovy mohyly. 49°13'2.67"N,15°52'57.89"E