Třebívlice
| Třebívlice | |
|---|---|
 Kaple svatého Jana Nepomuckého na křižovatce uprostřed Třebívlic. Vpravo z boku budova zámku (dnes základní škola) | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lovosice |
| Obec s rozšířenou působností | Lovosice (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°27′29″ s. š., 13°53′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 838 (2024)[1] |
| Rozloha | 14,05 km²[2] |
| Nadmořská výška | 275 m n. m. |
| PSČ | 411 15 |
| Počet domů | 371 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 7 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Komenského náměstí 17 411 15 Třebívlice obec.trebivlice@tiscali.cz |
| Starosta | Mgr. Tomáš Rulf |
| Oficiální web: www | |
 | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Třebívlice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565776 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Třebívlice (v místním nářečí Třeblice; německy Trieblitz, Trziblitz, také Triblitz) se nachází na jihozápadě okresu Litoměřice v Ústeckém kraji, necelých třináct kilometrů jihozápadně od Lovosic. Žije v ní 838[1] obyvatel. Obec leží na rozhraní tří okresů a jsou spádovou obcí se základní a mateřskou školou, obvodním, dětským a zubním lékařem, poštou a pohostinstvím.
Poloha
Obec leží 7 km západně od Třebenic na jihozápadě Českého středohoří, v nadmořské výšce 275 m na Kuzovském potoce.
Historie
Třebívlice byly dle archeologických nálezů trvale osídleny již na konci 11. století.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318.[5]
Od 15. století jsou zde doložena čtyři panství, horní a dolní dvůr a také horní a dolní tvrz. Usazená rodina Údrčských z Údrče z dolní tvrze v roce 1560 získala celou obec. Ta byla v roce 1586 na základě dědictví rozdělena na Dolní (Unter-Trziblitz) a Horní Třebívlice (Ober-Trziblitz). Horní Třebívlice připadly Kaplířům ze Sulevic a prostřednictvím dalších majitelů do vlastnictví rodu Lobkoviců.
Historicky významnější byla část Dolní Třebívlice. Ta se roku 1622 stala majetkem Jana Ritze z Lichtenfeldu. V roce 1651 obec získal poštmistr Ferdinand Prucher a přes jeho dceru přešel majetek na tyrolského šlechtice Oldřicha z Klebelsbergu, jehož potomci získali v roce 1732 panství Leská, Semeč a Děčany. Dolní tvrz byla za Klebelsbergů v letech 1787 až 1815 přestavěna na barokní zámek. V roce 1812 Horní Třebívlice koupila rodina Lobkoviců.
C. a k. ministr financí hrabě František Josef z Klebelsbergu nechal roku 1836 barokní zámek strhnout a nahradit jej jednoduchou klasicistní budovou. V roce 1843 se 69letý Klebelsberg oženil s vdovou Amalií von Levetzow, rozenou von Brösigke, která měla z manžeství si s dvorním maršálem Jáchymem Oldřichem z Levetzowa a jeho bratrancem Bedřichem Karlem z Levetzovwa tři dcery Ulriku, Amalii a Berthu. von Levetzow. V mládí byla Ulrika z Levetzowa považována za poslední lásku stárnoucího Goetha. Zůstala neprovdaná a po smrti svého nevlastního otce zdědila zdejší panství.[6]
Po smrti Ulriky zdědil majetek její synovec baron Vojtěch Rauch, jenž zámek v roce 1901 prodal městu Most, které zde zřídilo dětský domov. Od roku 1920 zámek slouží jako škola.
Pošta zde byla zřízena dne 16. června 1893.[7]
Od roku 1999 je v zámeckém zahradním domku výstava věnovaná Ulrice von Levetzow. [8]
V roce 2004 byla obnovena dlouhá vinařská tradice v Třebívlicích s vinařstvím Johann W.[9]
V roce 2006 byl revitalizováno zdejší náměstí.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 594 | 577 | 605 | 577 | 587 | 553 | 614 | 521 | 512 | 530 | 532 | 487 | 467 | 529 |
| Domy | 102 | 105 | 107 | 109 | 115 | 114 | 131 | 136 | 135 | 140 | 131 | 162 | 173 | 176 |
Části obce
Doprava
Dopravní spojení je zajištěno autobusy a vlaky. Pravidelná železniční osobní doprava byla na železniční trati z Lovosic do Mostu procházející Třebívlicemi obnovena v roce 2019.
Pamětihodnosti
- Klasicistní zámek Třebívlice, od dvacátých let 20. století využívaný jako škola[11]
- Barokní kostel svatého Václava snad ze 17. století
- Fara z roku 1778
- Výklenková kaple svatého Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století se sochou světce na křižovatce u zámku
- Socha svatého Aloise z roku 1769
- Židovský hřbitov
- Synagoga
- Pomník padlým na náměstí[12]
Osobnosti
- František Josef Klebelsberg (1774–1857), šlechtic a politik
- Ulrika von Levetzow (1804–1899), šlechtična
- Karel Gemperle (1845–1888), stavitel
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Vývoj osídlení dolního Poohří a Českého středohoří do 14. století. [s.l.]: Academia, 1980. 199 s.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ [s.l.]: [s.n.]
- ↑ VOTOČEK, Emil. Monografie československých známek. Díl XIV. Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918. Praha: Nadas, 1978. 487 s. S. 224.
- ↑ Šablona:Internetquelle
- ↑ Šablona:Internetquelle
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Zámek Třebívlice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Lašťovka, Milan. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-06-02]. Dostupné online.
Literatura
- Třebívlicko 99. Sborník k 250. výročí narození J W. Goetha a 100. výročí úmrtí Ulriky von Levetzow. Uhlířské Janovice: Silvestris, 1999. ISBN 80-901775-4-9.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebívlice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Třebívlice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak obce Třebívlice, okres Litoměřice. Ve stříbrném štítě od středu do krajů štítu osm červených plamenů, přes ně ve středu modro-stříbrně dělený štítek se třemi (2,1) dotýkajícími se vybroušenými českými granáty přirozené barvy, drženými zlatými zrnky.
Vlajka obce Třebívlice, okres Litoměřice. Bílý list se svislým modrým žerďovým pruhem širokým jednu třetinu délky listu. Přes celý list tři vodorovné červené pruhy, ve vlající třetině se vlnitě zužující (se dvěma vrcholy) s hroty na vlajícím okraji. Šířky vzniklých modrých a červených pruhů na žerďovém okraji jsou jednou sedminou šířky listu.
Poloha obce Třebívlice v rámci okresu Litoměřice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Třebívlice kostel sv. Václava