Třebešín

Třebešín
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0 ulice Na Třebešíně v místech parku
Lokalita
Městská část	Praha 10
Obvod	Praha 10
Obec	Praha
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′59″ s. š., 14°29′13″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Strašnice
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Třebešín
Další údaje
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebešín
Vrchol	274 m n. m.
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Pražská plošina / Říčanská plošina / Úvalská plošina[1]
Povodí	Vltava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebešín je jméno táhlého návrší a vilové čtvrti, která se nachází v severní části Strašnic severně od ulice Počernická. Na východě sousedí se Sídlištěm Malešice, na severu s bývalým nákladovým nádražím Žižkov a na západě s Olšanskými hřbitovy. Název Třebešín nesou ulice Na Třebešíně, Nad Třebešínem I–III, Pod Třebešínem a Za Třebešínem, Střední odborné učiliště, Střední průmyslová škola, sportovní areál VŠE a Velodrom. Přibližně v místech Velodromu Třebešín se nachází nejvyšší bod (274 m n. m.).^[2]

Před rokem 1914 byla v místech Třebešína pole.^[3] Roku 1926 jsou zde zaznamenány první domy.^[4] Od roku 2014 nese park mezi dvěma větvemi ulice Na Třebešíně název „Park Jiřího Karena“.^[5]

• Červený dvůr (Praha) – zaniklá hospodářská usedlost zvaná též Direktorka, U Nákladového nádraží, původní č.p. 43
• Mikrofona bratří Knotků – továrna na výrobu a zařizování telefonů, U Nákladového nádraží 3158/8
• Skladový areál Pramen Praha – K Červenému dvoru 2132, arch. Emil Hlaváček, výstavba roku 1966^[6]
• Velodrom Třebešín – Nad Kapličkou 3324/15. Postaven roku 1941 podle návrhu inženýra a cyklistického závodníka Josefa Šídla. Délka 333 metry, původní délka 412 metrů.^[7]
• Střední průmyslová škola strojní – Na Třebešíně 2299/69

• Památník bývalého vysílače Strašnice „Věrná vlna 415 m“, K Červenému dvoru 1061/17. Rozhlasový vysílač uvedený do provozu roku 1925 měl mezi dvěma dřevěnými stožáry o výšce 40 metrů nataženou anténu o délce 60 metrů. Vysílal v době Pražského povstání v květnu 1945.^[8]
• Letecká nehoda vojenského stroje MiG-21PF - 0304 (26.10.1971) – pro poruchu motoru se zalétávací pilot LO Kbely pplk. Rostislav Luska katapultoval a letoun dopadl do areálu učiliště. Nikdo nebyl zraněn, Podle jiné verze (Ocelový hřebec MiG-19, 2008, s. 561 a 344) dopadl letoun na staveniště, zraněno bylo 6 osob včetně pilota.^[9]
• Studenti pražské průmyslovky Na Třebešíně se 16. června 2014 jako jediní v České republice živě spojili s oceánografem Fabienem Cousteauem, který právě pobýval v podmořské laboratoři u Floridy.^[10][11]

• V ulici Na Třebešíně 16 nějaký čas bydlel spisovatel a dramaturg František Kožík. Jihovýchodně pod Třebešínem v ulici V Úžlabině 884 bydlel od 27. srpna 1934 do srpna 1948 básník Vladimír Holan (1905–1980) se svou ženou Věrou v podkrovním bytě vily lékaře profesora Jaroslava Hlavy (1855–1924), kde měli kuchyň a jeden pokoj.^[12][13][14] V ulici Na Třebešíně 2 žila spisovatelka Jaromíra Hüttlová.
• Roku 1969 přijal architekt a bývalý olympionik Jiří Siegel žádost od zpěváka Karla Gotta na projekt dvougeneračního domu ve Slunečné ulici (postaveno v letech 1969–1971). Vila pojatá jako americký bungalov s dřevěným stropem byla na technologicky vysoké úrovni - do terénu zapuštěný dům měl přes bazén výhled do údolí, posuvná ocelová okna o rozměrech 2,7 x 2,5 metru, vytápěni podlahovými předokenními konvektory a instalace vedené v kolektorech pod podlahou. Protože stavba byla vlhká, rodina se roku 1974 přestěhovala do vily na Bertramce a strašnickou vilu získal bývalý ministr stavebnictví Karel Polák.^[15][16]
• V ulici K Červenému dvoru č.p. 677/1 bydlel herec Jaroslav Marvan, v ulici Okrajní 454/4 František Filipovský^[17], v ulici K Červenému dvoru 4 Miloš Nedbal a v ulici Pod Třebešínem 849/18 jejich divadelní kolega Čeněk Šlégl, kterému byl po skončení 2. světové války a soudních procesech vymezen v jeho vlastní vile pouze malý byt.^{[pozn. 1]} V Počernické 735 si po svém ovdovění dala postavit dům herečka Ella Nollová.^[18] Profesor Ilja Bojanovský obýval vilu v ulici Na Výsluní 25.
• V ulici Nad Vodovodem 36 bydlel ke sklonku svého života malíř, folklorista a spisovatel Ludvík Kuba.

Západní částí čtvrti je vedena autobusová linka se zastávkami MHD Třebešín a Pod Třebešínem. Východní částí čtvrti vede cyklostezka A244.

• POTŮČEK, Jakub, ed. et al. Osobnosti a památky Prahy 10. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Městskou částí Praha 10, 2014. 190 s. Osobnosti a památky. ISBN 978-80-87073-76-6. S. 156-170.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebešín na Wikimedia Commons
• Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), listy č. 40, 41. Městská knihovna v Praze.
• Ortofotomapy Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.. Hlavní město Praha
• Velodrom na Třebešíně Archivováno 20. 6. 2020 na Wayback Machine. na Bike Base