Třebešice (okres Benešov)

Třebešice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Benešov
Obec s rozšířenou působností	Benešov (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′31″ s. š., 14°49′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	116 (2024)[1]
Rozloha	4,18 km²[2]
Katastrální území	Třebešice u Divišova
Nadmořská výška	431 m n. m.
PSČ	257 26
Počet domů	48 (2024)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Třebešice 39 257 26 Divišov trebesice@obectrebesice.cz
Starostka	Hana Moravcová
Oficiální web: www.obectrebesice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Třebešice
Další údaje
Kód obce	532304
Kód části obce	169650
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebešice jsou obec v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Leží asi jedenáct kilometrů východně od Benešova. Žije zde 116^[1] obyvatel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Na území obce se nacházely 2 osady – Třebešice v severnější části, v místech kde se říká “v Ohradách“ s feudálním sídlem a Debrník s kostelem v jižnější části. Debrník, který splynul se sousedními Třebešicemi, se v písemných pramenech naposledy objevuje v první polovině 16. století. Dříve farní kostel Debrník dnes filiální kostel Všech svatých ve vlašimském vikariátu pražské diecéze stojí na jižní straně obce. Kruhová apsida kostela je vystavěna v románském slohu a potvrzuje jeho značnou starobylost. Kostel mohl být vystavěn ještě v první čtvrtině 13. století a barokně přestavěn v roce 1769. V té době byl údajně bez klenby a měl již chatrnou střechu. Další přestavba proběhla v roce 1829 kdy byla západním směrem prodloužena loď. (kostel Všech svatých).

1. července 1651 koupil statek třebešický (sídlo, ves s filiálním kostelem, Litichovice a 4 grunty v Býkovicích) rytíř Tomáš Sohier z Windmühle (1603–1679), nejvyšší lajtnant Wernierského regimentu kýrysníků a jeho manželka Ottilia Sohierová z Windmühle (1622–1657), dcera Serváce Engla z Engelflussu a na Mníšku. Oba jsou pochováni ve zdejším kostele Všech svatých a náhrobky se dochovaly do současnosti. Měli 4 syny a dceru. Jana Tomáše, Alexandra, Arnolda, Serváce a Marii Magdalenu. Známi jsou pouze Jan Tomáš a Marie Magdalena. 

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0

Jan Tomáš Sohier z Windmühle (1645–1683), který roku 1668 převzal Třebešice, měl za manželku Annu Polyxenu, baronesu de Gerart († 1700), dceru Václava Marka z Gerartu. Manželství bylo bezdětné a po smrti Anny Polyxeny zdědil Třebešice a statek čeňovický, který Sohierové přikoupili, její bratr Leopold Jakub Marek (manželka Marie Terezie Čejková z Olbramovic). Po smrti Leopolda Jakuba Marka zdědila panství Marie Magdalena, rozená svobodná paní Sohierová z Windmühle (1657–1726), která se provdala za Františka Leopolda Bechyně z Lažan a na Rozsochatci (1659–1736). Měli tři syny a pět dcer. Marie Magdalena byla prababičkou polního maršálka Josefa Václava Radeckého z Radče. Smrtí Marií Magdalenou vymírá rod Sohierů po přeslici.

Roku 1704 prodal František Bechyně po ní zděděné statky Juditě Alžbětě provdané i rozené hraběnce z Götzu, choti Jana Maxmiliána hraběte z Götzu, majitele šternberského panství, který byl apelačním radou a tajným radou císaře Karla VI.

Jejich dceru Marii Barboru z Götzu si vzal za manželku František Antonín hrabě z Roggendorfu a vyženil tak šternberské a třebešické panství. Když roku 1739 zemřel, zanechal svůj majetek velmi zadlužený. Vdova a jeho dědička, hraběnka Marie Barbora z Rogendorfu, prodala 30. června 1752 veškerý majetek emauzskému klášteru v Praze. Tento klášter totiž zapůjčil panstvu 7 000 zl. a po jejich nesplacení se pak stal majitelem statku třebešického, čeňovického i vysokolhotského.

V obci bývala škola (1771–1975), fara, záložna, divadelní spolek, knihovna, koloniál, 2 hospody, pivovar (který se připomíná již roku 1603. Voda k vaření piva se brala ze studny, která se jmenuje „Barbora“, lihovar a mlýn, který zanikl po roce 1950.

V letech 1850–1904 k obci patřily Litichovice.^[6]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[7]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
• 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim^[8]
• 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim^[9]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[10]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim^[11]
• 1949 Pražský kraj, okres Vlašim^[12]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• k 1. lednu 1980 Středočeský kraj, okres Benešov, městys Divišov^[6]
• k 24. listopadu 1990 Středočeský kraj, okres Benešov^[6]
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. května 2008.^[13]

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

• Autobusová doprava – Do obce vedly autobusové linky Vlašim-Divišov-Benešov (v pracovních dny 5 spojů, o nedělích 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dny 6 spojů, o víkendu 1 spoj).

• Kostel Všech svatých
• Zámek Třebešice

• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Hasičská zbrojnice
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Rybník Židák a hospodářské budovy zámku
• 
  Rozcestí k Takonínu
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Kaplička u zámku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebešice na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Třebešice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)