Třebešice (okres Benešov)

Třebešice
	(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Benešov
Obec s rozšířenou působností	Benešov; (správní obvod)
Okres	Benešov
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°46′31″ s. š., 14°49′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	116 (2024)
Rozloha	4,18 km²
Katastrální území	Třebešice u Divišova
Nadmořská výška	431 m n. m.
PSČ	257 26
Počet domů	57 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Třebešice 39; 257 26 Divišov ; trebesice@obectrebesice.cz
Starostka	Hana Moravcová
	Oficiální web: www.obectrebesice.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Třebešice
Další údaje
Kód obce	532304
Kód části obce	169650
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebešice se nachází v okrese Benešov, kraj Středočeský, asi 11 km východně od Benešova. Žije zde 116^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358. Na území obce se nacházely 2 osady – Třebešice v severnější části, v místech kde se říká “v Ohradách“ s feudálním sídlem a Debrník s kostelem v jižnější části. Debrník, který splynul se sousedními Třebešicemi, se v písemných pramenech naposledy objevuje v 1. pol. 16. století. Dříve farní kostel Debrník dnes filiální kostel Všech svatých ve vlašimském vikariátu pražské diecéze stojí na jižní straně obce. Kruhová apsida kostela je vystavěna v románském slohu a potvrzuje jeho značnou starobylost. Kostel mohl být vystavěn ještě v I. čtvrtině 13. století a barokně přestavěn v roce 1769. V té době byl údajně bez klenby a měl již chatrnou střechu. Další přestavba proběhla v roce 1829 kdy byla západním směrem prodloužena loď. (kostel Všech svatých).

1. července 1651 koupil statek třebešický (sídlo, ves s filiálním kostelem, Litichovice a 4 grunty v Býkovicích) rytíř Tomáš Sohier z Windmühle (1603–1679), nejvyšší lajtnant Wernierského regimentu kýrysníků a jeho manželka Ottilia Sohierová z Windmühle (1622–1657), dcera Serváce Engla z Engelflussu a na Mníšku. Oba jsou pochováni ve zdejším kostele Všech svatých a náhrobky se dochovaly do současnosti. Měli 4 syny a dceru. Jana Tomáše, Alexandra, Arnolda, Serváce a Marii Magdalenu. Známi jsou pouze Jan Tomáš a Marie Magdalena.

Jan Tomáš Sohier z Windmühle (1645–1683), který roku 1668 převzal Třebešice, měl za manželku Annu Polyxenu, baronesu de Gerart († 1700), dceru Václava Marka z Gerartu. Manželství bylo bezdětné a po smrti Anny Polyxeny zdědil Třebešice a statek čeňovický, který Sohierové přikoupili, její bratr Leopold Jakub Marek (manželka Marie Terezie Čejková z Olbramovic). Po smrti Leopolda Jakuba Marka zdědila panství Marie Magdalena, rozená svobodná paní Sohierová z Windmühle (1657–1726), která se provdala za Františka Leopolda Bechyně z Lažan a na Rozsochatci (1659–1736). Měli tři syny a pět dcer. Marie Magdalena byla prababičkou polního maršálka Josefa Václava Radeckého z Radče. Smrtí Marií Magdalenou vymírá rod Sohierů po přeslici.

Roku 1704 prodal František Bechyně po ní zděděné statky Juditě Alžbětě provdané i rozené hraběnce z Götzu, choti Jana Maxmiliána hraběte z Götzu, majitele šternberského panství, který byl apelačním radou a tajným radou císaře Karla VI.

Jejich dceru Marii Barboru z Götzu si vzal za manželku František Antonín hrabě z Roggendorfu a vyženil tak šternberské a třebešické panství. Když roku 1739 zemřel, zanechal svůj majetek velmi zadlužený. Vdova a jeho dědička, hraběnka Marie Barbora z Rogendorfu, prodala 30. června 1752 veškerý majetek emauzskému klášteru v Praze. Tento klášter totiž zapůjčil panstvu 7 000 zl. a po jejich nesplacení se pak stal majitelem statku třebešického, čeňovického i vysokolhotského.

V obci bývala škola (1771–1975), fara, záložna, divadelní spolek, knihovna, koloniál, 2 hospody, pivovar (který se připomíná již roku 1603. Voda k vaření piva se brala ze studny, která se jmenuje „Barbora“, lihovar a mlýn, který zanikl po roce 1950.

Obecní správa

V letech 1850–1904 k obci patřily Litichovice.^[4]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[5]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim^[6]
1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim^[7]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[8]
1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim^[9]
1949 Pražský kraj, okres Vlašim^[10]
1960 Středočeský kraj, okres Benešov
2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

Doprava

Dopravní síť

Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.

Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2012

Autobusová doprava – Do obce vedly autobusové linky Vlašim-Divišov-Benešov (v pracovních dny 5 spojů, o nedělích 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dny 6 spojů, o víkendu 1 spoj).

Pamětihodnosti

Kostel Všech svatých
Zámek Třebešice

Galerie

(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Hasičská zbrojnice
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Rybník Židák a hospodářské budovy zámku
Rozcestí k Takonínu
(c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
Kaplička u zámku

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 299.
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
↑ Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebešice na Wikimedia Commons
Třebešice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[prehled-obci-4] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 299.

[5] Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918

[6] Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.

[7] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[8] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[9] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.

[10] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

Navigation

Navigace

Tématické portály