Třebelovice
| Třebelovice | |
|---|---|
 Centrum Třebelovic s kaplí sv. Floriána | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Jemnice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′20″ s. š., 15°39′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 437 (2023)[1] |
| Rozloha | 11,44 km²[2] |
| Katastrální území | Třebelovice |
| Nadmořská výška | 468 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 145 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Třebelovice 76 675 32 Třebelovice obec-trebelovice@quick.cz |
| Starostka | Bc. Jana Frühaufová |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Třebelovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591858 |
| Kód části obce | 169480 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Třebelovice (starší názvy Trziebolowicz, viliam Trzebelowicz, Trebolovicz,[4] Triebolowicz, Trzebelowitz, Trzebelowicze, Stržebelowitz, Třebelowitz, Třebolowice[5]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 437[1] obyvatel.
Obcí prochází železniční trať z Jemnice do Moravských Budějovic, postavená v roce 1895, první vlak po trati projel 8. listopadu, obcí také prochází silnice druhé třídy II/152.
Sousedními obcemi sídla jsou Mladoňovice, Rácovice, Kojatice, Hornice, Oponešice a Budkov.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, roku 1498 daroval král Vladislav II. Václavovi z Ludanic Jaroměřice nad Rokytnou a s nimi mimo jiné i Třebelovice. V roce 1523 byl majitelem vesnice Jindřich z Litchtenburka a na Bítově, ten tohoto roku přenechal Třebelovice, pustý Střechov a zaniklou ves Chobot Arklebovi z Boskovic. Roku 1530 pak odkoupil Třebelovice Jindřich Meziříčský z Lomnice, v roce 1609 Kateřina Meziříčská prodala svému druhému manželovi Zikmundovi z Teufenbachu Jemnici a Třebelovice a ty se tak staly součástí jemnického panství.[5]
V roce 1617 pak byl majitelem jemnického panství Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek, ten zemřel v roce 1627 a v roce 1628 zakoupili Jemnici Jankovští z Vlašimi. V roce 1736 zemřel bez synů Maxmilián Arnošt Jankovský z Vlašimi a panství tak získala pro svého syna jeho dcera, ale vzhledem k tomu, že syna neměla, tak po jejím úmrtí roku 1755 získal panství syn druhé dcery Maxmilián Daun, ten zemřel v roce 1790 a po jeho smrti panství vlastnil jeho syn Jan a posléze druhý syn František de Paula. V roce 1815 zakoupil panství Jan Filip Stadion, ale Stadionové pak hned roku 1826 prodali panství Marii Terezii Trauttmansdorfové, která již byla majitelkou sousedního panství Staré Hobzí. V roce 1841 pak koupil jemnické panství Alfons Pallavicini.[6]
Mezi lety 1895 a 1896 byla v obci a okolí stavěna železniční dráha, první jízda pak proběhla 8. listopadu 1896.[4] V témže roce byla také otevřena železniční stanice ve vsi. V roce 1847 byla založena samostatná škola ve vsi, roku 1873 byla rozšířena na dvojtřídní. Roku 1887 byla postavena nová školní budova a škola pak byla v roce 1959 rozšířena na trojtřídní.[5]
Roku 1888 byl v obci založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, v roce 1907 byla založena Hospodářská besídka, v roce 1908 byla založena Omladina, sbor dobrovolných hasičů, učitelská jednota a spolek Slavia, v roce 1918 pak také Domovina. Po skončení první světové války byl odhalen pomník obětem války. V roce 1930 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo roku 1949 založeno v obci JZD, to se pak roku 1971 sloučilo s JZD Rácovice a v roce 1975 i s JZD Mladoňovice. Sloučené JZD sídlilo v Třebelovicích a bylo pojmenováno JZD Československo-sovětského přátelství.[5]
V říjnu 2016 byla převzata místní pobočka České pošty v rámci programu Pošta Partner majiteli Hospody u Valů.[7]
Do roku 1849 patřily Třebelovice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč.[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2018 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 608 | 622 | 643 | 686 | 718 | 668 | 609 | 538 | 531 | 516 | 518 | 465 | 372 |
Politika
Místní zastupitelstvo
Do roku 2014 zastával funkci starosty Ing. František Čajka, od roku 2014 vykonává funkci starostky Bc. Jana Frühaufová.
Volby do poslanecké sněmovny
| 2006[10] | 2010[11] | 2013[12] | 2017[13] | 2021[14] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (37.97 %) | ČSSD (28.5 %) | ČSSD (31.27 %) | ANO (31.66 %) | ANO (30.76 %) |
| 2. | KDU-ČSL (24.47 %) | KDU-ČSL (16.0 %) | KDU-ČSL (23.78 %) | KDU-ČSL (20.41 %) | SPOLU (29.48 %) |
| 3. | KSČM (13.5 %) | KSČM (12.0 %) | ANO 2011 (17.18 %) | ČSSD (10.0 %) | Piráti+STAN (13.67 %) |
| účast | 65.65 % (237 z 361) | 58.31 % (200 z 343) | 66.76 % (227 z 340) | 69.57 % (240 z 345) | 67.05 % (236 z 352) |
Volby do krajského zastupitelstva
| 2008[15] | 2012[16] | 2016[17] | 2020[18] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (49.19 %) | ČSSD (28.88 %) | KDU-ČSL (29.41 %) | ANO (24.16 %) |
| 2. | KDU-ČSL (18.54 %) | KDU-ČSL (28.14 %) | STO (18.62 %) | KDU-ČSL (20.0 %) |
| 3. | KSČM (11.29 %) | STO (13.33 %) | ANO 2011 (15.68 %) | Piráti (15.0 %) |
| účast | 34.93 % (124 z 355) | 40.46 % (142 z 351) | 30.52 % (105 z 344) | 34.96 % (122 z 349) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (45 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (36 hlasů). Volební účast byla 70.20 %, tj. 244 ze 349 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (154 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (54 hlasů). Volební účast byla 60.64 %, tj. 208 ze 343 oprávněných voličů.[19]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 67.25 %, tj. 230 ze 342 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (132 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (102 hlasů). Volební účast byla 68.62 %, tj. 234 ze 341 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (101 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (62 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (43 hlasů). Volební účast byla 73.22 %, tj. 257 ze 351 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (155 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (109 hlasů). Volební účast byla 76.81 %, tj. 265 ze 345 oprávněných voličů.[21]
Pamětihodnosti
- Kaple svatého Floriána
- Kříž u kaple
- Boží muka u železniční stanice
- Domy čp. 106 a 109 – lidová architektura z konce 18. století
- Pomník občanům padlých v první světové válce
Zajímavosti
- Na třebelovickém nádraží se natáčel film Stůj, nebo se netrefím.
Osobnosti
- Antonín Nekula (1889–1980), kněz a teolog
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 33. Dostupné online.
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 799–802.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Musejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. 864 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 693–701.
- ↑ ČERNÝ, Kamil. Lepší než mezi salámy. Dvě obce převezmou provoz pošty. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-01-14 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 315.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
- Římskokatolická farnost Velký Újezd u Jemnice
- Seznam kulturních památek v Třebelovicích
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebelovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Třebelovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Třebelovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Znak obce Třebelovice, okres Třebíč, Česko.
- V černo-modře polceném štítě stříbrná kvádrovaná hradba se dvěma prázdnými klíčovými střílnami a třemi stínkami, nad nimi tři vztyčené zlaté trojlístky na stoncích.
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Centrum Třebelovic, okr. Třebíč.