Třebenice (okres Litoměřice)
Třebenice | |
---|---|
Pohled na město od severovýchodu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Lovosice |
Obec s rozšířenou působností | Lovosice (správní obvod) |
Okres | Litoměřice |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°28′35″ s. š., 13°59′25″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 891 (2024)[1] |
Rozloha | 21,86 km²[2] |
Nadmořská výška | 228 m n. m. |
PSČ | 411 13, 411 15 |
Počet domů | 745 (2021)[3] |
Počet částí obce | 9 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Paříkovo nám. 1 411 13 Třebenice trebenice@integro.cz |
Starostka | Ing. Eva Hajná |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Třebenice | |
Další údaje | |
Kód obce | 565768 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Třebenice (německy Trebnitz) jsou město v okrese Litoměřice, asi šest kilometrů jihozápadně od Lovosic. Katastrální výměra města měří 21,86 km². Podle úředních informací trvale žije na území města přibližně 1 900[1] obyvatel. Městem protéká potok Modla.
Historie
Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1227.[4] Dne 19. prosince 1898 byly Třebenice zapojeny do železniční sítě, v ten den byl zahájen provoz na železniční trati Čížkovice–Obrnice.
Přírodní poměry
V okolí města se vyskytují české granáty.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 1 429 | 1 454 | 1 476 | 1 722 | 2 214 | 2 153 | 2 035 | 1 454 | 1 566 | 1 484 | 1 529 | 1 396 | 1 333 | 1 478 |
Domy | 247 | 253 | 258 | 265 | 291 | 316 | 359 | 412 | 418 | 407 | 391 | 452 | 460 | 480 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Kololeč. |
Části města
Katastrální území Kocourov u Medvědic, Lhota u Medvědic, Medvědice a Mrsklesy společně tvoří exklávu města (nesousedí s ostatními).
Pamětihodnosti
V bývalém evangelickém kostele v Třebenicích je Muzeum českého granátu s mnoha historickými i soudobými šperky, do kterých byly tyto kameny vsazeny. Součástí sbírek je i největší v Čechách nalezený pyrop o váze 2,642 g a kopie granátových šperků místní šlechtičny Ulriky von Levetzow, poslední lásky básníka Johanna Wolfganga Goethe.[6] Nad městem se tyčí vrch Košťál se zříceninou hradu Košťálov.
Náboženství
V Třebenicích se nachází evangelický sbor, který byl založen roku 1928.[7] Římskokatolická farnost v Třebenicích patří do litoměřické diecéze. V letech 1976–1977 a 1999–2004 zde působil jako farář lékař, kněz a kazatel Ladislav Kubíček. Dne 11. září 2004 se stal na třebenické faře obětí brutální loupežné vraždy.
Osobnosti
- František Pettrich (1770–1844), sochař a profesor na Akademii v Drážďanech
- Václav Pařík (1839–1901), městský lékař a regionální politik s velkými zásluhami o povznesení české kultury na Třebenicku
- Josef Horký (1889–1943), římskokatolický kněz, farář farnosti Třebenice v litoměřické diecézi. V roce 1941 přišel jako vězeň do koncentračního tábora v Dachau, kde byl vybrán jako objekt k experimentům s malárií. Na následky těchto maláriových pokusů zemřel.[8]
- Jaroslav Křenek (1890–1964), spisovatel
- Ladislav Emanuel Drahoš (1897–1976), Fotograf, zakladatel Muzea českého granátu v Třebenicích, propagátor Českého Středohoří a blízký přítel malířů Emila Filly, Františka Hory, Václava Rabase a dalších. Zrestauroval úmrtní světničky Ulriky von Lewetzow v Muzeu českého granátu.
- František Hora (1913–2004), akademický malíř a výtvarník
- Jaro Křivohlavý (1925–2014), psycholog, popularizátor psychologie a v letech 1969 až 1984 člen Synodní rady Českobratrské církve evangelické
- Miloslav Racek (1925–1980), pedagog, historik umění, archeolog
- Ladislav Kubíček (1926–2004), katolický kněz a lékař
- Jaroslav Brabec (1949–2018), atlet, trenér a representant Československa ve vrhu koulí[9]
Galerie
- Pohled z Havlíčkova náměstí Zimmerovou ulicí ke Košťálovu
- Havlíčkovo náměstí
- Loucká ulice směrem k Havlíčkovu náměstí
- Zřícenina hradu Košťálov
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 301. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Muzeum českého granátu [online]. Třebenice: MěÚ Třebenice [cit. 2016-10-02]. Dostupné online.
- ↑ http://trebenice.evangnet.cz/index.php?page=o_nas&id=1
- ↑ VAŠKO, Václav. Neumlčená. Praha: Nakladatelství Zvon, 1990. ISBN 80-7113-035-4. S. 26.
- ↑ HAJNÁ, Eva. Vzpomínka na Jaroslava Brabce. Český granát. 2018, s. 6. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třebenice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Encyklopedické heslo Třebenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Třebenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Třebenice, CZ, okres Litoměřice, celkový pohled na město od severovýchodu, od Čertovky. Vlevo vyniká kostel Narození Panny Marie, ve vzdálenější části města vprvo patrná věž bývalého luteránského kostela, dnešního Muzea českého granátu.
Vlajka města Třebenice, okres Litoměřice.
Výhled z vrcholu Plešivec (477 m) v Českém středohoří severním směrem. Nalevo se tyčí Lipská hora (688 m) (3 km vzdálená), uprostřed Milešovský Kloc (674 m), ve vzdálenosti 5,6 km, vpravo Milešovka (837 m), 7,1 km daleko, před níž se rozkládá nižší Medvědický vrch (571 m), 4 km od Plešivce. V krajině před kopci leží několik vesniček, vesměs patřících k městu Třebenice (město samo se nachází vpravo za zády pozorovatele - „na čtyřech hodinách“ - asi 4 km odtud): Vlevo nejblíže vesnice Mrsklesy, za ní v krátkém sledu Lipá a Medvědice. Při pravém okraji pak na úpatí Medvědického vrchu ves Kocourov.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled z Havlíčkova náměstí Zimmerovou ulicí směrem ke Košťálovu
Znak města Třebenice, okres Litoměřice. Ve zlatém štítě doleva natočený svatý Jiří v plné modravé zbroji, s přilbou na hlavě. V pozvednuté prvici drží k ráně připravený meč se zlatou rukojetí, v levici kopí, jímž probodává tlamu zeleného, ve spodu štítu ležícího, vzhůru nohama a hlavou doleva obráceného.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Loucká ulice směrem k Havlíčkovu náměstí
Poloha města Třebenice v rámci okresu Litoměřice a správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice. Území města je rozděleno ve dví katastrem obce Vlastislav.