Třeboň II

Třeboň II
Lokalita
Charakter	část města
Obec	Třeboň
Okres	Jindřichův Hradec
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°0′15″ s. š., 14°45′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 712 (2021)[1]
Katastrální území	Třeboň (23,87 km²)
PSČ	379 01
Počet domů	1 135 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Třeboň II
Další údaje
Kód části obce	404268
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třeboň II je část města Třeboň v okrese Jindřichův Hradec. Tvoří jej vnější část katastrálního území Třeboň mimo oblast historického centra. Třeboň II leží v katastrálním území Třeboň o výměře 23,87 km².^[3] Jedná se zejména o tzv. Novou čtvrť v okolí Husovy kaple, Hliník a jeho okolí a sídliště U Francouzů.

Hranicí Třeboně II na východě je v podstatě historické opevnění třeboňského starého města, kde na čtvrť navazuje Třeboň I. Na jihu končí několik desítek metrů za tokem Zlaté stoky, kde na Třeboň II navazuje katastr Branné až k Opatovickému rybníku. Zde sousedí s plochami rekreačního střediska Třeboňský Ráj a Schwarzenberskou hrobkou, které patří již do Domanínského katastru. Dále zahrnuje podstatnou část rybníku Svět až k třeboňským lázním (Lázeňská 1001/II – Třeboň II), pokračuje přes polnosti a Schwarzenberský dvůr Dvorce ke katastru Břilic, na sever až k rybníku Rožmberk a přes Pergolu u Sv. Víta a Mokrá luka k Bertiným lázním a opevnění třeboňského starého města.

V části města se nachází dětská poliklinika a domov důchodců. Třeboň II má tři náměstí: Palackého s budovou městského úřadu v historickém areálu kasáren s fontánkou v nádvoří, náměstí Na Hliníku s Plzeňskou restaurací a náměstí Na Rybníčku poblíž kostela svaté Alžběty. Obě zmíněná náměstí zpestřily od roku 2022 fontány s vodotrysky. Na Hliníku se nazývá též sousední sportovní areál (fotbalová a další hřiště, sportovní hala).

Vlakové nádraží v Třeboni II bylo vybudováno jako rychlíková stanice tehdejší hlavní a nejkratší železniční trati Praha–Vídeň ve druhé polovině 19. století. Jízda rychlíkem z Prahy do Třeboně trvala tehdy dvě hodiny a dvacet minut. Cesta dále do Vídně trvala další tři hodiny. Ještě v devadesátých letech 20. století jezdíval po této trase mezinárodní expres Berlín-Vídeň se speciálními aerodynamickými motorovými jednotkami zvaný Vindobona.

Dnes na trati č. 226 jezdí po zrušení rychlíkového spojení Třeboň–Praha a v roce 2006 i spěšných vlaků na úseku z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic pouze osobní vlaky. V roce 2019 bylo rychlíkové spojení z Prahy do Třeboně obnoveno, jako přímé, bez přestupu.

Původní dvoupodlažní nádražní budova (Třeboň II čp. 259) z roku 1871 je velmi dobře zachována. Dva třípodlažní rizality po obou stranách budovy s trojúhelníkovými štíty byly přistavěny v roce 1888. V přilehlém parčíku je romantický hrádek z období první republiky a rybářská kašna s malým rybářem a jeho kaprem.

V Třeboni II se krom základních škol, nachází i několik středních škol: Gymnázium v ulici Na Sadech (zmiňované již v srpnu 1887 v souvislosti s „ordonancemi ministra školství“ Gautsche)^[4], Střední odborná škola rybářská nebo obchodní akademie.

• Galerie buddhistického umění byla založena roku 2013 ve staré vodárně, což je 42 m vysoká věž (architekt Jan Kotěra v prvním desetiletí 20. století). Otevření této galerie se účastnil i  Chamba-Lama Demberelín Čojdžamec, představený mongolských buddhistů.^[5] Na úpravě bývalé vodárny se podíleli Dr. Klečka, Ing. arch. Stanislav Toman a konečnou verzi dotvořil Štěpán Klečka.^[6]
• Třeboňský židovský hřbitov leží nedaleko galerie buddhistického umění a byl založen na konci 19. století, Stojí zde i rekreační dům ze stejné doby. Jižní část hřbitova je prázdná, náhrobky bychom nalezli v té severní. Patří k nim i hrob Ludvíka Metzla, předsedy židovské náboženské obce v Třeboni za První republiky, jehož tři synové Karel, Viktor a Felix, zahynuli během druhé světové války v různých koncentračních táborech (Osvětim, Dachau a Mauthausen).
• Kaple nejsvětější Trojice je barokní kaple na křižovatce ulic Pražská, Jiráskova a Táboritská.
• Schwarzenberský statek je původní starý statek s věžičkou a hodinami (v místní části Dvorce), ve kterém se dnes nachází restaurace.
• Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na původním kamenném mostě (přes nějž vede silnice na Prahu) a jedná se o sochu barokní. V květnu roku 1945 byla této soše ustřelena hlava samopalem ruského osvoboditele, ale v současné době je již opravena. Na výšku má tato socha 3,5 metru.^[7] Další barokní sochy tohoto světce v Třeboni II stojí v Sokolské ulici u Budějovické brány, u Zlaté stoky vně brány Jindřichohradecké a na původním dnes již zasypaném gotickém mostě mezi branou Novohradskou a rybníkem Svět.
• Třeboňský park je rozlehlá oblast, v níž se nachází i Schwarzenberská hrobka. Tuto hrobku založil Jan Adolf II. Schwarzenberg. V této hrobce je umístěno celkem 26 rakví.
• Kostel sv. Alžběty je hřbitovní a filiální kostel, nacházející se v jižní části městské oblasti Třeboň II. Spravuje jej Římskokatolická farnost Třeboň. Nechal jej vystavět Vilém z Rožmberka.
• Pomník obětem zla je pomník se sochou truchlícího nad padlým před školou v Sokolské ulici a je určen pro oběti první a druhé světové války. Socha byla vytvořena roku 1923 sochařem Gabrielem. V roce 1968 se uvažovalo o přestavění pomníku na pomník Tomáše Masaryka (doplnění stávajícího sousoší sochou prezidenta Masaryka, hledícího do zámeckého parku).
• Mimo jiné lze na křižovatce odbočující do Sokolské ulice najít i historický kříž s odrazníkem (kamenný podstavec je datován l.p. 1896).
• Kamenná domečková boží muka s novým (2018) polychromovaným obrázkem Panny Marie v areálu někdejší teplárny se stometrovým komínem (v roce 2011 zbořené) proti lázním, s nápisem a datováním 1646. Poblíž velký litinový kříž z roku 1846 (mohutný žulový podstavec s nápisem je datován letopočtem 1842) za pensionem Aura. Dvě protější funkcionalistické vily (tzv. třeboňský Tugenhat) ze třicátých let 20. století poblíž sportovního areálu Hliník byly zbořeny v roce 2013.
• Renesanční dům Krčínova správce s barokním dvorem (průčelní dům čp. 80) má dvě desky připomínající jeho historii. Postaven byl roku 1709 schwarzenberským hejtmanem Karlem Siebertem Hoffbauerem z Liliensteinu. Před domem v ulici Svobody stojí litinový kříž s nápisem „Já jsem cesta, pravda a život“.
• Kaple svaté Barbory s datováním 1647 a obrazem světice v ulici U Barborky.

• Třeboň I
• Masarykovo náměstí
• Zlatá hvězda
• Mokré louky (Třeboň)
• Třeboň (zámek)
• kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny
• Kostel svaté Alžběty (Třeboň)
• Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Třeboň
• Třeboňské lázeňství

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Třeboň II na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Třeboň na webu ČÚZK