Třemešná
Třemešná | |
---|---|
Třemešná ve Slezsku, nádraží úzkorozchodné trati | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Město Albrechtice |
Obec s rozšířenou působností | Krnov (správní obvod) |
Okres | Bruntál |
Kraj | Moravskoslezský |
Historická země | částečně ve Slezsku, ale část obce tvořila součást moravských enkláv ve Slezsku) |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′19″ s. š., 17°34′30″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 874 (2023)[1] |
Rozloha | 20,93 km² |
Nadmořská výška | 365 m n. m. |
PSČ | 793 82 |
Počet domů | 361 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Třemešná 304 793 82 Třemešná starosta@tremesna.cz |
Starosta | Zbyšek Pecháček |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Třemešná | |
Další údaje | |
Kód obce | 597911 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Třemešná (někdy také Třemešná ve Slezsku, německy Röwersdorf[3], polsky Trzemeszna) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde 874[1] obyvatel. Z Třemešné do Osoblahy vede jedna z mála dosud funkčních úzkorozchodných železničních tratí v Česku. Obec je členem svazku obcí Mikroregion – Sdružení obcí Osoblažska.
Poloha
Obec Třemešná sousedí na severozápadě s Jindřichovem, na severovýchodě s Liptaní, na východě se Slezskými Rudolticemi a na jihu a jihozápadě s Městem Albrechtice. Od okresního města Bruntál je vzdálena 25,5 km a od krajského města Ostrava 66 km. Sousedními obcemi sídla jsou Slezské Rudoltice, Jindřichov, Město Albrechtice a Liptaň.
Geomorfologicky patří Třemešná k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina, podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh – přes 650 m n. m. – dosahuje její území v západním cípu. Výraznějšími kopci jsou Mlýnský kopec/vrch (452 m n. m.) nad Damaškem a Kobyla (574 m n. m.) a Obecní vrch (568/567 m n. m.) na hranici s Liptaní a Slezskými Rudolticemi.
Území Třemešné patří z větší části do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy. Hlavním tokem obce je potok Mušlov, který pramení pod Dlouhou horou, teče jižním směrem do místní části Rudíkovy, kde se obrací směrem k severu, protéká celou obcí a později v Pitárném ústí do Osoblahy. Přijímá cestou několik drobných toků, zejména Artmanovský potok (v části Damašek). V Damašku se nachází rovněž několik rybníků. Nejjižnější část území obce - jižní část Rudíkov - je však odvodňována bezejmenným přítokem Opavice, která patří do povodí Opavy, jiného z přítoků Odry.
Území obce pokrývá z 38 % zemědělská půda (16 % orná půda, 20 % louky a pastviny), z 54,5 % les a z 6,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Název
Původní jméno vesnice bylo německé Reinfriedesdorf – „Reinfriedova ves“. Domáckými podobami osobního jména Reinfried byly Reinwer, Renwer, Rewer a podle nich se upravovalo i německé jméno vesnice, v 19. století se prosadilo Röwersdorf (ze staršího Rewersdorf). Vesnice někdy ve druhé polovině 14. století zpustla, při obnovení (obnovena byla někdy před rokem 1535) dostala vedle německého i české jméno použitím přídavného jména třemešný – „vztahující se ke střemše“. Podoba jména vesnice v písemných pramenech: Renuerdostorph (1256), Renfridestorph (1267), Rinfridisdorf (1320), Reynersdorff (1389), Rewersdorf (1407), Trezemessna (1580), Rebersdorff (1676), Rowersdorf (1751), Röwersdorf, Třemešná (1870).[4]
Části obce
Obec se člení na dvě katastrální území se třemi místními částmi (zároveň ZSJ):
- Třemešná – části Třemešná a Damašek (původně součást moravských enkláv ve Slezsku)
- Rudíkovy – část Rudíkovy
Historie
Následkem nájezdů Tatarů a Mongolů na Moravu a do Slezska v roce 1241 zanikly původní slovanské osady na Osoblažsku. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku podnítil jejich obnovu kolonisty z německý oblastí Durynska, Frank, Saska. Samotná obec Třemešná vznikla vyklučením lesa bez vazby na předcházející osídlení. Byla nazvána nejspíše podle lokátora. Vlastníkem obce byl nejprve biskupův maršálek rytíř Helembert de Turri, který ji poté předal do vlastnictví biskupství za výměnu za jiné pozemky. Typem založení obce se jedná o lesní lánovou obec, kdy ke každé usedlosti je připojen dlouhý lán půdy. Lán půdy byl orientován kolmo k místnímu potoku. V čele lánu byly zbudovány usedlosti v přibližném počtu 22. V obci vznikla rychta s krčmou a jiným zázemím pro řemeslníky.[5] První písemná zmínka o obci Renuerdestorph pochází z roku 1255,[6] již tomto období zde fungovala farnost. Olomoučtí biskupové nadále část obce propůjčovali svým leníkům. Od 60. let 14. století jej drželi členové původně slezského rodu Stošů. Po roce 1437 nejsou o obci žádné písemné zprávy a obec postupně zpustla.[5] V roce 1535 začala obnova obce opětovnou kolonizací.[7] Dne 22. června 1788 vznikla v obci škola pod patronátem Olomouckého arcibiskupství, v roce 1806 získala škola novou vlastní budovu, která byla v roce 1878 nahrazená stavbou nové prostornější školy. Mezi lety 1831 až 1835 byla přes obec Třemešná postavená slezská císařská silnice z Krnova do Prudníku.[8] V roce 1867 vznikl v obci sbor dobrovolných hasičů. Dne 1. října 1872 získala obec železniční spojení na trati Krnov - Jindřichov a k železničnímu spojení z Třemešné do Osoblahy došlo v roce 1898.[9] V roce 1899 byl v obci zbudován obecní vodovod.[7] Během první světové války byl v roce 1915 v obci zřízen dočasný vojenský špitál, mezi občany byly opakovaně shromážděny finanční prostředky pro účely válečné půjčky, v následujícím roce byly zrekvírovány všechny zvony z kostela.[7]
Odedávna až do konce druhé světové války v obci převládalo německé obyvatelstvo. Ztrátu většiny obyvatel se nikdy nepodařilo nahradit a ekonomika obce a okolních regionů upadla.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel celé obce Třemešná podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 3179 | 3131 | 2783 | 2389 | 2156 | 2001 | 2050[p 1] | 1156 | 1304 | 1140 | 1110 | 984 | 971[p 2] |
V celé obci Třemešná je evidováno 374 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[11] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 354 domů, z toho 255 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 942 obyvatel.
Počet obyvatel samotné Třemešné (včetně Artmanova) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2335 | 2397 | 2069 | 1774 | 1599 | 1493 | 1559[p 1][p 2] | 824 | 953 | 852 | 905 | 836 | 838 |
V samotné Třemešné je evidováno 284 adres.[12] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 277 domů, z toho 208 trvale obydlených.
Doprava
Obcí prochází železniční tratě Šumperk – Krnov a Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, na kterých leží stanice Třemešná ve Slezsku, a silnice I/57.
Pamětihodnosti
Fotogalerie
Třemešenské vlakové nádraží, normálně rozchodná část
Vlakové nádraží, úzkorozchodná část
Kostel v obci
Třemešná v zimě (příjezd od Vysoké)
Třemešná v zimě (příjezd od Vysoké)
Obecní úřad
Mušlov
Bytovka
Hasičská zbrojnice
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 715.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 616.
- ↑ a b Časopis Slezského zemského muzea. www.szm.cz [online]. Serie B, 69/2020 [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy. www.archives.cz [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Třemešna | tremesna.cz. www.tremesna.cz [online]. [cit. 2021-12-20]. Dostupné online.
- ↑ WWW.BARTULTOVICE.ESTRANKY.CZ. 750.výročí - Zemědělství, Komunikace. BARTULTOVICE, okr. Bruntál [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Jindřichov - Ziegenhals. www.parostroj.net [online]. [cit. 2022-01-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710–711. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082–1083.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-15.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online.
Literatura
- Kolektiv autorů. Toulky naší minulostí: pozvánka obce Třemešná. Moravský Beroun : Moravská expedice, 2005. ISBN 80-86511-20-0.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Třemešná na Wikimedia Commons
- Třemešná v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Vojtěch Dočkal, Licence: CC BY-SA 4.0
Vlakové nádraží normálně rozchodná část
Vlajka obce Třemešná
Autor: Vojtěch Dočkal, Licence: CC BY-SA 4.0
Vlakové nádraží širokorozchodná část
Autor: Phil Richards from London, UK, Licence: CC BY-SA 2.0
2013 Czech Republic Trip Day Six
No trip to the part of the Czech Republic I covered in May 2013 would have been complete without a visit to the 760mm gauge line from Třemešná ve Slezsku to Osoblaha. Day-to-day operation on the line is in the hands of class 705 locos built in 1958. At weekends and public holidays a ex-privately owned loco from Poland, Lyd2-02 purchased in 2005 is used on tourist specials.
Seen on 16 May 2013, 705.914 is booked to work train Os20609,15:27 Třemešná ve Slezsku to Osoblaha.Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Hasičská zbrojnice v Třemešné
Autor: Vojtěch Dočkal , Licence: CC BY-SA 4.0
Obecní úřad v Třemešné v Červnu 2023
Znak obce Třemešná