Třemošenský rybník
| Třemošenský rybník | |
|---|---|
 Pohled ze severního cípu k jižnímu břehu | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
  Třemošenský rybník | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′12″ s. š., 13°22′57″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 4,2 ha |
| Objem | 57 580 m³ |
| Povodí | 7,36 km² |
| Ostatní | |
| Typ | rybník |
| Přítok vody | Bolevecký potok |
| Odtok vody | Bolevecký potok |
| Sídla | Plzeň |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třemošenský rybník, zvaný též Židovský nebo Židovák, je součástí rybniční soustavy na Boleveckém potoce na severním okraji města Plzně. Kromě Boleveckého potoka přitékajícího ze západu od Nováčku je rybník napájen další bezejmennou vodotečí přitékající ze severu od Kamenného rybníka. Ta vytváří dlouhý záliv se skalnatou strání na severovýchodním břehu, protější jižní břeh je travnatý. Voda v rybníku je poměrně čistá (II.–III. třída jakosti dle ČSN 75 7221) a vhodná pro rekreační koupání.
Historie
Rybník vznikl až po roce 1734, patrně současně se Seneckým rybníkem. Pojmenován byl pravděpodobně po Třemošné, kam směřuje dnešní silnice I/27 vedoucí po jeho hrázi. Původně byl rybník vyhrazen Třemošenským pro koupání dobytka, což mohlo být důvodem, proč byl za druhé světové války, přesně od 31. března 1940, nacisty vyhrazen Židům jako jediné povolené koupaliště. Není to jediná souvislost s Židy – v roce 1931 tu byl pod vedením Jana Adela založen jediný židovský skautský oddíl v Plzni, jež v následujících letech podnikal výlety k boleveckým rybníkům.
V sobotu 17. července 1965 se nad Plzní prohnala průtrž mračen, při které podle záznamů v meteorologické stanici v arboretu Sofronka napršelo během 3 hodin přibližně 120 mm srážek. Voda vytékající z Třemošenského rybníka podemlela násep železniční tratě č. 160 z Plzně do Žatce natolik, že způsobila několikadenní výluku. Zároveň voda v místě výtoku podemlela a odplavila z poloviny šířky silnici I/27 vedoucí po hrázi, takže funkční zůstal pouze jeden jízdní pruh.
Při napřimování a rozšiřování silnice I/27 byl rybník na počátku 90. let zmenšen.
Základní údaje
| Lesnatost povodí | 95 % |
Údaje z roku 1998.
Galerie
(c) Adam Hauner, CC BY-SA 3.0Zahrádkářská kolonie na západním břehu
Silnice I/27 vedoucí po hrázi
Literatura
- kolektiv autorů: Bolevec a okolí. Sdružení boleveckých rodáků, Plzeň 1999.
- Jan Kumpera, Jiří Zahradnický: Rybníky Plzeňského kraje aneb putování za rybniční vůní; Agentura Ekostar s. r. o. Plzeň, Plzeň 2006
- Životní prostředí města Plzně; Statutární město Plzeň a Granát Hák Jaroslav Ing., Horní Bříza 2002
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třemošenský rybník na Wikimedia Commons
- Třemošenský rybník – povídka Luboše Kolafy ze sbírky Plzeňské okolí
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
(c) Adam Hauner, CC BY-SA 3.0
Třemošenský rybník v Plzni. Zahrádkářská kolonie na západním břehu a skalnatá stráň na severovýchodním břehu.
Autor: Adam Hauner, Licence: CC BY-SA 3.0
Silnice I/27 vedoucí po hrázi Třemošenského rybníka na severním okraji Plzně.
Autor: Adam Hauner, Licence: CC BY-SA 3.0
Třemošenský rybník v Plzni. Pohled od hráze na skalnatou stráň na severovýchodním břehu.
Autor: Adam Hauner, Licence: CC BY-SA 3.0
Třemošenský rybník v Plzni. Pohled od skalnaté stráně na severovýchodním břehu k jižnímu břehu.