Třemošná

Třemošná
Pobočka Městského úřadu Třemošná
Pobočka Městského úřadu Třemošná
Znak města TřemošnáVlajka města Třemošná
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTřemošná
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 020 (2023)[1]
Rozloha18,12 km²[2]
Nadmořská výška348 m n. m.
PSČ330 11
Počet domů1 419 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduSídliště 992
Třemošná
330 11 Třemošná u Plzně
tremosna@tremosna.cz
StarostaJaromír Zeithaml
Oficiální web: www.tremosna.cz
Třemošná
Další údaje
Kód obce559521
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třemošná (německy Tschemoschna) je město na stejnojmenném vodním toku v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji, devět kilometrů severně od Plzně. Má rozlohu 18,10 km² a přibližně 5 000[1] obyvatel. Město je údolím řeky Třemošná a železniční tratí rozděleno na menší severní a větší jižní část. V jižní se nachází mj. přirozené centrum, radnice a sídliště.

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1181 (Sremesna).

Na začátku devatenáctého století se u Třemošné začalo těžit černé uhlí. K nejstarším dolům patřila Jakubova parní vrátková šachta, kde se těžila uhelná sloj uložená v hloubce osmnáct metrů. Jižně od nádraží se nacházel důl Ignác, který dosáhl hloubky osm metrů a v roce 1832 byl uzavřen. Další drobné doly se nacházely směrem k Jalovčinám a Bílé Hoře, ale brzy vyčerpaly dostupné uhlí. Sloj je totiž ukloněná a v západní části rychle klesá do větších hloubek. Navíc ji narušuje tektonický zlom, podél kterého se část sloje posunula z hloubky 81 metrů do hloubky 263 metrů. Důlní míry dolu Ignác postupně do roku 1842 získal Johann David Starck. Ve stejné době také koupil 32 metrů hluboký důl Františka a o rok později přikoupil důlní míry Marie. Mělce uloženou sloj ve hloubce 36 metrů začal roku 1860 těžit důl Prokop, o šest let později prohloubený až ke spodní sloji v hloubce 120 metrů.[4]

O uhlí byl v té době jen malý zájem, a jedním z možností, jak jej využít, bylo v roce 1864 spuštění sklárny Johannem Antonem Starckem, do které se uhlí dopravovalo z nového dolu Ignác po koňské úzkorozchodné dráze dlouhé 380 metrů. Podnik, jako první v Evropě, v roce 1891 zavedl strojní výrobu vyráběl tabulového skla. Útlum těžby uhlí koncem devatenáctého století a nutnost dopravovat palivo z větší vzdálenosti vedly roku 1921 k uzavření sklárny, resp. k jejímu přestěhování do Rychnova nad Kněžnou.[5]

Starckům v Třemošné patřily ve druhé polovině devatenáctého století i další doly: Antonín, Jan a Magdaléna. Těžily uhlí v hloubkách okolo sta metrů. Mocnost sloje v nich dosahovala 2–2,5 metru a hlavním způsobem těžby bylo pilířování. Proplástky sloje byly samostatně těženy k výrobě žáruvzdorných materiálů v šamotárně u dolu Magdaléna. Celkový rozsah těžby se pohyboval okolo šesti tisíc tun v roce 1871 okolo osmdesáti tisíc tun v roce 1881. Všechny starckovské doly ukončily provoz v letech 1892–1895.[5] Starckové založili také 120 metrů hluboký důl Prokop II.[6] a sto metrů hluboký důl Johanna.[7] Oba později získal Johann Fitz a v roce 1899 Prokop II. přešel do majetku Západočeských keramických závodů.[6]

Kaolin byl u Třemošné objeven v roce 1855 a o dvacet let později zde belgická společnost otevřela plavírnu a továrnu na hliněné zboží. V roce 1916 ji koupila firma Západočeské továrny kaolinové a šamotové. K dalším podnikům patřila továrna na kameninové zboží bratří Mráčků, strojírna nebo výrobna mýdel a svíček.[5]

Po první světové válce začaly pokusy o obnovu těžby uhlí, ale nevznikl zde žádný velký podnik. V letech 1920–1923 byl v místě staršího dolu Ludvík otevřen povrchový lom. Firma bratří Mráčků otevřela důl Viktor, ale jeho využití zkomplikovaly silné prameny podzemní vody.[8] K menším dolům z tohoto období patří Josefa (1940–1945) nebo obnovený důl Marie (1934–1936).[7]

V roce 1972 získala Třemošná status města.[9]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[10][11]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel124617512154272631513618431535813917392048564646462448785098
Počet domů1211571882332833525968008569249461033108211811419

Městská správa

Části města

Městské symboly

Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[12]

Doprava

Městem vede železniční trať Plzeň–Žatec, na které je zřízena železniční stanice Třemošná u Plzně. Po Třemošné byla v minulosti nazvána také jižněji položená železniční zastávka Třemošná u Plzně zastávka; protože se nachází na území Plzně, byla přejmenována na Plzeň-Orlík.

Dále obcí prochází také silnice I/27 z Železné Rudy, přes Klatovy a Plzeň, směrem na Žatec, Most, Litvínov a Dubí. V Třemošné se kříží se silnicemi II/180, III/18010 a III/1807.

Pamětihodnosti

  • Kaple
  • Rodný dům Václava Brožíka (Brožíkova 57)[13]
  • Rodinný dům s lékárnou (U Lékárny 200)
  • Hraniční kámen při cestě k Plzni

Osobnosti

  • Václav Brožík (1851–1901), malíř
  • Otto Krompholz (* 1899), fotbalista
  • Ladislav Jirka (1914–1986), tvůrce (rytec) bankovek a poštovních známek
  • Blažena Fenclová (1924–1942), oběť heydrichiády
  • Karel Stádník (1924–2011), sochař, restaurátor a fotograf
  • Zdeněk Haber (* 1935), hokejista
  • Vladimír Haber (* 1949), házenkář a trenér
  • Ve městě žil Václav Havel – fyzik, univerzitní pedagog, bývalý děkan Fakulty pedagogické ZČU.

Fotogalerie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. DRNEK, Jan, 2012. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 183–186. 
  5. a b c Drnek 2012, s. 186.
  6. a b Drnek 2012, s. 190.
  7. a b Drnek 2012, s. 191.
  8. Drnek 2012, s. 187.
  9. Historie a současnost [online]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 [online]. 2007-03-03 [cit. 2015-02-03]. S. 320, 321, záznam 84. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Udělené symboly – Třemošná [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  13. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 121534 : městský dům - rodný dům Václava Brožíka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Třemošná, town hall.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Radnice v centru Třemošné
Třemošná CoA.jpg
Znak obce Třemošná, okres Plzeň-sever
Třemošná River in Třemošná 2.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Údolí řeky Třemošná v Třemošné
Třemošná, Plzeňská str, South.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Plzeňská ulice na jihu Třemošné
Třemošná, housing estate.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Sídliště na jihu Třemošné
Třemošná, summerhouse.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Altánek v Šeříkové ulici v Třemošné