Třemošnice

Třemošnice
	Náměstí Míru v Třemošnici
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Třemošnice
Obec s rozšířenou působností	Chrudim; (správní obvod)
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°52′9″ s. š., 15°34′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 021 (2022)
Rozloha	19,00 km²
Nadmořská výška	301 m n. m.
PSČ	538 43
Počet domů	764 (2021)
Počet částí obce	8
Počet k. ú.	7
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa městského úřadu	Náměstí Míru 451; 538 43 Třemošnice ; sekretariat@tremosnice.cz
Starosta	Ing. Miroslav Bubeník
	Oficiální web: www.tremosnice.cz
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Třemošnice
Další údaje
Kód obce	572411
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Třemošnice (j. č., tedy: ta Třemošnice; německy Tremoschnitz) se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický, 25 km jihozápadně od Chrudimi. Městem protéká Zlatý potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Žije zde přibližně 3 000^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1564. K rozvoji obce došlo po spojení s panstvím Ronov nad Doubravou. V roce 1750 byl na místě staré tvrze postaven malý zámek. Předpokládá se i podíl Jana Blažeje Santiniho na jeho výstavbě. Součástí zámku je kaple, která je dnes přístupná veřejnosti.

Roku 1816 byla založena slévárna, později též strojírna, kterou po první světové válce koupila společnost vedená Josefem Bartošem. Závod byl rozšířen a začal pracovat na zakázkách pro železnici.^[4] Ve dvacátých letech přichází Jindřich Šnobl, který zde zůstává do roku 1945 na pozici závodního v továrně a během druhé světové války se účastní odboje. Ve třicátých letech zde strávil několik dovolených poslanec a pozdější prezident Antonín Zápotocký. Po druhé světové válce byl podnik přejmenován na KOVOLIS, roku 1967 byl postaven závod DAKO. Podnik přestál období ekonomické transformace po roce 1989 a v současné době funguje pod názvem DAKO CZ.^[5]

Dne 1. července 1994 získala Třemošnice status města.

Přírodní poměry

Jihovýchodně od města se nachází národní přírodní památky Kaňkovy hory. Na jižním okraji města leží přírodní památka Na Obůrce. Významnou přírodní památkou je též Hedvičino údolí - jde o 1,5 km dlouhou skalnatou rokli. Velká část města se nachází na území CHKO Železné hory.

Doprava

Do Třemošnice vede od 14. února 1882 jedna z prvních místních železničních tratí, tzv. lokálek z Čáslavi. V minulosti existovalo také její pokračování z Čáslavi severozápadně do Močovic. Dne 17. října 1882 zde došlo k prvnímu použití telefonu na železnici na území dnešní ČR.

„Třemošnici a Prachovice spojovala nákladní lanovka, která usnadňovala dopravu vápence z lomů hraběte Kinského do vápenky v Závratci. Byla to ve své době nejdelší lanovka v Čechách. Měla dřevěné stožáry 6–20 m vysoké ve vzdálenosti 20–140 m v délce 5 km. Za desetihodinovou pracovní směnu se přepravilo 100 tun vápence. Po roce 1957 byla výroba vápna zastavena a lanová dráha zrušena. Vápenka v Závratci je dodnes zajímavou technickou památkou.“^[4]

Kromě železničního spojení disponuje město též spojením autobusovým. Z místního autobusového nádraží odjíždí 9 linek, směřujících do Chrudimi, Chotěboři, Čáslavi, Heřmanova Městce, či do Pardubic. Společně s přilehlými částmi mají obyvatelé k dispozici celkem 13 autobusových zastávek.

Školy

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště technické a základní škola

Náboženství

V Třemošnici nestojí žádný kostel či jiná velká sakrální stavba. V minulosti docházeli věřící římskokatolického vyznání do kostela v blízkém Ronově nad Doubravou, dnes se pravidelně slouží mše svaté pro věřící v zámecké kapli. Jsou snahy o výstavbu kostela Božího Milosrdenství podle návrhu architekta Davida Vávry.^[6]

Pamětihodnosti

Zámek Třemošnice
Lichnice – zřícenina hradu v místní části Podhradí
Berlova vápenka
Zemědělské muzeum u vápenky

Části města

Partnerská města

Embrach, Švýcarsko

Další fotografie

Zámek Třemošnice
Moderní budova radnice na Mírovém náměstí
Knihovna a galerie na Mírovém náměstí
Nádraží
Sídliště u nádraží

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
↑ ^a ^b Archivovaná kopie. www.tremosnice.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-05.
↑ Archivovaná kopie. www.dako-cz.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-26.
↑ Archivovaná kopie. www.kosteltremosnice.unas.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-13.

Související články

Národní geopark Železné hory
Lichtenburkové

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třemošnice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Třemošnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Třemošnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[rfr1-4] Archivovaná kopie. www.tremosnice.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-05.

[5] Archivovaná kopie. www.dako-cz.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-26.

[6] Archivovaná kopie. www.kosteltremosnice.unas.cz [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-13.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

Navigation

Navigace

Tématické portály