Třesov

Třesov
Centrum Třesova
Centrum Třesova
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′49″ s. š., 16°4′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel100 (2024)[1]
Rozloha4,30 km²[2]
Katastrální územíTřesov
Nadmořská výška451 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů43 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřesov 6
675 02 Koněšín
obectresov@volny.cz
StarostaKarel Krčál
Oficiální web: www.tresov.cz
Třesov
Další údaje
Kód obce550311
Kód části obce37460
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třesov (dříve též Střesov[4], německy Trzesow, Tresow[5]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží dvacet kilometrů východně od Třebíče. Žije zde 100[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Okarec, Kozlany, Studenec a Třebenice.

Název

Nabízí se několik možností výkladu jména vesnice. Jeho základem mohlo být osobní jméno Třěs (totožné s obecným třěs - "třesení") nebo jméno Třěš (domácká podoba některého jména začínajícího na Třěbo-, např. Třěbohost) a pak by místní jméno znamenalo "Třěsův/Třěšův majetek". Nebo za jméno vsi mohla být vzata jmenná podoba přídavného jména třěsový a jméno vesnice by pak označovalo místo, kde se třese půda. Poslední možnost je nejpravděpodobnější, ale kvůli nedostatku starých písemných dokladů nelze rozhodnout s jistotou.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.[5] Již dříve však spadal do majetku kláštera v Třebíči, ale zmíněn v jeho zakládací jistině není. V roce 1464 byl zmíněn v listině manů kláštera Mikuláš z Třesova.[7] V roce 1545 byl ve vsi uveden dvůr, který v tu dobu již byl pustý. V roce 1555 byl, spolu s Koněšínem,[8] přikoupen Oldřichem z Lomnice[9] do náměšťského panství.[8] Tam spadaly až do roku 1848, v roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[10]

V roce 1899 byl v obci založen čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1900 Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[5]

V roce 1857 byla ve vsi postavena kaple svatého Jana Nepomuckého a v roce 1938 byla na návsi odhalena socha Svobody.[7]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel1691531791851571661931601791511191099894101
Počet domů232630292829333937363338374143

Obecní správa

Do roku 1849 patřil Třesov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1898 patřil Třesov pod Hartvíkovice a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna opět pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.[13][14]

Politika

Místní zastupitelstvo

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaromír Kazatel, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Krčál.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Třesov
2006[15]2010[16]2013[17]2017[18]2021[19]
1.ODS (28.07 %)TOP 09 (21.56 %)ČSSD (25.0 %)ANO (50.98 %)ANO (40.74 %)
2.KSČM (26.31 %)ČSSD (19.6 %)KSČM (25.0 %)KDU-ČSL (17.64 %)Piráti+STAN (16.66 %)
3.ČSSD (24.56 %)VV (17.64 %)ANO 2011 (17.3 %)ČSSD (7.84 %)SPOLU (14.81 %)
účast70.37 % (57 z 81)69.86 % (51 z 73)71.23 % (52 z 73)71.83 % (51 z 71)69.62 % (55 z 79)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Třesov
2008[20]2012[21]2016[22]2020[23]
1.SNK ED (26.66 %)KSČM (23.07 %)ANO 2011 (38.46 %)ANO (27.58 %)
2.ČSSD (26.66 %)ČSSD (20.51 %)STAN+SNK ED (17.94 %)KDU-ČSL (20.68 %)
3.KSČM (17.77 %)Pro Vysočinu (20.51 %)KDU-ČSL (12.82 %)Piráti (13.79 %)
účast60.00 % (45 z 75)54.05 % (40 z 74)56.52 % (39 z 69)40.26 % (31 z 77)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 71.23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 73.97 %, tj. 54 ze 73 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 76.06 %, tj. 54 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 80.56 %, tj. 58 ze 72 oprávněných voličů.[25]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (5 hlasů). Volební účast byla 66.23 %, tj. 51 ze 77 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (31 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 74.67 %, tj. 56 ze 75 oprávněných voličů.[26]

Pamětihodnosti a kultura

V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1857,[5] socha svobody k dvacátému výročí založení republiky (budována 1938[27]) a hasičská zbrojnice. Pomník a socha svobody byly rekonstruovány v roce 2020, byla zasazena nová pamětní deska se jmény.

Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce objektu obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Tento objekt nyní slouží jako místo aktivního odpočinku, kde místní hasiči pořádají každý rok mnoho kulturních akcí (pouťovou zábavu, třesovskou lávku, rybářské závody, aj.).

Galerie

  • Kaple svatého Jana Nepomuckého
    Kaple svatého Jana Nepomuckého
  • Socha svobody

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 110. 
  6. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 616–617. 
  7. ↑ a b Historie obce Třesov [online]. Třesov: Obec Třesov [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 314–317. 
  9. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 144. 
  10. ↑ Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 317. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 584. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  26. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  27. ↑ CHŇOUPEK, Petr. Tak trochu tajemné jméno na pomníku. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Statue of Liberty 2 in Třesov, Czech Republic.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Socha svobody v Třesově.
City reseroir and center of Třesov, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Centrum Třesova s městskou nádrží.