Třesov

Třesov
Centrum Třesova
Centrum Třesova
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNáměšť nad Oslavou
Obec s rozšířenou působnostíNáměšť nad Oslavou
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′49″ s. š., 16°4′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel104 (2022)[1]
Rozloha4,30 km²[2]
Katastrální územíTřesov
Nadmořská výška451 m n. m.
PSČ675 02
Počet domů43 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřesov 6
675 02 Koněšín
obectresov@volny.cz
StarostaKarel Krčál
Oficiální web: www.tresov.cz
Třesov
Další údaje
Kód obce550311
Kód části obce37460
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třesov (dříve též Střesov[4], německy Trzesow, Tresow[5]) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, 20 km na východ od Třebíče. Žije zde 104[1] obyvatel.

Sousedními obcemi sídla jsou Stropešín, Hartvíkovice, Okarec, Kozlany, Studenec a Třebenice.

Název

Nabízí se několik možností výkladu jména vesnice. Jeho základem mohlo být osobní jméno Třěs (totožné s obecným třěs - "třesení") nebo jméno Třěš (domácká podoba některého jména začínajícího na Třěbo-, např. Třěbohost) a pak by místní jméno znamenalo "Třěsův/Třěšův majetek". Nebo za jméno vsi mohla být vzata jmenná podoba přídavného jména třěsový a jméno vesnice by pak označovalo místo, kde se třese půda. Poslední možnost je nejpravděpodobnější, ale kvůli nedostatku starých písemných dokladů nelze rozhodnout s jistotou.[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1464.[5] Již dříve však spadal do majetku kláštera v Třebíči, ale zmíněn v jeho zakládací jistině není. V roce 1464 byl zmíněn v listině manů kláštera Mikuláš z Třesova.[7] V roce 1545 byl ve vsi uveden dvůr, který v tu dobu již byl pustý. V roce 1555 byl, spolu s Koněšínem,[8] přikoupen Oldřichem z Lomnice[9] do náměšťského panství.[8] Tam spadaly až do roku 1848, v roce 1752 pak náměšťské panství i s Kozlany zakoupili Haugvicové z Biskupic.[10]

V roce 1899 byl v obci založen čtenářsko-pěvecký spolek, v roce 1900 Národní jednota a v roce 1924 Domovina.[5]

Roku 1897 se Třesov odtrhl od Hartvíkovic. V roce 1857 byla ve vsi postavena kaple sv. Jana Nepomuckého a v roce 1938 byla na návsi odhalena socha Svobody.[7]

Do roku 1849 patřil Třesov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč, mezi lety 1949–1960 do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1898 patřil Třesov pod Hartvíkovice a mezi lety 1960 a 1990 byla obec začleněna opět pod Hartvíkovice, následně se obec osamostatnila.[11]

Vývoj počtu obyvatel Třesova[12]
Rok1869188018901900191019211930195019611970198019912001
Počet obyvatel16915317918515716619316017915111910998

Politika

Místní zastupitelstvo

V letech 2006–2010 působil jako starosta Jaromír Kazatel, od roku 2010 tuto funkci zastává Karel Krčál.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Třesov
2006[13]2010[14]2013[15]2017[16]2021[17]
1.ODS (28.07 %)TOP 09 (21.56 %)ČSSD (25.0 %)ANO (50.98 %)ANO (40.74 %)
2.KSČM (26.31 %)ČSSD (19.6 %)KSČM (25.0 %)KDU-ČSL (17.64 %)Piráti+STAN (16.66 %)
3.ČSSD (24.56 %)VV (17.64 %)ANO 2011 (17.3 %)ČSSD (7.84 %)SPOLU (14.81 %)
účast70.37 % (57 z 81)69.86 % (51 z 73)71.23 % (52 z 73)71.83 % (51 z 71)69.62 % (55 z 79)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Třesov
2008[18]2012[19]2016[20]2020[21]
1.SNK ED (26.66 %)KSČM (23.07 %)ANO 2011 (38.46 %)ANO (27.58 %)
2.ČSSD (26.66 %)ČSSD (20.51 %)STAN+SNK ED (17.94 %)KDU-ČSL (20.68 %)
3.KSČM (17.77 %)Pro Vysočinu (20.51 %)KDU-ČSL (12.82 %)Piráti (13.79 %)
účast60.00 % (45 z 75)54.05 % (40 z 74)56.52 % (39 z 69)40.26 % (31 z 77)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (17 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (14 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (8 hlasů). Volební účast byla 71.23 %, tj. 52 ze 73 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (44 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (10 hlasů). Volební účast byla 73.97 %, tj. 54 ze 73 oprávněných voličů.[22]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (6 hlasů). Volební účast byla 76.06 %, tj. 54 ze 71 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 80.56 %, tj. 58 ze 72 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (5 hlasů). Volební účast byla 66.23 %, tj. 51 ze 77 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (31 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů). Volební účast byla 74.67 %, tj. 56 ze 75 oprávněných voličů.[24]

Pamětihodnosti a kultura

V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z roku 1857,[5] socha svobody k dvacátému výročí založení republiky (budována 1938[25]) a hasičská zbrojnice. Pomník a socha svobody byly rekonstruovány v roce 2020, byla zasazena nová pamětní deska se jmény.

Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce objektu obecního úřadu a hasičské zbrojnice. Tento objekt nyní slouží jako místo aktivního odpočinku, kde místní hasiči pořádají každý rok mnoho kulturních akcí (pouťovou zábavu, třesovskou lávku, rybářské závody, aj.).

Galerie

  • Kaple sv. Jana Nepomuckého

    Kaple sv. Jana Nepomuckého

  • Socha svobody

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 110. 
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 616, 617.
  7. ↑ a b Historie obce Třesov [online]. Třesov: Obec Třesov [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 314–317. 
  9. ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 342 s. S. 144. 
  10. ↑ Popis obce a okolí [online]. Kozlany: Obec Kozlany [cit. 2021-08-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 317. 
  12. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 
  25. ↑ CHŇOUPEK, Petr. Tak trochu tajemné jméno na pomníku. Horácké noviny. 2021-11-25, roč. 32, čís. 47, s. 13. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Statue of Liberty 2 in Třesov, Czech Republic.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Socha svobody v Třesově.
City reseroir and center of Třesov, Třebíč District.jpg
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Centrum Třesova s městskou nádrží.