Třetí Francouzská republika

; vlajka	; znak
	Hymna La Marseillaise
	Motto Liberté, Égalité, Fraternité
	; Třetí republika v roce 1939
	; Celkový rozsah Francie včetně kolonií, mandátů a protektorátů
Hlavní město	Paříž
Nejvyšší bod	Mont Blanc
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	150 000 000 (1938)
Jazyky	francouzština
Náboženství	římskokatolické, kalvínské, luteránské, judaistické, od roku 1905 oficiálně žádné – sekulární stát
	Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Měna	Francouzský frank
Vznik	1870/1875
Zánik	10. červenec 1940
	Státní útvary a území
	Druhé Francouzské císařství
	Pařížská komuna
	Alsaská republika rad
	Vichistická Francie
	Svobodná Francie
	Německá okupace Francie
	Italská okupace Francie

Třetí republika byl politický režim ve Francii v letech 1870–1940. Vznikla na troskách druhého císařství, které se zhroutilo po porážce v prusko-francouzské válce a zanikla po porážce nacistickým Německem v průběhu druhé světové války.^[1]

Historie

Třetí republika se udržela ze všech režimů počínaje francouzskou revolucí nejdéle – 70 let, a to navzdory nejrůznějším krizím, z nichž nejznámější jsou Dreyfusova aféra, aféra Schnaebele, skandál okolo Panamského průplavu nebo první světová válka. V tomto období byla například přijata Marseillaisa jako národní hymna nebo 14. červenec, den dobytí Bastily, jako státní svátek.^[2] Pro třetí republiku je také charakteristické období známé jako Belle Époque, období poklidných let na přelomu 19. a 20. století, ukončené až první světovou válkou.

V období třetí republiky se výrazně rozšířilo francouzské koloniální panství. Vietnam spolu s Kambodžou a Laosem tvořily roku 1887 Francouzskou Indočínu. Roku 1881 byl v Tunisku ustanoven protektorát, pod francouzský vliv se dále dostala rozsáhlá území v severozápadní Africe na území dnešní Mauretánie, Senegalu, Guineje, Mali, Pobřeží slonoviny, Beninu, Nigeru, Burkiny Faso, Čadu, Středoafrické republiky a Republiky Kongo.

Roku 1912 se francouzským protektorátem stalo také Maroko. Po první světové válce se rozrostla koloniální říše o bývalé německé kolonie Togoland a Kamerun a osmanské državy Sýrii a Libanon, spravované jako mandátní území Společnosti národů.

Jména	Život	Funkční období
Dočasná vláda Francouzské republiky (1870 – 1875)
Adolphe Thiers	1797 – 1877	1871 – 1873
Patrice de Mac-Mahon	1808 – 1893	1873 – 1875
Třetí republika (1875 – 1940)
Patrice de Mac-Mahon	1808 – 1893	1875 – 1879
Jules Grévy	1807 – 1891	1879 – 1887
Sadi Carnot	1837 – 1894	1887 – 1894
Jean Casimir-Perier	1847 – 1907	1894 – 1895
Félix Faure	1841 – 1899	1895 – 1899
Émile Loubet	1838 – 1929	1899 – 1906
Armand Fallières	1841 – 1931	1906 – 1913
Raymond Poincaré	1860 – 1934	1913 – 1920
Paul Deschanel	1855 – 1922	1920
Alexandre Millerand	1859 – 1943	1920 – 1924
Gaston Doumergue	1863 – 1937	1924 – 1931
Paul Doumer	1857 – 1932	1931 – 1932
Albert Lebrun	1871 – 1950	1932 – 1940

↑ VON MISES, Ludwig. Lidské jednání: pojednání o ekonomii. Praha: Liberální institut, 2006. ISBN 80-863-8945-6.
↑ MYSLILOVÁ, Tereza. Vztah státu a církve ve Francii v letech 1870 - 1901. České Budějovice, 2017 [cit. 2022-04-28]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích - Fakulta filozofická. Vedoucí práce doc. PhDr. et PeadDr. Marek Šmíd, Ph.D.. Dostupné online.

Dějiny Francie
Předchůdce: Druhé císařství	1875–1940 Třetí Francouzská republika	Nástupce: Vichistický režim Svobodní Francouzi