Tři Sekery

Tři Sekery
Budova obecního úřadu
Budova obecního úřadu
Znak obce Tři SekeryVlajka obce Tři Sekery
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMariánské Lázně
Obec s rozšířenou působnostíMariánské Lázně
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 036 (2023)[1]
Rozloha41,18 km²[2]
Nadmořská výška665 m n. m.
PSČ354 73
Počet domů324 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduTři Sekery 82
354 73 Tři Sekery
obec@trisekery.cz
StarostaDaniel Chlad
Oficiální web: www.trisekery.cz
Tři Sekery na mapě
Tři Sekery
Další údaje
Kód obce554880
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Tři Sekery (německy Dreihacken) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel.

Název

Podle pověsti tudy někdy v první polovině 15. století projížděli norimberští formani se svým zbožím. Po přenocování v hlubokém lese je probudilo slunce, které osvětlilo třpytící se kameny. Podle váhy a lesku je považovali za rudy stříbra nebo mědi. Několik vzorků vzali pro svého pána a místu označili třemi záseky na mohutné jedli. Po prozkoumání kamenů se potvrdil vysoký obsah mědi. Brzy sem dorazili první horníci z Norimberku a začali rudu těžit. Tak vznikla hornická osada Tři Sekery. Později byla dána do znaku obce jedle, která má u kořenů tři zaseklé sekery.[4]

Historie

Nejstarší historie území byla spojena s ostrahou hranice českého státu, kterou zajišťovali Chodové. Tehdy zde ještě neexistovaly žádné vesnice a vznik Tří Seker nebyl v souvislosti s Chody, ale s objevem rudních ložisek v 15. století.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1555.[6] Jiný zdroj uvádí první písemnou zmínku v roce 1529, kde je v historických pramenech v tachovském archivu zmíněno nové sídlo v Tachovském lese „Drey Hockkhenn“.[7] Roku 1538 je uváděna těžba měděné rudy a udělení první hornické svobody Kašparu Pluhovi. Až do roku 1606 byl majitelem obce i veškeré hornické těžby panovník, jenž ovšem obojí pronajímal. Roku 1606 prodal císař Rudolf II. Tři Sekery a okolní osady šlechtici Janu Bartoloměji Širntyngarovi a rozsáhlá hornická privilegia třem norimberským těžařům. Horní díla byla podřízena hornímu úřadu v Horním Slavkově, dohled měl hormistr v Dolním Kramolíně. Jan Bartoloměj Širntyngar o panství přišel konfiskací za jeho účast na stavovském povstání. Konfiskát byl roku 1623 prodán Johannu Albrechtu Heimhausenovi, který musel v roce 1627 nedobrovolně část svého panství prodat Metternichům, kteří krátce předtím koupili panství Kynžvartské. Tím se území Tří Seker rozdělilo na dvě části. Tou větší byly Kynžvartské Tři Sekery (k. ú. Tři Sekery u Kynžvartu), menší byly Tachovské Tři Sekery (k. ú. Tři Sekery u Tachova). Majitel tachovského panství Johann Hausmann, kterému Tachovské Tři Sekery patřily, se rozhodl rozšířit těžby rud na území svého panství, to později zajistilo významný rozvoj Tachovských Tří Seker.[5]

Vznikly dvě samostatné obce, ve kterých uvádí Schaller v roce 1788 v Kynžvartských Třech Sekerách 68 domů a v Tachovských Třech Sekerách 62 domů. Topograf Sommer uvádí v roce 1838 u Tachovských Tří Seker 84 domů a 677 obyvatel, u Kynžvartských Tří Seker 70 domů a 589 obyvatel.[7] Stav dvou samostatných obcí, Tachovských a Kynžvartských Tří Seker, s vlastními starosty a samostatným číslováním domů skončil v roce 1939 spojením v jednu obec po připojení Sudetnacistickému Německu.[8]

Až do roku 1787 patřila obec pod farnost Trstěnice s farním kostelem svatého Víta. Roku 1787 povolil císař Josef II. stavbu farního kostela ve Třech Sekerách a vznikla farnost třísekerská. Farní kostel Čtrnácti svatých pomocníků byl postaven v letech 1787–1790. Před kostel byla umístěna socha Archanděla Michaela, která je starší než kostel. Je z roku 1717 a byla sem převezena z nedalekého, nyní již zaniklého, Cechu svatého Víta. Rovněž socha svatého Jana Nepomuckého nedaleko kostela je starší než kostel a pochází z roku 1765.[9]

V roce 1901 byla v obci postavena továrna na výrobu perleťových knoflíků, ve které pracovalo až 100 dělníků. V důsledku ztrátovosti však byla výroba v roce 1907 zastavena a později část továrny vyhořela.[10] Roku 1926 byla ve Třech Sekerách založena česká menšinová škola, ve které probíhala výuka v jedné třídě německé školy.[11] Od roku 1918 zde působila továrna na nábytek stojící na konci obce směrem na Drmoul, která po roce 1946 pokračovala jako Jitona Tři Sekery (výroba skříní, stolů, židlí apod.). Poblíž u silnice stávala kaple Panny Marie, která zanikla v padesátých letech 20. století.

Na konci 2. světové války, dne 6. května 1945, přijela do Tří Seker americká armáda, která obec bez boje osvobodila. V červnu 1945 přišli do obce příslušníci československé Finanční stráže – oblast byla rabována Čechy z vnitrozemí a Němce čekalo vysídlení. Řada původních obyvatel Tří Seker byla po válce souzena za spolupráci s nacistickým režimem.[12]

Poválečné přesuny obyvatelstva

Dne 26. listopadu 1945 dorazilo do této (zčásti vyrabované) oblasti 150 rodin skutečných dosídlenců. Tito reemigranti, potomci exulantů z doby pobělohorské, pocházeli z oblasti Střelína (převážně z Husince a Poděbrad) v Pruském Slezsku. I oni museli svoje domovy opustit, protože po válce část Slezska připadlo Polsku a na Střelínsko byli dosazeni repatrianti z polského východu, kde byla hranice rovněž posunuta – ve prospěch Sovětského svazu. Rodiny odsunutých Čechů byly rozděleny do usedlostí obývaných jejich německými majiteli, kteří na odsun teprve čekali. Odsun německého obyvatelstva probíhal po etapách od ledna 1946 až do konce roku 1946.[13] Po takovéto výměně obyvatelstva zůstalo ve Třech Serkerách mnoho neobydlených stavení, jež chátrala a mnohá z nich byla postupem času zbourána.[14]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 164 obyvatel (součet Kynžvartských a Tachovských Seker), z nichž bylo 14 Čechoslováků, 1 127 obyvatel německé národnosti, jeden jiné národnosti a 22 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 1 158 obyvatel, pět k evangelické, jeden obyvatel byl bez vyznání.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů Tří Seker (bez místních částí)[16]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel1 2871 3191 3521 2991 2721 1641 114434365368362372381390
Počet domů16818217818118719121010820678858796117
Vývoj počtu obyvatel a domů Tří Seker (včetně místních částí Chodovská Huť, Tachovská Huť a Krásné)[16]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel3 8143 8573 8733 7493 6713 4063 144850813769695654714845
Počet domů503527516525540542571318206179167175203273

Doprava

Až do roku 1947 neměla obec žádné autobusové spojení s okolím. Zajíždělo sem pouze poštovní auto z Mariánských Lázní. V roce 1947 již zajížděla do Tří Seker dvakrát denně pravidelná linka ČSAD z Mariánských Lázní.[17] Západním okrajem obce prochází státní silnice III. třídyDrmoulu do Tří Seker. V jižní části území odbočují silnice III. třídy do Tachovské Huti a do Chodovské Huti. Páteřní komunikací celé obce je silnice z Broumova do Velké Hleďsebi.

Části obce

Pamětihodnosti

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Tři Sekery v historii a dnes. 1. vyd. Mariánské Lázně: [s.n.], 2006. 332 s. ISBN 80-239-9132-9. S. 15. [dále jen Buchtele, Švandrlík]. 
  5. a b Buchtele, Švandrlík, s. 7-10.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 344. 
  7. a b Historie obce [online]. Obec Tři Sekery [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  8. Buchtele, Švandrlík, s. 99.
  9. Buchtele, Švandrlík, s. 26.
  10. Buchtele, Švandrlík, s. 55.
  11. Buchtele, Švandrlík, s. 74.
  12. Buchtele, Švandrlík, s. 100.
  13. KOUBA, Roman. Diplomová práce o repatriaci [online]. 2013 [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  14. Buchtele, Švandrlík, s. 101-102.
  15. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Tři Sekery. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 250. 
  16. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 17. 
  17. Buchtele, Švandrlík, s. 103.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Tři Sekery-OÚ 01.jpg
Autor: Hadonos, Licence: CC BY-SA 4.0
Tento soubor byl získán v rámci projektu WikiMěsto Mariánské Lázně.
Tri Sekery Flag.gif
Vlajka obce Tři Sekery, okres Cheb. List tvoří tři svislé pruhy, zelený, bílý, zelený v poměru 1:4:1. V bílém pruhu na zeleném návrší vycházejícím z dolního okraje bílého pruhu zelená jedle s hnědým kmenem a kořeny, do nichž jsou zatnuty tři (2,1) sekery na hnědých topůrkách.
Tri Sekery CH CZ.png
Poloha obce Tři Sekery v rámci okresu Cheb a správního obvodu obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně.