Tři vejce do skla

Tři vejce do skla
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Žánryfilmová komedie
kriminální film
ScénářVáclav Wasserman
RežieMartin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVlasta Burian
Karel Dostal
Helena Bušová
Antonín Novotný
Bohumil Záhorský
… více na Wikidatech
KameraFerdinand Pečenka
StřihZdeněk Gina Hašler
Výroba a distribuce
Premiéra1937
Tři vejce do skla na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tři vejce do skla je český film z roku 1937 v režii Martina Friče, v němž hlavní trojroli vytvořil Vlasta Burian.

Děj

Detektiv Vincenc Babočka (Vlasta Burian) je inspektor civilní strážní bezpečnosti a jeho nadřízený (Theodor Pištěk) ho přehlíží. Jednou večer chytne Babočka bankovního podvodníka Webera (také Vlasta Burian), kterého přepadli inspektoři, právě ve chvíli, když si domlouval schůzku se svými společníky. Od Webera se Babočka dozví, co má za lubem a protože mu je hodně podobný, převlékne se za něj, aby jeho společníky zatkl.

Inspektoři si ho ale spletou, zatknou a Webera přivede někdo jiný. Weber jim ale uteče, to Babočku naštve a jeho nadřízený ho pošle na vyšetření. Lékař (Jaroslav Marvan) ho pošle do Karlových Varů. Hned ve vlaku však přijde na stopu, a pozná maharadžu Yohiru (Rudolf Kadlec), který také jede do Varů. Ve Varech v pátrání pokračuje a když si na terase hotelu Richmond objedná „Tři vejce do skla“, to je heslo Weberových kompliců. A protože je právě převlečen za Webera, tak si ho Weberovi komplici Jiřina (Míla Reymonová) a Frank (Bohuš Záhorský) spletou a dají mu klíče od jeho pokoje.

Když tam přijde, tak ho převlečou do uniformy knížete Nariškina (opět Vlasta Burian), aniž by věděli, že to je Babočka a aby tak zjistil na večírku,kde má maharadža schované tři démanty. Na večírku předvede kozáčka a mnoho dalších a také se dozví, kde drahokamy jsou. Pozdě v noci se opilý vrátí do pokoje a v té chvíli se tam objeví i pravý Weber. Nastane složitá zápletka, kdy jsou oba mláceni po hlavách. Babočkovi pomůžou Weberovi komplici Webera zneškodnit (aniž by věděli, kdo je pravý). Ráno, když komplici zjistí, kdo je pravý Weber, tak se strhne zapeklitý děj, při kterém chce Babočka maharadžovi hlídat démanty, později se ukáže, že maharadža je falešný, i jeho démanty, on společně se svým společníkem (Karel Dostal) pak ukradne pravé démanty i šek od van Houdena a také šperky klenotníků.

Po několika výměnách Babočky a Webera se Babočkovi tajně a za pomoci jeho psa podaří šperky a démanty získat. Obě bandy pak utečou letadlem, kde se dozví, že o všechno přišli, šek získal van Houden (Antonín Novotný) zase zpátky díky maharadžově sekretářce Sandře Kotové (Helena Bušová). Babočka všechny lotry zneškodní, vyskočí z letadla, zavolá policii a ta po přistání letadla zločince zatkne. Babočka je vyznamenán, povýšen a pak ještě promluví do rozhlasu…

Poznámka

Vlasta Burian v legendární trojroli a ve 24. filmu, ve filmu si zahrál i Burianův pes Rolf.

Obsazení

  • Vlasta Burian (role: detektiv Vincenc Babočka, falešný podvodník Leon Weber a falešný ruský kníže Nariškin)
  • Míla Reymonová (Jiřina, Weberova milenka)
  • Bohuš Záhorský (Frank, Weberův komplic)
  • Rudolf Kadlec (falešný maharadža Yohir)
  • Karel Dostal (tajemník nepravého maharadži)
  • Antonín Novotný (van Houden)
  • Helena Bušová (Sandra Kotová, sekretářka nepravého maharadži)
  • Teodor Pištěk (policejní komisař)
  • Jan W. Speerger
  • Emanuel Kovařík
  • Julius Baťa
  • Václav Piskáček (inspektoři)
  • Čeněk Šlégl (Babočkův klient)
  • Jaroslav Marvan (lékař)
  • Václav Menger (portýr v hotelu)
  • Miloš Šubrt (drožkář v Karlových Varech)
  • Josef Steigl – Špejbl (cestující ve vlaku)
  • Vladimír Pospíšil–Born
  • Ada Karlovský
  • Jaroslav Bráška (obchodník s klenoty)
  • Jiří Hojer (Nick Carter)
  • Josef Zora (Lecocq)
    • ... pes Rolf

Autorský tým

Technické údaje

Odkazy

Literatura

  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 19301945, Orbis, Praha, 1966, str. 158, 272, 291, foto 397

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“