Tůmův mlýn
| Tůmův mlýn | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | kolem 1730 |
| Zánik | 1946 |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p. 17, Praha 6 - Suchdol,  Česko |
| Souřadnice | 50°8′47,62″ s. š., 14°22′37,17″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tůmův mlýn (Zadní, Zbořený) je zaniklý vodní mlýn v Praze 6-Suchdole, který stál na Únětickém potoce v Tichém údolí. Na místě jsou patrné pouze zbytky hráze a zdí, které jsou zarostlé vegetací.[1]
Historie
Vodní mlýn zvaný „Zadní“ byl založen kolem roku 1730 Filipem nebo Jiřím Trojanem, mlynářem z „Předního“ Trojanova mlýna, který již svou kapacitou nedostačoval. V Předním mlýnu se mlelo převážně pro statek, Zadní mlýn mlel pro místní sedláky. Roční nájemné bylo 80 zlatých a 2 procenta z obratu ve prospěch kláštera. Roku 1781 byl po průtrži mračen a sesuvu půdy z Kozích hřbetů mlýn zanesen bahnem. Z toho důvody měl mlynář po dobu 7 let slevu na daních.[1]
Po smrti mlynáře Karla Trojana roku 1830 koupil mlýn Josef Tůma, po kterém získal jméno. Mlynář František Tůma založil nadaci ve prospěch nemajetných suchdolských dětí.[1]
Za dalšího majitele mlýn vyhořel a byl pro nedostatek peněz na opravu prodán. Nový vlastník jej přestavěl na tři malé byty; v jednom z nich bydlel pekař, který pekl nejdříve ve Spáleném a poté v Trojanově mlýně.[1]
Roku 1938 koupila bývalý mlýn Alice Arieová, která po začátku 2. světové války včas uprchla do Palestiny; po skončení války jej odprodala obci. Obec zde zde chtěla zřídit koupaliště, ale z bezpečnostních důvodů byly chátrající budovy strženy.[1]
Popis
Mlýn měl jen jedno vodní kolo na vrchní vodu. Byla u něj malá vodní nádrž plněná vodou z Předního mlýna.[1]
Odkazy
Reference
Literatura
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Zadní mlýn v Suchdole. S. 215-216
Související články
Externí odkazy
- Suchdol na webu ČÚZK, Archivní mapy
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím. Mapový list č. 11.. Vydáno 1938. Městská knihovna v Praze
- Ortofotomapy Archivováno 24. 4. 2021 na Wayback Machine.. Hlavní město Praha
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“