TIROS-1

Přístrojové vybavení TIROS-1
Jeden z prvních televizních družicových snímků pořízených družicí TIROS-1 (2. duben 1960)

TIROS-1 byla první úspěšně provozovaná meteorologická družice a první družice z programu TIROS (Television Infrared Observation Satellite). Družice byla vynesena raketou Thor Able 1. dubna 1960mysu Canaveral na Floridě.

Program a průběh mise

Účastníci programu: NASA, US ARMY Signal Research and Development Lab, RCA, US Weather Bureau, US Naval Photographic Interpretation Center.

Byla sestrojena k otestování nových experimentálních technik založených na záznamu pozorovaných oblačných struktur z oběžné dráhy.

Na oběžnou dráhu Země se dostala pomocí rakety Thor Able z kosmodromu na Floridě 1. dubna 1960. V katalogu COSPAR dostala označení 1960-002B.[1] Létala ve výšce 693 – 750 km s oběžnou periodou 99 minut.[2]

Přestože družice pracovala pouze 78 dní, byla považována za velice úspěšnou, neboť dokázala užitečnost družic pro práci meteorologů. Během mise bylo nasnímáno tisíce obrázků oblačných textur atmosféry Země a byl zachycen jejich charakteristický chod. Je pravděpodobné, že létá na oběžné dráze stále, protože její životnost byla vypočítána na 60 let (viz kosmické smetí).[3]

Popis družice a vybavení

Družice nesla dvě televizní kamery spolu se dvěma záznamovými magnetickými páskami, na kterých se snímaná data uchovávala v době, kdy družice byla z dosahu přenosových pozemních stanic. Jedna kamera byla s vysokým rozlišením.

Energii zajišťovaly baterie dobíjené 9 200 solárními bateriemi.

Družice měla 106 centimetrů v průměru a 48 centimetrů na výšku, vážila 120 kilogramů. Byla tvořena hliníkovou slitinou a nerezovou ocelí. Měla tři páry raket na tuhé palivo sloužících k otáčení.

K vysílání a přenosu sloužily antény připevněné na bázi a na horním okraji družice.

Družice byla stabilizována proti rotaci a nebyla vázána při svém oběhu k povrchu Země, tudíž televizní kamery mohly povrch Země snímat pouze v době, kdy k němu byly natočeny.

Odkazy

Reference

  1. NASA master catalog - 1960-002B. nssdc.gsfc.nasa.gov [online]. [cit. 2015-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-18. 
  2. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Meteorologické družice, s. 203. 
  3. Encyklopedie kosmonautiky, str. 203.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

TIROS-1-Earth.png
First (disputed, see discussion) television image of Earth from space. Taken from TIROS-1.
Tiros 1 instruments.jpg
The main sensors that provided the cloud pictures were television cameras. The TIROS cameras were slow-scan devices that take snapshots of the scene below; one "snapshot" was taken every ten seconds. These were rugged, lightweight devices weighing only about 4.5 pounds (2 kg) including the camera lense. TIROS I was equipped with two cameras. One had a wide angle lense providing views that were approximately 750 miles (1207 km) on a side (with the satellite looking straight down), and a narrow angle camera with a view that was about 80 miles (129 km) on a side.