TJ Sokol České Budějovice

TJ Sokol České Budějovice
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0 Sokolovna v Českých Budějovicích
Motto	V zdravém těle zdravý duch! V mysli vlast, v paži sílu! Tužme se!
Vznik	1869
Typ	tělocvičný spolek
Účel	tělovýchovná, sportovní, kulturní a společenská činnost
Sídlo	Sokolský ostrov 462/1, České Budějovice
Členové	1614 (1.1.2018)
Mateřská organizace	Česká obec sokolská
Oficiální web	www.sokol-cbu.cz
Datová schránka	cf6euhs
Dřívější název	Sokol Sportovní škola, Tělocvičná jednota SOKOL České Budějovice
IČO	47234083 (VR)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tělocvičná jednota Sokol České Budějovice je český tělocvičný spolek v krajském městě Jihočeského kraje, který byl založen roku 1869.

Historie

Podnět k založení spolku přišel v roce 1869 od JUDr. Antonína Špinara, který se o Sokol začal zajímat během svých studií v Praze. Českobudějovický Sokol se tak stal první jednotou založenou v jižních Čechách a spolu s jednotou vodňanskou byl v dané oblasti po 24 let jediný.^[1]

Po řadě rozporů byla roku 1894 ve městě založena druhá jednota s názvem Sokol Tyrš, později pojmenovaná Sokol II. Obě organizace na sobě byly zcela nezávislé, s vlastním vedením, členy i majetkem. Pro svou činnost spolek koupil hostinec U Kotvy na Linecké třídě, přejmenovaný na Národní dům, a se starším Sokolem I se zase spojil až roku 1968, kdy krátce svitla naděje na obnovení činnosti Sokola.^[1][2] V meziválečném období existovaly další lokální jednoty Sokol, např. v Suchém Vrbném, Mladém, Čtyřech Dvorech, Rožnově a Kněžských Dvorech.

V roce 1900 je založen samostatný ženský odbor, který se s mateřským spolkem spojil v roce 1924. Organizace se úspěšně rozvíjela, nicméně během 2. světové války a později komunistického režimu prošla těžkými obdobími, kdy byla její činnost omezována a nakonec zcela zrušena.^[1]

V letech 1965—1971 byl na Sokolském ostrově vystavěn krytý plavecký stadion,^[3] samozřejmě již nikoli v rámci Sokola.

Ve svobodnější době kolem Pražského jara se sice činnost organizace nepovedlo obnovit v plném rozsahu, nicméně v Budějovicích alespoň vznikla v rámci ČSTV sokolská jednota, která fungovala až do rozpadu socialistického bloku a tvořila základ Sokola ve městě obnoveného hned v únoru po Sametové revoluci.^[1]

21. století

Dne 1. ledna 2005 vznikla Sokolská župa Jihočeská, jejíž součástí je i českobudějovická jednota. O rok později byla započata rekonstrukce technických sektorů a atletické dráhy stadionu. Slavnostního otevření se zúčastnila také Dana Zátopková. Následovaly projekty dostavby běžeckého koridoru, šaten a funkčního zázemí.^[4]

Českobudějovická jednota ve městě nadále vlastní tři sokolovny a atletický stadion. K 1. lednu 2018 v ní bylo v místní jednotě registrováno 1614 členů. Od roku 2015 se účastní nově vyhlášené Noci sokoloven, zapojila se i do projektu ČOS 100 sokolských keší republice. V roce 2018 pokračovala jednání rekonstrukci tribuny na atletickém stadionu, jež je spolu se sokolovnou kulturní památkou České republiky.^[5]

TJ Sokol České Budějovice nacvičil skladby pro XVI. všesokolský slet 2018. V roce 2018 pracovalo 20 sportovních oddílů včetně mj. atletického, oddílu badmintonu, korfbalu, horolezectví, nohejbalu, kulturistika, nebo frisbee, mezi bojovými sporty jsou to mj. oddíly karate a capoeiry, dále oddíl roztleskávaček, sportovního tance, historického a scénického šermu.^[4]

Sokolovna

Už na konci 19. století jednota provozovala u Předního mlýna sokolskou plovárnu, která má mj. pomoci financování výstavby sokolovny. Původně byla situována přímo do toku Vltavy, ale s vrůstajícím znečištěním řeky a po regulaci Vltavy z roku 1930 zanikla^[6] a bylo přistoupeno k vybudování dvou oddělených betonových bazénů.^[1] Větší z nich s rozměry 50 x 25 m byl v tehdejším Československu největším bazénem.^[6]

Organizaci se v roce 1923^[2] koupí a směnou podařilo získat Schnarcherův (Dominikánský)^[7] ostrov, brzy poté přejmenovaný na ostrov Sokolský. O rok později je dokončen stadión, jehož slavnostního otevření se zúčastnil i prezident Tomáš Garrigue Masaryk, na následný Krajový slet sokolstva přijeli také zahraniční sokoli. Na stadiónu, který pojmul 16 000 diváků,^[8] postupně vznikla řada sportovišť.^[1]

Roku 1929 byly položeny čtyři základní kameny sokolovny přivezené ze čtyřech památných míst kraje. Druhá světová válka stavbu zkomplikovala nejen kvůli tomu, že byla činnost Sokola zakázána -- jednota přišla i o 550 000 Kč, které jí byly zabaveny, a odevzdat Deutscher Turnverbandu^[8] musela i Sokolský ostrov. Zpět do rukou původního vlastníka se dostal až po 5. květnu 1945. Nejdříve bylo zapotřebí odstranit škody, a teprve od léta roku 1946 začaly probíhat dokončovací práce.^[8]

Sokolovna byla slanostně otevřena v sobotu dne 14. června 1947, v neděli pak následoval Slet sokolské župy Husovy, zakončený od 20:00 hodin Prvním sokolským věnečkem v Sokolovně.^[9]

V hlavní chodbě se nachází pamětní deska sokolům, kteří byli 9. května 1945 zastřeleni nacisty.

Další fotografie

• 

  (c) Czeva, CC BY-SA 3.0

  Setkání sokolů s T. G. Masarykem v roce 1924

• 

  (c) Czeva, CC BY-SA 3.0

  Plán přízemí sokolovny z roku 1948

• 

  (c) Czeva, CC BY-SA 3.0

  Stadión v roce 1924, v pozadí již zbořený hudební pavilón

• 

  Pohled na hlavní tribunu stadionu

• 

  (c) Czeva, CC BY-SA 3.0

  Busta Miroslava Tyrše v kanceláři sokolovny

• 

  (c) Czeva, CC BY-SA 3.0

  Pamětní deska zavražděným sokolům

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu TJ Sokol České Budějovice na Wikimedia Commons
• Sokolská župa jihočeská - oficiální stránky