TJ Tatran Rousínov

TJ Tatran Rousínov
NázevTělovýchovná jednota Tatran Rousínov[1]
ZeměČeskoČesko Česko
MěstoRousínov
Založen1930[2]
AsociaceČesko FAČR
Barvy zelená a bílá
Domácí dres
SoutěžPřebor Jihomoravského kraje
2018/198. místo
StadionFotbalový stadion,[3]
Rousínov
Kapacita2 500 (500 míst k sezení)[3]
Vedení
PředsedaČesko Michal Růžička[4]
TrenérČesko Petr Kalousek[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

TJ Tatran Rousínov (celým názvem: Tělovýchovná jednota Tatran Rousínov) je český fotbalový klub, který sídlí v Rousínově v Jihomoravském kraji. Založen byl roku 1930.[2][5][6] Klubovými barvami jsou zelená a bílá. Od sezony 2010/11 hraje Přebor Jihomoravského kraje (5. nejvyšší soutěž).

K největším úspěchům oddílu patří účast ve 3. nejvyšší soutěži (prve 1946/47, naposled 1960/61).

Na konci 50. let 20. století zde hrál mj. Bohumil Píšek, trénoval zde např. Josef Mazura (1998/99).

Historické názvy

Začátky kopané v Rousínově

První zmínka se v historických záznamech objevila v roce 1911, kdy se konala Krajinská, živnostensko-průmyslová a hospodářská výstava v Novém Rousínově. Na této výstavě 20. srpna 1911 předvedl sportovní brněnský klub Moravská Slavia na výstavním cvičišti propagační hru „kopané“.[12]

Začátky organizované kopané v Rousínově sahají do roku 1922, kdy byl ve Slavíkovicích založen Sportovní klub Slavíkovice společně s Novým Rousínovem. Za první rok trvání sehrálo toto fotbalové mužstvo 23 zápasy, z toho 17 vítězných, dva nerozhodné a čtyři prohrané.[12] V lednu 1926 rousínovští sportovci ze slavíkovického klubu vystoupili. Kopaná však získávala na popularitě a stále více mladých příznivců prohánělo míč po hřišti. Zlomovým rokem pro rousínovskou kopanou se stal rok 1930, kdy byl založen a zaregistrován Sportovní klub Rousínov. Klub se stal členem Bradovy Západomoravské župy footballové (BZMŽF), kde zahájil ve III. třídě.[12][2]

Třicátá léta byla dobou hospodářské krize, přesto si hráči sami museli z velmi nízkých výdělků pořizovat fotbalovou výstroj, kupovat míče a platit si cestovné. Z úsporných důvodů chodili na zápasy do menších vzdáleností pěšky nebo jezdili na kolech. Zápasy se hrály vždy v jiných městech a obcích, protože rousínovský klub ještě neměl vlastní hřiště. V Rousínově bylo hřiště vybudováno v roce 1932 především z finančních půjček a darů. Bylo umístěno na najatých pozemcích soukromníků ve Staré cihelně.[12]

První zápasy, které hráli již jako zaregistrovaní hráči, se konaly v Újezdě, kde rousínovští vyhráli 11:1, a v Ivanovicích na Hané, které porazili 4:2. V Újezdě byla sportovcům z Rousínova poskytnuta šatna v sále hostince, což byl v té době velký přepych. Jinak se hráči převlékali u hřiště a šatstvo vždy někdo hlídal, umývali se v potoce nebo u studny.[12]

V roce 1934 se v Rousínově konal turnaj o Pohár výstavních trhů, vítězem se stal domácí klub. O tři roky později uspořádali rousínovští fotbalisté společně se Slavíkovicemi zájezd do Vídně, kde kombinované družstvo vybojovalo dva zápasy s SC Möllersdorf. První zápas skončil nerozhodně 3:3, v druhém zápase zvítězili rousínovští 2:1. Na podzim zavítal SC Möllersdorf do Rousínova a v odvetném zápase na hřišti ve Slavíkovicích byl slavně poražen 8:1. Toto utkání řídila poprvé v historii naší kopané žena – slečna Edith Klinerová z Vídně. V roce 1937 byl v Rousínově opět uspořádán pohárový turnaj výstavních trhů, jehož vítězem se stal SK Rousínov.[12]

Už v roce 1936 hledal rousínovský klub marně zdroj příjmů, aby mohl zaplatit nájemné z hřiště. Protože však potřebné finance nezískal, byly mu v roce 1937 užívané pozemky rozorány. Další zápasy se hrály ve Slavíkovicích. Do začátku okupace se krize v rousínovské kopané ještě více prohloubila.[12]

Zázemí klubu

Fotbalové hřiště je v Rousínově od roku 1932.[12] Kapacita fotbalového stadionu je 2 500 diváků, z toho je 500 míst k sezení. Rozměry hrací plochy jsou 106x65 metrů.[3][13][14][15][16] K dispozici je také rousínovská sportovní hala.[17]

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj: [18][19][20][21]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [18][19][20][21]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Československo Československo (1934 – 1939)
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/−BPozice
1934/35II. třída BZMŽF – IV. okrsek51834112151−30107.
1935/36II. třída BZMŽF – II. okrsek5165563439−5155.
1936/37II. třída BZMŽF – V. okrsek5165293050−20127.
...
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava (1939 – 1945)
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/−BPozice
...
1944/45Končila druhá světová válka, pravidelné soutěže se nehrály.
Československo Československo (1945 – 1993)
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/−BPozice
1945/46[22]I. B třída BZMŽF – I. okrsek42820179749+48413.
1946/47[23]I. A třída BZMŽF – II. okrsek32022163295−63612.
1947/48I. B třída BZMŽF – III. okrsek424...
...
1957/58[24]I. B třída533274215247+105581.
1958/59I. A třída422...2.
1959/60[25]Oblastní soutěž – sk. D32824222987−58815.
1960/61Jihomoravský krajský přebor32645172775−481314.
...
1965/66[26]I. B třída Jihomoravské oblasti – sk. D622...
...
1984/85[27]Jihomoravská krajská soutěž I. třídy – sk. C630108124650−4288.
...
1991/92[28]Jihomoravský župní přebor52697104441+32511.
1992/93Jihomoravský župní přebor52696113139−82410.
Česko Česko (1993 – )
SezónaLigaÚroveňZVRPVGOG+/−BPozice
1993/94Jihomoravský župní přebor530119104344−1318.
1994/95Jihomoravský župní přebor530104164158−173413.
1995/96Jihomoravský župní přebor530173105339+14542.
1996/97Jihomoravský župní přebor530144124946+3466.
1997/98Jihomoravský župní přebor530121175142+9476.
1998/99Jihomoravský župní přebor530127114440+4436.
1999/00Jihomoravský župní přebor530135125343+10445.
2000/01Jihomoravský župní přebor53016686246+16542.
2001/02Divize D43047192571−461916.
2002/03Přebor Jihomoravského kraje53017856438+26591.
2003/04Divize D430116134047−7399.
2004/05Divize D430106143864v263612.
2005/06Divize D430911104036+43812.
2006/07Divize D43016594228+14533.
2007/08Divize D430108124048−83811.
2008/09Divize D430105153339−63511.
2009/10Divize D428611113042−122914.
2010/11Přebor Jihomoravského kraje530109114535+103911.
2011/12Přebor Jihomoravského kraje530146104533+12487.
2012/13Přebor Jihomoravského kraje53015786845+23524.
2013/14Přebor Jihomoravského kraje530152136860+8476.
2014/15Přebor Jihomoravského kraje530142145354−1448.
2015/16Přebor Jihomoravského kraje532146125751+6489.
2016/17Přebor Jihomoravského kraje530135125250+2448.
2017/18Přebor Jihomoravského kraje530102184973−243211.
2018/19Přebor Jihomoravského kraje530154116946+23498.
2019/20Přebor Jihomoravského kraje5

Poznámky:

  • 1957/58: Tento ročník byl hrán tříkolově (jaro 1957, podzim 1957 a jaro 1958) z důvodu přechodu zpět na hrací systém podzim – jaro od sezony 1958/59. V období 1949 – 1956 se hrálo systémem jaro – podzim dle sovětského vzoru.[24]
  • 1959/60: Po sezoně proběhla reorganizace nižších soutěží. Rousínov tak byl uchráněn sestupu, přestože skončil v patnáctičlenné skupině D na posledním místě.[25]
  • 2000/01: Postoupilo taktéž vítězné mužstvo FK Drnovice „B“.

TJ Tatran Rousínov „B“

TJ Tatran Rousínov „B“ je rezervním týmem Rousínova, jehož největším úspěchem byla účast v I. B třídě Jihomoravského kraje – sk. A.

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj: [18][19][20][21]

Jednotlivé ročníky

Zdroj: [18][19][20][21]

Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže

Česko Česko (2003 – )
SezónyLigaÚroveňZVRPVGOG+/-BPozice
2003/04[29]Okresní přebor Vyškovska826115105745+12385.
2004/05[30]Okresní přebor Vyškovska826101066649+17405.
2005/06[30]Okresní přebor Vyškovska826113124049−9368.
2006/07[29]Okresní přebor Vyškovska82610884240+2387.
2007/08[29][31]Okresní přebor Vyškovska82617545634+22561.
2008/09[32]I. B třída Jihomoravského kraje – sk. A72696114547−23311.
2009/10[32]I. B třída Jihomoravského kraje – sk. A72688103853−153210.
2010/11[32]I. B třída Jihomoravského kraje – sk. A72686123537−23011.
2011/12[32]I. B třída Jihomoravského kraje – sk. A72611693532+3395.
2012/13[32]I. B třída Jihomoravského kraje – sk. A726115104941+8385.
2013/14[32]I. B třída Jihomoravského kraje – sk. A726102145260−8329.
2014/15[32]I. B třída Jihomoravského kraje – sk. A72684143762−252811.
2015/16[33]I. B třída Jihomoravského kraje – sk. A726242029104−751014.
2016/17[34]Okresní přebor Vyškovska826106105945+14366.
2017/18[34]Okresní přebor Vyškovska82613676041+19453.
2018/19[34]Okresní přebor Vyškovska826113127077−7366.
2019/20[34]Okresní přebor Vyškovska8

Odkazy

Reference

  1. TJ Tatran Rousínov na stránkách FAČR [online]. nv.fotbal.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  2. a b c TJ Tatran Rousínov – profil klubu [online]. jihomoravskyfotbal.cz, 2013 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. 
  3. a b c Fotbalový stadion Rousínov [online]. vysledky.lidovky.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  4. a b TJ Tatran Rousínov – vedení klubu [online]. vysledky.lidovky.cz [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  5. Informační zpravodaj města Rousínova: Úspěšné zakončení fotbalové sezony 2009/10 [online]. rousinov.cz, srpen 2010 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. Rousínov slavil výročí i záchranu „B“ mužstva. Slavkov se rozloučil důstojně [online]. vyskovsky.denik.cz (Zdeněk Vlach), 22. června 2015 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  7. Uměleckoprůmyslové závody Rousínov [online]. koda.kominari.cz, 21. června 2010 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  8. Historie nábytkářství v Rousínově [online]. rousinov.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-14. 
  9. Nábytkářský průmysl na Vyškovsku: historie a současnost [online]. Marek Coufal (bakalářská práce: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno), 2013 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  10. Historie společnosti Framoz [online]. framoz.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-31. 
  11. Fotbalový Rousínov chce být zase Tatran [online]. vyskovsky.denik.cz, 18. listopadu 2013 (Zdeněk Vlach) [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  12. a b c d e f g h Z historie Rousínova v letech 1914 – 1945 (s důrazem na období první republiky) [online]. Jan Vykydal (diplomová práce: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno), 2008 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  13. Fotbalový stadion Rousínov [online]. rousinov.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-14. 
  14. Inspektor: Rousínovu tribuna sluší, pod topoly je binec [online]. isport.blesk.cz (Michal Koštuřík), 19. září 2012 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  15. Zeď kolem hřiště je riziková, domnívají se lidé z Rousínova [online]. vyskovsky.denik.cz (Karel Kašpárek), 24. dubna 2013 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  16. Hřiště v Rousínově bude mít nově zavlažování [online]. vyskovsky.denik.cz, 9. června 2014 (Adam Hrbáč) [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. 
  17. Sportovní hala Rousínov [online]. hala.rousinov.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. 
  18. a b c d Archiv Rudého práva, 1965-1989
  19. a b c d Nižší soutěže, František Kopecký (jfk-fotbal)
  20. a b c d Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.
  21. a b c d Archiv soutěží, výsledkový servis Lidových novin
  22. Archiv Rovnosti: 9. července 1946 [online]. kramerius.mzk.cz [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. 
  23. Archiv Rovnosti: 17. června 1947 [online]. kramerius.mzk.cz [cit. 2018-01-30]. Dostupné online. 
  24. a b Archiv sezon TJ Baník Zbýšov: 1957/58 [online]. banikzbys.webnode.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  25. a b Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.
  26. Archiv sezon TJ Vlčnov (1965/66) [online]. vlcnov.cz, 2015-02-17 [cit. 2019-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  27. TJ Zbrojovka Brno 1984/85: Zápasový program „Zbrojovka do toho“ – 28. kolo I. ČNFL, 2. června 1985 (17:30): TJ Zbrojovka Brno – TJ VOKD Poruba
  28. Archiv sezon FC Dosta Bystrc-Kníničky: 1991/92 [online]. fotbalbystrc.wbs.cz [cit. 2015-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-21. 
  29. a b c Archiv soutěží Vyškovského OFS [online]. nv.fotbal.cz [cit. 2015-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-05. 
  30. a b Archiv soutěží Vyškovského OFS od 2004/05 včetně [online]. vysledky.lidovky.cz [cit. 2015-10-09]. Dostupné online. 
  31. MACH, David. Framoz vsadil na rezervu, v divizi prohrál [online]. vyskovsky.denik.cz, 2008-06-16 [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. 
  32. a b c d e f g Archiv soutěží Jihomoravského KFS od 2004/05 včetně [online]. nv.fotbal.cz [cit. 2015-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-05. 
  33. Archiv soutěží Jihomoravského KFS od 2015/16 včetně [online]. souteze.fotbal.cz [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 
  34. a b c d Archiv soutěží Vyškovského OFS od 2015/16 včetně [online]. souteze.fotbal.cz [cit. 2016-06-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • Moravská orlice (noviny), 1930–1943
  • Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kit left arm.svg
Part of football kit based on Kit body.svg.
Kit body.svg

Complete kit:







Kit socks long.svg
Football kit template socks
Rousínov, stadion (2).jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Rousínov, okres Vyškov. Fotbalový stadion Tatranu Rousínov, Tyršova 23. Kapacita 2500 diváků (500 sedících).