TOM-8

VZLÚ TOM-8
VZLÚ TOM-8 v Leteckém muzeu Kbely
Určení	cvičný letoun
Původ	Československá socialistická republika
Výrobce	Výzkumný a zkušební letecký ústav
Šéfkonstruktér	Karel Tomáš
První let	23. dubna 1956
Uživatel	Československo
Vyrobeno kusů	2 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VZLÚ TOM-8 a TOM-208 byly první letouny, které byly vyvíjeny ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Praze Letňanech. Jedná se o poslední československou konstrukci cvičného vojenského letounu s pístovým motorem.^[1] Letoun se měl stát nástupcem armádním letectvem používaných strojů Let C-11 (licenční, sovětský JAK-11),^[2] který byl vyráběn v letech 1953–1956 v Letu Kunovice.

Vznik a vývoj

Rokem 1954 začala ve VZLÚ nová éra. Ústav přijal zaměstnance z výzkumných a vývojových oddělení průmyslových podniků a stal se vědeckou a technickou základnou leteckých výrobců. Opačný pohled na tuto kontroverzní skutečnost je, že rozhodnutím centrálních orgánů byly zrušeny konstrukční útvary u jednotlivých leteckých výrobců. Toto období trvalo 4 roky (1954-1958).

Hlavní náplní práce v tom období byly: víceúčelový letoun L-60 Brigadýr, sportovní L-40 Meta-Sokol a vrtulník HC-2. Největším úspěchem tohoto období byl bezpochyby vývoj proudového letounu L-29 Delfín navržený VZLÚ a poháněný motorem domácí výroby Walter M-701. První prototyp vzlétl z Kbelského letiště 5. dubna 1959.^[3]

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) připravoval i cvičný dvousedadlový letoun pro pokračovací výcvik označený VZLÚ TOM-8 (XL-8). Konstruktérem byl ing. Karel Tomáš, šéfkonstruktér čakovické Avie, který byl předislokován z čakovické Avie a byl v té době zaměstnancem VZLÚ. Prototyp s elektricky stavitelnou vrtulí V-421 a motorem Walter M-208C (Praga Doris) poprvé zalétal 23. dubna 1956^[4] pilot Ludevít Dobrovodský s imatrikulací V-01. Letové zkoušky prokázaly celkem dobré vlastnosti draku, ale zdrojem potíží byl ne příliš spolehlivý motor M-208C. Letoun měl být vybaven fotokulometem pro výcvik ve střelbě a pod každou polovinou křídla měly být dva zásobníky pro nácvik bombardování.^[5]

Pokračováním byl prototyp TOM-208, který poprvé vzlétl 18. července 1957 s imatrikulací V-11 (později změněna na OK-08). V letech 1958–9 byl osazen motorem M-208D. Připravovalo se předání dokumentace k sériové výrobě v Moravanu Otrokovice, ale počátkem roku 1960 byly práce zastaveny.^[3]

Celý projekt trpěl nejasnými požadavky ministerstva národní obrany. Hlavním problémem byl jistý anachronismus, že na sklonku 50. let bylo vyvíjeno cvičné letadlo s pístovým motorem. V té době dostávaly přednost cvičné letouny s proudovými motory. Na straně druhé je nutné zmínit, že koncepčně podobný, cvičný letoun Pilatus P-3 s pístovým motorem o výkonu 180 kW/240 k, který vznikl ve stejném období (1956), se přes vývojovou řadu typů PC-7, PC-9 a PC-21 vyrábí až do současnosti.^[6]

Popis letounu

Letouny TOM-8 a TOM-208 byly předurčeny jako cvičné letouny pro základní a pokračovací výcvik vojenských pilotů mezi školními Z-26 a cvičnými variantami bojových letounů s možností létat akrobatické prvky vyšší pilotáže.^[5]

TOM-8 byl celokovový samonosný dolnokřídlý jednoplošník pro dva muže posádky (zdvojené řízení). Letoun byl poháněn motorem Walter M-208C s dvoulistou stavitelnou vrtulí V-411C (později V-421), standardní ocasní jednotkou, tříkolovým zatahovacím podvozkem a s hydraulicky ovládanými přistávacími klapkami a byl schopný úplné akrobacie.^[7]

Jednonosníkové křídlo s plechovým potahem bylo třídílné. Střední část byla spojena s trupem a na ni se napojovaly lichoběžníkové vnější části. Křidélka byla aerodynamicky a staticky vyvážená. Pouze křidélka a kormidla (s duralovou kostrou) měly plátěný potah. Kýlová a stabilizační plocha byly celokovové. Všechna tři kola podvozku byla odpérována olejo-pneumatickými tlumiči, zadní kola byla opatřena brzdami. Zatahování podvozku do centroplánu a trupu se dělo hydraulicky.^[8]

Konstrukčně a technologicky byl TOM-8 zbytečně těžký letoun s příhradovou konstrukcí trupu a s nenosným plechovým potahem (odnímatelné panely). To nebyl výmysl konstruktéra pana ing. Karla Tomáše, ale požadavek vojenské správy tehdy Čepičkova ministerstva obrany.

Modernější byl TOM-208 (XL-208) s poloskořepinovým trupem (částečně s využitím duralu), s prostornější kabinou a s odklápěcím krytem kabiny. Upravena byla i svislá ocasní plocha. Instalovaný motor Walter M-208D dopracovaný ing. Janem Součkem z pražského Motorletu se jevil podstatně v lepší kondici, než původní verze M-208C.^[2] Letoun byl o 15 kg těžší, než předchozí prototyp.^[9]

Použití

Zalétaný prototyp TOM-8 ukázal i na nevýhody prosazené konstrukční koncepce trupu. Práce na něm dále nepokračovaly. Začal se vyvíjet a stavět letoun TOM-208 s modernější konstrukcí trupu a prostornější kabinou. Prototyp TOM-208 s poloskořepinovým trupem byl zalétán 18. července 1957 opět zkušebním pilotem Ludevítem Dobrovodským.^[3]

Prototyp pilotován ing. Kuncem skončil nehodou 23. září 1959.^[10]

O letoun TOM-208 připravený v roce 1960 pro sériovou výrobu ministerstvo národní obrany ztratilo zájem. Výroba omezeného počtu letounů pro využití Svazarmem nepřicházela z ekonomických důvodů do úvahy.^[5]

Dochované exempláře

V největším expozičním hangáru Leteckého muzea VHÚ je vystaven letoun VZLÚ TOM-8 (OK-08, výr. č. 4), jehož osud, jak bylo uvedeno, však nebyl právě nejšťastnější.

Vystavený letoun byl zachráněn z Dětské psychiatrické léčebny v Opařanech v červenci 1967, kde sloužil k pobavení dětských pacientů. Ve velmi špatném stavu byl předán k počáteční opravě do VZLÚ Praha. První renovace byla ukončena v červenci 1968 a letoun byl vystaven až do roku 1972. V letech 1973-1978 byla provedena generální oprava ve vojenských leteckých opravnách v Čáslavi. Při ní se bohužel ztratil původní unikátní motor Praga M-208C a elektricky stavitelná vrtule V-421. Oba agregáty byly nahrazeny podobnými z letounu L-60 „Brigadýr“. Po této opravě byl letoun TOM-8 znovu vystaven v expozici leteckého muzea ve Kbelích.^[1]

V majetku brněnského technického muzea je trup resp. torzo z havarovaného letounu TOM-208.

Varianty

• TOM 8 - s motorem Walter M-208C (Praga Doris) o výkonu 158 kW (215 k)
• TOM-208 - s motorem Walter M-208D (Praga Doris) o výkonu 162 kW (220 k)

Uživatelé

• Československo Československo
  • VZLÚ

Specifikace

Data pro TOM-8 podle^[1][8][9]

Technické údaje

• Posádka: 2
• Rozpětí: 10,93 m
• Délka: 9,24 m
• Výška: 3,16 m
• Nosná plocha: 17,25 m²
• Plošné zatížení: 80,9 kg/m²
• Hmotnost prázdného letounu: 1 050 kg
• Vzletová hmotnost: 1 380 kg
• Pohonná jednotka: 1× pístový, vzduchem chlazený, plochý šestiválcový motor s reduktorem Walter M-208C (Praga Doris)
  • nominální, jmenovitý výkon: 158 kW (215 k) při 2 900 ot/min
  • maximální (vzletový) výkon: 173 kW (235 k) při 3 000 ot/min
• Vrtule: stavitelná dvoulistá dřevěná

Výkony

• Maximální rychlost: 285 km/h
• Cestovní rychlost: 250 km/h
• Přistávací rychlost: 100 km/h
• Dostup: 6 050 m
• Stoupavost: 5,4 m/min
• Dolet: 720 km

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku VZLU TOM-8 na německé Wikipedii.

Související články

• Motorlet, n.p., Praha - Jinonice
• Walter M-208

Literatura

• Letoun TOM-8, Letecký modelář 11/1956, Praha: Aeroklub, ISSN 1804-0942
• Letoun TOM-8, Letectví a kosmonautika 08/2006, Praha: SNTL

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu TOM-8 na Wikimedia Commons
• Walter Jinonice
• Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. na vzlu.cz
• TOM-8 a TOM-208 fotografie trupu letounů TOM-208 v Technickém muzeu Brno