Taťána Kocembová

Taťána Kocembová
Taťána Kocembová (20. září 2006)
Taťána Kocembová (20. září 2006)
Narození2. května 1962 (62 let)
Ostrava
Povoláníatletka
ChoťJaroslav Netolička[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v atletice
stříbroHelsinky 1983běh na 400 m
stříbroHelsinky 19834 × 400 m
Mistrovství Evropy v atletice
bronzAthény 1982běh na 400 m
stříbroAthény 19824 × 400 m
Halové mistrovství Evropy
zlatoGöteborg 1984běh na 400 m
Mistrovství ČSSR v atletice
zlatoMČSSR 1981běh na 400 m
zlatoMČSSR 1981štafeta 4 × 400 m
zlatoMČSSR 1982běh na 100 m
zlatoMČSSR 1982běh na 200 m
bronzMČSSR 1982štafeta 4 × 100 m
zlatoMČSSR 1983běh na 200 m
stříbroMČSSR 1983běh na 400 m
zlatoMČSSR 1984běh na 200 m
zlatoMČSSR 1985běh na 100 m
stříbroMČSSR 1985štafeta 4 × 400 m
zlatoMČSSR 1986běh na 200 m
Halové mistrovství ČSSR v atletice
stříbroHM ČSSR 1980běh na 400 m
zlatoHM ČSSR 1982běh na 60 m
zlatoHM ČSSR 1982běh na 400 m
zlatoHM ČSSR 1983běh na 60 m
zlatoHM ČSSR 1983běh na 400 m
zlatoHM ČSSR 1984běh na 60 m
zlatoHM ČSSR 1984běh na 400 m

Taťána Kocembová provdaná Netoličková (* 2. května 1962, Ostrava[2]) je bývalá československá atletka, běžkyně, jejíž hlavní disciplínou byl běh na 400 metrů.

V roce 1979 postoupila na juniorském mistrovství Evropy v Bydhošti do finále, kde skončila na osmém místě[3]. V roce 1982 na halovém ME v Miláně doběhla na čtvrtém místě v čase 51,62. V témž roce získala bronzovou (400 m) a stříbrnou medaili (4 × 400 m) na mistrovství Evropy v Athénách.

O rok později se konalo v Helsinkách první mistrovství světa v atletice pod otevřeným nebem, kde získala stříbrnou medaili ve štafetě na 4 × 400 metrů. Kvarteto Kocembová, Matějkovičová, Moravčíková a Kratochvílová zde zaběhlo trať v čase 3:20,32. Tento čas je dodnes českým rekordem. Na témž šampionátu zaznamenala také individuální úspěch, když získala stříbro v závodě na 400 metrů. Ve finále zaběhla trať v novém osobním rekordu 48,59 a prohrála jen s Jarmilou Kratochvílovou, která byla o šedesát setin rychlejší.[4]

V roce 1984 se stala v Göteborgu halovou mistryní Evropy. Z důvodu bojkotu se nemohla zúčastnit letních olympijských her v Los Angeles. O dva roky později skončila čtvrtá na halovém ME v Madridu a doběhla šestá na mistrovství Evropy ve Stuttgartu.

Je provdaná za bývalého fotbalového brankáře, československého reprezentanta a olympijského vítěze Jaroslava Netoličku, se kterým má syna Tomáše[5]. Z předchozího manželství s trenérem Janem Slaninou má dvě dcery (Lucii a Janu).[6]

Osobní rekordy

Její halový osobní rekord na hladké čtvrtce ji řadí na třetí místo v historických tabulkách. Rychleji tuto trať v hale zaběhla jen Ruska Natalja Nazarovová a světový rekord drží Jarmila Kratochvílová.[7]

Hala

Dráha

Největší sportovní úspěchy

  • 1983 Mistrovství světa v atletice, Helsinky, 2. místo
  • 1983 Mistrovství světa v atletice, Helsinky, 2. místo
  • 1982 Mistrovství Evropy v atletice, Athény, 3. místo
  • 1982 Mistrovství Evropy v atletice, Athény, 2. místo
  • 1984 Halové mistrovství Evropy v atletice, Göteborg, 1. místo

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Taťána Kocembová na slovenské Wikipedii a Taťána Kocembová na německé Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2021-08-03].
  2. Taťána Kocembová [online]. atletika.cz [cit. 2014-03-13]. Dostupné online. 
  3. Kompletní výsledky MEJ 1979. www.wjah.co.uk [online]. [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-15. 
  4. Kompletní výsledky běhu na 400 m žen na MS 1983
  5. Taťána Kocembová přišla kvůli politice o olympiádu. ceskydomov.cz [online]. [cit. 2010-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-16. 
  6. Prohrávat s Jarmilou mi nevadilo, vzpomíná na kariéru Kocembová
  7. Běh na 400 m žen (hala) - dlouhodobá tabulka

Literatura

  • Peter Matthews (Ed): Athletics '88/9. London 1988 ISBN 0-948208-05-8
  • Real Federación Española de Atletismo: European Indoor Handbook. Madrid 2005 ISBN 84-87704-89-1

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Germany (state).svg
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Tatana kocembova.jpg
Autor: OISV, Licence: CC BY-SA 3.0
Taťána Kocembová v roce 2006