Tadeusz Borowski

Tadeusz Borowski
Rodné jméno	Tadeusz Borowski
Narození	12. listopadu 1922 Žytomyr
Úmrtí	3. července 1951 (ve věku 28 let) Varšava
Příčina úmrtí	dušení
Místo pohřbení	Vojenský hřbitov na Powązkach ve Varšavě
Povolání	novinář, básník, spisovatel, kritik a publicista
Alma mater	Varšavská univerzita
Významná díla	Rozloučení s Marií Kamenný svět
Ocenění	Řád znovuzrozeného Polska komandérský kříž Řádu znovuzrozeného Polska
Politická příslušnost	Polská sjednocená dělnická strana
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tadeusz Borowski (12. listopadu 1922, Žytomyr – 3. července 1951, Varšava) byl polský básník, prozaik a publicista, vězeň nacistických koncentračních táborů.

Život

Narodil se 12. listopadu 1922 v Žytomyru (dnes na Ukrajině). V mládí žil u své tety, protože jeho rodiče byli deportováni jako disidenti na Sibiř. Teprve v roce 1932 se jeho otec vrátil a rodina se přestěhovala do Varšavy. Po napadení Polska Německem v září 1939 bylo zakázáno jakékoliv vyšší vzdělání, a proto začal Borowski navštěvovat ilegální školy. Za těchto podmínek se mu podařilo v roce 1940 odmaturovat, počemž nastoupil ke studiu na tajné Varšavské univerzitě (obor Polský jazyk a literatura). Během studia pracoval jako noční hlídač ve skladu firmy Pędzich. Právě při této práci začal psát válečnou poezii a v roce 1942 vytiskl vlastním nákladem svou prvotinu Gdziekolwiek ziemia.

24. února 1943 byla zatčena Borowského snoubenka Marie Rundová a o den později i on samotný. Nejprve byl vězněn dva měsíce v proslulém vězení na Pawiaku ve Varšavě, odkud byl převezen transportem do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. V Auschwitz byl až do srpna roku 1944, kdy byl transportován do malého tábora Dautmergen (jedna z poboček koncentračního tábora Natzweiler) a odtud na začátku roku 1945 do Dachau, kde se již dočkal osvobození.

Až do září 1945 žil ve sběrném karanténním táboře v Mnichově. Po propuštění zůstal ještě několik měsíců v Mnichově, kde začal pracovat u Polského červeného kříže. Zde se snažil pátrat po své nezvěstné snoubence Marii a začal znovu psát.

Do Polska se Borowski vrátil až v červnu roku 1946. Tam se konečně setkal se svou snoubenkou Marií a oženil se s ní. Stal se asistentem na Varšavské univerzitě, působil jako šéfredaktor vlastního literárního měsíčníku Nurt a byl také redaktorem měsíčníku Świat Młodych. V letech 1949–1950 pracoval v Polském tiskovém středisku v Berlíně. 3. července 1951 zemřel na následky otravy výpary z plynových kamen (sebevražda). Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.

V knize Czesława Miłosze Zotročený duch, která (mimo jiné) popisuje příklon některých polských spisovatelů ke stalinismu, vystupuje jako spisovatel s označením Beta.

Dílo

(c) Bundesarchiv, Bild 183-S98592 / Rudolph / CC-BY-SA 3.0

Ještě předtím, než se po válce stal slavným díky kontroverzním povídkám z prostředí koncentračních táborů, vydal během okupace vlastním nákladem debutantskou sbírku básní Gdziekolwiek ziemia (1942). Sám opsal 165 exemplářů^[1] a označil je pořadovými čísly. Část výtisků rozdal přátelům a studentům polonistiky, zbytek tajně nabízeli knihkupci důvěryhodným zákazníkům.

V roce 1944, kdy už byl internován v Auschwitz, vyšla jeho druhá válečná sbírka poezie – Arkusz poetycki nr 2. Krátce po osvobození vydal v Mnichově sbírku básní Imiona nurtu (1945), v níž se odrazily jeho vězeňské zážitky.

K psaní prózy, která jej později proslavila nejvíce, se rozhodl až po naléhání kamarádů, s nimiž zůstal do září 1945 v karanténním táboře nedaleko Mnichova. Připravili společnou publikaci o životě v Auschwitzu, jež nakonec vyšla v roce 1946 pod názvem Byliśmy w Oświęcimiu (Byli jsme v Osvětimi, 1946) – byl to soubor 15 autentických výpovědí lidí, kteří na vlastní kůži zažili hrůzy nacistických koncentračních táborů. Borowski sem umístil čtyři povídky – Dzień na Harmenzach (Den na Harmenzách), Proszę państwa do gazu (Račte, prosím, do plynu), U nas w Auschwitzu (U nás v Auschwitzu) a Ludzie, którzy szli (Lidé, kteří šli).

Povídková kniha Pożegnanie z Marią (Rozloučení s Marií), kterou vydal v Polsku krátce po válce v roce 1947, obsahovala dvě povídky ze sborníku Byli jsme v Osvětimi – Den na Harmenzách a Račte, prosím, do plynu a tři nové povídky – Rozloučení s Marií, Smrt povstalce a Bitva u Grunwaldu. Česky vyšla tato kniha až v roce 1987 a to značně rozšířená o další povídky, zejména o cyklus povídek Kamienny świat (Kamenný svět) a sbírku próz pro mládež Pewien žołnierz (O jednom vojákovi).

povídky z knih Rozloučení s Marií (1947) a Kamenný svět (1948) se v 70. letech v Polsku staly součástí povinné školní četby^[2].

Borowského povídky vzbudily v Polsku četné vášnivé diskuze – mnohým se příliš nelíbil drastický způsob popisu lágrové reality. Např. hlavní hrdina Tadek byl tzv. „człowiek zlagrowany“ – naprosto přizpůsobený životu v koncentračním táboře, žijící na úkor druhých. Borowski dal navíc Tadkovi mnoho svých rysů a uvedl jej do situací, které sám zažil. Čtenáři si jej pak ztotožňovali s autorem a odsuzovali ho. Záměrem spisovatele však bylo poukázat na fakt, že válka otřásla veškerými morálními hodnotami, považovanými za základ naší civilizace a kultury. Jako první v literatuře o koncentračních táborech se Borowski postavil proti dělení lidí na „dobré“ a „zlé“, na vrahy a oběti a zodpovědnými za některé krutosti učinil rovněž vězně.

• Sbírky básní:
  • Gdziekolwiek ziemia (1942)
  • Arkusz poetycki nr 2 (1944)
  • Imiona nurtu (1945)

• Sbírky povídek:
  • Byliśmy w Oświęcimiu (1946) společně s K.Olszewskim, J. Nel-Siedleckim
  • Pewien żołnierz. Opowieści szkolne (1947)
  • Kamienny świat (1947) (česky jako Kamenný svět, Naše vojsko 1966, přel. Helena Teigová)
  • Pożegnanie z Marią (1948) (česky jako Rozloučení s Marií, Odeon 1987, přel. Helena Stachová)
  • Opowiadania z ksiażek i gazet (1949)
  • Czerwony maj (1953)

• Fejetony:
  • Mała kronika wielkich spraw (1951)

Odkazy

Reference

Literatura

• Drewnowski, T.: Ucieczka z kamiennego świata (O Tadeuszu Borowskim), Warszawa 1992.
• Literatura Polska XX wieku. Przewodnik encyklopedyczny, red. J. Wojnowski, Warszawa 2002.
• Štěpán, L.: Slovník polských spisovatelů, Praha 2000.

• Některé části textu (s menšími úpravami) pochází z diplomové práce, kterou lze najít na: [1] (s. 13-14, 37-38).

Související články

• Seznam polských spisovatelů
• Slovo a zeď

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tadeusz Borowski na Wikimedia Commons

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tadeusz Borowski