Tajemství řeči

Tajemství řeči
Žánrpopulárně–naučný
Formátseriál
NámětOdborní pracovníci ÚJČ ČSAV (vedoucí Miloslava Knappová)
DramaturgieKarel Pech
Scénář a režieKarel Pech
HrajíKarel Pech
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Počet řad1
Počet dílů16
Obvyklá délka10–15 minut
Produkce a štáb
Produkční
společnost		Československá televize
Premiérové vysílání
StaniceČeskoslovenská televize
Vysíláno15. února 1969 – 14. června 1969
Tajemství řeči na ČSFD, FDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tajemství řeči je československý televizní pořad o češtině, psaném i mluveném slovu, který byl původně zamýšlen jako dvacetidílný seriál scenáristy, režiséra, dramaturga a herce Karla Pecha.[1][2] Československá televize jej začala vysílat na jaře roku 1969 o sobotách ve vysílacích časech kolem 20.15 hodiny.[1][2] Nakonec bylo odvysíláno jen 16 typicky asi deseti až patnáctiminutových epizod, na nichž spolupracovali různí odborní pracovníci Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd (ÚJČ ČSAV) pod vedením Miloslavy Knappové.[1][2] První díl byl odvysílán 15. února 1969,[2] poslední díl 14. června 1969.[3]

Popis

Jednalo se o svého druhu ojedinělý pokus Československé televize o seriál zaměřený na mateřský jazyk, který tematicky navazoval na předchozí experiment z let 1963 až 1964.[2] Tehdy se jednalo o pětiminutová okénka o češtině uváděná jednou za 14 dní vždy na konci zpravodajské relace Televizní noviny.[2] Tyto krátké pasáže ale proběhly bez většího diváckého ohlasu.[2] Inspirací pro Tajemství řeči byly jistě i pravidelné relace (mající formu besed) maďarské televize nazvané Ptejte se, jazykovědec odpovídá, kde na dotazy diváků vždy k určité jazykové problematice maďarštiny odpovídali vybraní odborníci.[2]

Cílem seriálu Tajemství řeči bylo přístupnou, zábavnou a přitažlivou formou prohloubit a rozšířit znalosti diváků o češtině.[2] S myšlenkou zábavné formy přišel herec a režisér Karel Pech; jednotlivé díly seriálu se opíraly o redakční spolupráci s různými pracovníky Ústavu pro jazyk český ČSAV; spoluprací s televizí za ÚJČ byla pověřena Miloslava Knappová.[2]

Maximální ohlas divácké obce získaly ty díly seriálu Tajemství řeči, které se dotýkaly běžné každodenní jazykové praxe a obsahovaly současně i nějaké poučení (nebo návod).[2] Kladně byla hodnocena přístupná, vtipná a přitažlivá forma jednotlivých epizod.[2] Pořad vyprovokoval silnou korespondenční odezvu diváků.[2] Jejich dotazy a připomínky byly Československou televizí předávány k vyřízení do ÚJČ.[2] Autenticita projevu Karla Pecha vzbudila v některých divácích falešný dojem, že on je pracovníkem Ústavu pro jazyk český a jako takový je i tvůrcem textů pořadu jako celku.[2] Obdobný, velmi živý ohlas veřejnosti vzbudil i Jazykový koutek Československého rozhlasu za redakce českého bohemisty profesora Aloise Jedličky, jenž byl vysílán původně denně od roku 1946.[2]

Seznam dílů

  • Úvodní díl byl zaměřený na funkční tvoření pojmenování zakončených na příponu –ex (prof. PhDr. František Daneš, DrSc., tehdejší ředitel Ústavu pro jazyk český ČSAV[2])[1] Premiéra: 15. února 1969.[2]
  • V čem bydlí špaček (Špaček) – Marie Racková[pozn. 1] (zaměřeno dialektologicky, pestrost češtiny demonstrovaná na variantách regionálních výrazů pro ptačí budku);[1][4] Premiéra: 5. dubna 1969.[4]
  • Věrný druh (Pes) („pes“ – různé významy a odvozeniny tohoto slova i četných spojení, ve kterých se objevuje[4]) – PhDr. Miloslav Churavý;[1] Premiéra: 12. dubna 1969.[4]
  • Umíme se vyjadřovat? (Vyjadřování) – PhDr. Miloslava Knappová, CSc. (zaměřeno na problematiku s předáváním a sdělování informací a na jazykovou kulturu a výchovu);[1] Premiéra: 19. dubna 1969.[4]
  • Pryč s cizími slovy? – PhDr. Miloslava Knappová, CSc. (o aktuálním problému užívání přejatých slov v češtině; jazykoví puristé a převzatá slova);[1] Premiéra: 3. května 1969.[4]
  • Čeština v uniformě – (autorem byl PhDr. Karel Richter, CSc. z ministerstva národní obrany); o vojenské mluvě a některých slovech, která dala čeština světu;[1] Premiéra: 10. května 1969.[4]
  • Malý Démosthenes (Demosthenes) – Dr. Antonín Tejnor (díl poukazující na různé řečnické vady a nedostatky; řečnické umění a chyby při vystupování na veřejnosti);[1] Premiéra: 17. května 1969.[4]
  • Pošta Tajemství řeči (Pošta) (odpovědna na dopisy a dotazy televizních diváků; příklady prohřešků proti češtině v novinách a v názvech některých výrobků)[1] Premiéra: 24. května 1969.[4]
  • Šišlání – Ve spolupráci s Logopedickým ústavem byl vytvořen díl pojednávající o odstraňování některých výslovnostních vad.[1] (Vady řeči a jejich odstraňování. Návštěva foniatrického oddělení a nácvik výslovnosti písmene Ř.); Premiéra: 31. května 1969.[4]
  • Jazyk v číslech (Čísla) – PhDr. Marie Těšitelová, DrSc. (o významu kvantitativní lingvistiky; kolik slov má čeština? Nejčastěji užívaná slova v běžné komunikaci.)[1] Premiéra: 7. června 1969.[4]
  • Od tura k Turkovi – Slavomír Utěšený[1][pozn. 2]
  • Vybledlé metafory (podstata a funkce metafory) – PhDr. Běla Poštolková, CSc.[1][pozn. 3]
  • O původu jména Brno (zaměřeno etymologicky)[1]
  • Jak vzniklo slovo bambula – Prof. PhDr. Jan Chloupek, DrSc. (zaměřeno etymologicky)[1]
  • Také zdrobňujete? (zaměřeno na jazykovou kulturu a výchovu)[1]
  • Křestní jméno, prosím (zaměřeno na jazykovou kulturu a výchovu)[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Marie Racková (* 18. listopadu 1930 – 28. prosince 2005, Kralupy nad Vltavou) – lingvistka, specialistka na dialektologii a starou češtinu, autorka prací z oboru.
  2. ↑ Slavomír Utěšený (* 1. listopadu 1925, Úsov, okres Šumperk – 22. března 1989, Praha) – filolog, etnograf.
  3. ↑ Běla Poštolková (* 16. března 1932, Praha – 31. října 2018) – lingvistka, bohemistka, lexikografka, specialistka na zpracování a výklad terminologické složky slovní zásoby.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Tajemství řeči [online]. web: Česká televize cz [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r KNAPPOVÁ, Miloslava. Televizní seriál Tajemství řeči [online]. web: archiv Naše řeč [cit. 2021-10-25]. Naše řeč, ročník 52 (1969), číslo 5, strany 300–302. Dostupné online. 
  3. ↑ Televize. Květy. 1969, čís. 23, s. 56–57. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k Přehled dílů (9) [online]. web: Český televize [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“