Tajemství Ocelového města
| Tajemství Ocelového města | |
|---|---|
| Původní název | Tajemství Ocelového města |
| Země původu |  Československo |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 85 min |
| Žánry | dobrodružný film sci-fi film |
| Předloha | Ocelové město |
| Námět | Jules Verne |
| Scénář | Ondřej Vogeltanz Ludvík Ráža |
| Režie | Ludvík Ráža |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Jaromír Hanzlík Martin Růžek Josef Vinklář Petr Kostka Jan Potměšil … více na Wikidatech |
| Produkce | Barrandov Studio |
| Hudba | Luboš Fišer |
| Kamera | Jan Němeček |
| Kostýmy | Irena Greifová |
| Střih | Josef Valušiak |
| Zvuk | Ivo Špalj |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1. května 1978 (Československo) |
| Produkční společnosti | Barrandov Studio Československá televize |
| Distribuce | Ústřední půjčovna filmů |
| Tajemství Ocelového města na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tajemství Ocelového města je český dobrodružný film pro mládež z roku 1978 natočený podle knihy Julese Verna Ocelové město.
Obsah
Dva bohatí muži si vybudují města. Doktor Sarrasin (Martin Růžek) postavil krásné město Fortuna, kdežto profesor Janus (Josef Vinklář) má své Ocelové město. Jedno město chce žít v míru, druhé město vyrábí obrovskou bombu se záhadnou látkou, která neničí budovy, ale zabíjí lidi. Sarrasinův zeť, inženýr Zodiak (Jaromír Hanzlík), je vyslán v přestrojení do Ocelového města, aby přišel záhadě na kloub a pomohl zachránit Fortunu před zničením. Janus se totiž rozhodl Fortunu zničit obrovským dělem, přespříliš velká nálož však dělo zničí a obsluha děla včetně profesora Januse zahyne.[1]
Obsazení
| Jaromír Hanzlík | Ing. Marcel Zodiak / Moltke |
| Martin Růžek | dr. Sarrasin |
| Josef Vinklář | prof. Janus |
| Petr Kostka | Van Hulshov |
| Jan Potměšil | Viktor |
| Taťjána Medvecká | Alice |
| Josef Somr | Vent |
| Petr Čepek | Filbank |
Dva scénáře
Ve spisovém archivu Filmového studia Barrandov se dochovala i první, obsáhlejší verze scénáře, více podobná Verneově knižní předloze. Nakonec byla ale redukována z důvodů rozpočtové náročnosti.
V ní má profesor Janus, stejně jako v knize dva typy granátů do dalekonosného děla. První je naplněn zkapalněným kysličníkem uhličitým, druhý obsahuje sto malých zápalných náloží, které se těsně před dopadem na cíl uvolní a způsobí sto požárů současně.
Janus z počátku váhá s použitím mrazivé střely se zkapalněným plynem. Ví se totiž, že je pod stálým tlakem a při výstřelu by mohla prasknout a způsobit katastrofu v místě výstřelu. Pro svůj první útok na Fortunu tedy zvolí zápalnou střelu. Vlivem vzteku z odhaleného špiona nechá zvětšit nálož v dělu. To způsobí, že střela dosáhne první kosmické rychlosti a skončí na oběžné dráze, jako umělá družice Země. Obyvatelé Fortuny, hlavně děti ji považují za "supermoderní silvestrovskou rachejtli", protože právě slaví Silvestra.
Po několika dnech následuje druhý pokus o útok na Fortunu. K ní Janus použije mrazivou střelu. Ta se, dle všech výpočtů, roztrhne v hlavni obřího děla a jeho obsluhu i s profesorem Janusem zahubí a zmrazí.
Příběh končí na terase vily ve Fortuně, kde Marcel se svým synem, kterého ve filmu hraje Tomáš Holý, a s Viktorem, kterého adoptuje, společně pozorují přelety první umělé družice Země...
Odkazy
Reference
- ↑ ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 133.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“