Talpijot

Nákupní centrum Kanjon Hadar v čtvrti Talpijot
Průmyslová zóna Talpijot

Talpijot (hebrejsky תלפיות‎) je městská čtvrť v jižní části Jeruzaléma v Izraeli.

Geografie

Na severu hraničí s čtvrtí Bak'a (Ge'ulim), na jihu s čtvrtí Arnona, na západě s Mekor Chajim a na severovýchodě s Abu Tor. Součástí čtvrtě je průmyslová zóna Talpijot na jejím jihozápadním okraji. Dále se tu nachází několik menších urbanistických okrsků jako Kirjat Morija (קרית מוריה‎) nebo Cfon Talpijot (צפון תלפיות‎, Severní Talpijot). Leží v nadmořské výšce téměř 800 metrů cca 3 kilometry jihozápadně od historického jádra města. Na východ od ní terén prudce spadá do údolí vádí Nachal Ecel (ústí do Nachal Kidron) a Nachal Darga. Nachází se na okraji území, které ovládl Izrael během války za nezávislost v roce 1948, tedy nedaleko od Zelené linie. Prochází jí silnice číslo 60 (Derech Chevron).[1][2] Populace čtvrti je židovská.

Dějiny

Už před první světovou válkou zakoupila v této lokalitě The Anglo-Palestine Bank (předchůdkyně nynější Banky Leumi) prvních 600 dunamů (60 hektarů) pozemků pro plánované židovské předměstí. Jeho výstavba započala roku 1920. První domy si tu postavili zaměstnanci banky a movití Židé z Buchary, Adenu a Gruzie. Územní plán nového obytného souboru vypracoval Richard Kaufmann. Pojal čtvrť jako luxusní zahradní předměstí s 800 pozemků pro individuální domy a veřejné stavby. Plány ale nebyly z větší části realizovány, protože mandátní britské úřady zabraly většinu plochy pro letiště. V první fázi tu vyrostlo 30 domů. Dům si tu postavili mimo jiné Mordechaj Kaspi (lotyšský konzul), Jicchak Levy, ředitel The Anglo-Palestine Bank nebo fotograf Ja'akov Ben Dov. Později se zde usídlily další známé osobnosti jako spisovatel Šmu'el Josef Agnon (v jeho domě je dnes muzeum), historik Josef Klausner a profesor Šmu'el Segal. Svou rezidenci si tu začal budovat i zakladatel novověké hebrejštiny nebo Eli'ezer Ben Jehuda, ale zemřel roku 1932 ještě před dokončením stavby.[3] Talpijot vznikl jako jedno z šesti zahradních měst, které si tehdy jeruzalémští Židé zbudovali.[4]

Od 50. let 20. století zde došlo k výstavbě mnoha čtyřpodlažních domů a původní zahradní předměstský ráz čtvrti postupně mizel.[3] Čtvrť prošla těžkým obdobím během války za nezávislost v roce 1948, kdy se nacházela na frontové linii. Pak hraničila s územím nikoho na dotyku linií kontroly Izraele a Jordánska, odděleným komplexem areálu Organizace spojených národů. Dopravní spojení s centrem Jeruzaléma bylo přerváno. Situace se zlepšila po šestidenní válce roku 1967. Po ní byla na místě areálu OSN východně odtud vybudována velká nová čtvrť Talpijot Mizrach.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Talpiyot, Jerusalem, Israel [online]. Google Maps [cit. 2011-06-13]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  2. ↑ amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il [cit. 2011-06-13]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. ↑ a b Neighborhoods [online]. jerusalem.muni.il [cit. 2011-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-11. (anglicky) 
  4. ↑ a b Arnona [online]. eifermanrealty.com [cit. 2011-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-30. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Talpiot2006.jpg
Talpiot en 2006
HadarS.jpg
Autor: Původně soubor načetl Gilabrand na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, Licence: CC BY 2.5
Photo by Gila Brand. This is my own work. Kanyon Hadar shopping mall on Pierre Koenig Street, Talpiot, July 2007