Tamara Pressová
| Tamara Pressová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. května 1937 Charkov |
| Úmrtí | 26. dubna 2021 (ve věku 83 let) Moskva |
| Povolání | atletka a animátorka |
| Ocenění | Leninův řád zasloužilý mistr sportu SSSR Řád čestného odznaku Řád přátelství |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Příbuzní | Irina Pressová[1] (sestra) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | LOH 1960 | vrh koulí |
| stříbro | LOH 1960 | hod diskem |
| zlato | LOH 1964 | vrh koulí |
| zlato | LOH 1964 | hod diskem |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | ME 1958 | hod diskem |
| bronz | ME 1958 | vrh koulí |
| zlato | ME 1962 | hod diskem |
| zlato | ME 1962 | vrh koulí |
Tamara Pressová (10. května 1937, Charkov, USSR – 26. dubna 2021, Moskva, Rusko[2]) byla sovětská atletka, trojnásobná olympijská vítězka.
Sportovní kariéra
Jejím prvním mezinárodním úspěchem byl zisk zlaté medaile v hodu diskem a stříbrné medaile ve vrhu koulí na mistrovství Evropy ve Stockholmu v roce 1958. O dva roky později na olympiádě v Římě v roce 1960 vyhrála soutěž koulařek a vybojovala stříbrnou medaili v hodu diskem. Obě vrhačské disciplíny vyhrála na evropském šampionátu v Bělehradu v roce 1962 i na olympiádě v Tokiu v roce 1964.
Celkem šestkrát vylepšila světový rekord ve vrhu koulí – z výkonu 17,52 m v roce 1959 až na 18,59 m v roce 1965. Rovněž šestkrát vytvořila světový rekord v hodu diskem. První její rekord v roce 1960 měl hodnotu 57,15 m, poslední šestý 59,70 m pochází z roku 1965. Po zavedení sextestů u vrcholových atletek Tamara Pressová, stejně jako její sestra Irina, ukončila závodní kariéru. V rámci operace Aerodynamic uvažovala CIA o jejím zverbování.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Ушла из жизни олимпийская чемпионка Тамара Пресс [online]. stadium.ru, 2021-04-26 [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Olympic espionage: US sprinter Dave Sime, the CIA and the 1960 Games. the Guardian [online]. 2020-05-17 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tamara Pressová na Wikimedia Commons - Tamara Pressová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
Flag of Second Polish Republic in period from August 25, 1919 to March 28, 1928. Red shade used here is HTML "crimson" #D91E3D. Proportion 5:8.
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
National flag and merchant ensign of Germany from 1933 to 1935.
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
.svg)
Flag of Belarus 1995-2012
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of the unified Team of Germany for the Olympic Games, 1960–1968.
.svg)
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Autor: Scroch, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of Bulgaria (1971-1990). Flag of Bulgaria with Bulgarian coat from 1971.
Olympijská vlajka
.svg)
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
.svg){kind=link}
Tamara Press, Rome, 1960
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.