Tamara Tichonovová

Tamara Tichonovová
Datum narození13. června 1964 (59 let)
Místo narozeníSovětský svaz Kovaljovo, Sovětský svaz
Výška162 cm
Hmotnost56 kg
Sportovní informace
Sportběh na lyžích
biatlon
Ukončení kariéry1993
Světový pohár v běhu na lyžích
Debut24. března 1984
Nejlepší umístění3. (1988/89)
Medaile v běhu na lyžích
Olympijské hry2 – 1 – 0
Mistrovství světa2 – 1 – 2
Světový pohár v biatlonu
Debut16. ledna 1993
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Běh na lyžích na ZOH
zlato1988 Calgary20 km volně
zlato1988 Calgaryštafeta 4×5 km
stříbro1988 Calgary5 km klasicky
Mistrovství světa v klasickém lyžování
zlato1985 Seefeldštafeta 4×5 km
zlato1991 Val di Fiemmeštafeta 4×5 km
stříbro1989 Lahtištafeta 4×5 km
bronz1989 Lahti10 km volně
bronz1987 Val di Fiemme10 km volně

Tamara Ivanovna Tichonovová (rusky: Тамара Ивановна Тихонова), provdaná Volkovová (* 13. června 1964, Kovaljovo, Udmurtská ASSR, Sovětský svaz) je bývalá sovětská a ruská běžkyně na lyžích a biatlonistka. Jako reprezentantka Sovětského svazu vybojovala na ZOH 1988Calgary dvě zlaté medaile, v závodě na 20 km volně a se štafetou. K tomu ještě přidala stříbro ze závodu na 5 km klasicky.

Mistrovství světa v klasickém lyžování má dvě zlaté, stříbrnou a dvě bronzové medaile. V celkovém hodnocení Světového poháru v běhu na lyžích skončila nejlépe třetí, v sezóně 1988/89.

Biatlonu se věnovala krátce a nedosáhla výraznějších úspěchů. Ve Světovém poháru v biatlonu skončila v individuálních závodech nejlépe na 9. místě, se štafetou pak na 2. místě.

Kariéra

Ve Světovém poháru v běhu na lyžích debutovala jako devatenáctiletá v sezóné 1983/84, když v Murmansku skočila 24. března 1984 v závodě na 20 km na 20. místě. V této době dominovaly na světové scéně skandinávské lyžařky, z reprezentantek SSSR jim byla schopna konkurovat pouze Raisa Smetaninová. Ale po Tichonovové v následující sezóně debutovaly další mladé talentované sovětské lyžařky, a Sovětský svaz (a později Rusko) začalo hrát v ženském běhu na lyžích zásadní roli.

V sezóně 1984/85 se pravidelně účastnila Světového poháru, třikrát skončila v první desítce. V celkovém hodnocení obsadila 15. místo. Největším úspěchem sezóny byla ovšem zlatá medaile z MS 1985 v rakouském Seefeldu, kterou vybojovala jako členka vítězné sovětské štafety.

Sezóna 1985/86 nebyla příliš vydařená. Nejlepšími výsledky ve Světovém poháru byly 10. a 11. místo ze severoamerických závodů. V celkovém hodnocení obsadila 23. místo.

Sezónu 1986/87 vypustila, zúčastnila se pouze zimní univerziády na Štrbském Plese, kde vybojovala zlato v závodě na 5 km a stříbro se štafetou.

Olympijská sezóna 1987/88 ji zastihla ve vynikající formě. Dne 16. prosince 1987 vybojovala v závodě na 10 km volně v jugoslávské Bohinji své první individuální vítězství ve Světovém poháru. Zimní olympijské hry 1988Calgary pak byly vrcholem její lyžařské kariéry. Vybojovala zde dvě zlaté medaile, v závodě na 20 km volně a se štafetou, a k tomu ještě přidala stříbro ze závodu na 5 km klasicky. Ve zbylém závodě, běhu na 10 km klasicky, obsadila 5. místo. V celkovém hodnocení Světového poháru (kam se výsledky olympijských závodů započítávaly) skončila na 4. místě.

V sezóně 1988/89 navázala na úspěchy z předchozí sezóny. Ve Světovém poháru tehdy poprvé zazářila nová vycházející hvězda běžeckého lyžování, Jelena Vjalbeová, která ve dvaceti letech vybojovala první ze svých pěti Velkých křišťálových glóbů. Tichonovová však skončila v celkovém pořadí na 3. místě, což je její kariérní maximum. V individuálních závodech skončila 3× druhá, z toho 2× právě za Vjalbeovou. Na MS 1989 ve finském Lahti vybojovala bronz v závodě na 10 km volně a stříbro se štafetou.

V sezóně 1989/90 zůstává v desítce nejlepších běžkyň světa. Sovětská ženská reprezentace v té době vládla světu, konkurence zde byla mimořádně vysoká – do nejlepší desítky celkového pořadí Světového poháru se v této sezóně dostalo celkem 5 sovětských závodnic. Tichonovová sice v žádném individuálním závodě nepronikla na stupně vítězů, vyrovnané výkony jí však zajistily celkové 7. místo.

Sedmé místo v celkovém hodnocení světového poháru obsadila i v sezóně 1990/91. V individuálních závodech obsadila jednou druhé a jednou třetí místo. Na MS 1991 v italském Val di Fiemme vybojovala bronz v závodě na 10 km volně a zlato se štafetou.

Sezóna 1991/92 byla pro Tichonovovou poslední v běžeckém lyžování. V olympijské sezóně byly její výkony neuspokojivé, ve Světovém poháru pouze jednou pronikla do první desítky. Zimních olympijských her 1992Albertville se nezúčastnila. V celkovém hodnocení Světového poháru obsadila 26. místo. Po sezóně přijala nabídku přejít k biatlonu.

Ve Světovém poháru v biatlonu debutovala 16. ledna 1993 v německém Oberhofu, kde ve sprintu obsadila 17. místo. Další neděli v italské Anterselvě vybojovala ve sprintu deváté místo, což je nejlepší individuální výsledek její krátké biatlonové kariéry. V norském Lillehammeru pomohla štafetě ke 2. místu. Na MS 1993 v bulharském Borovci nastoupila pouze do sprintu, kde skončila až na 59. místě.

Po skončení sezóny 1992/93 se rozhodla ukončit kariéru.

Osobní život

Vychovávali jí otec a macecha, v rodině bylo celkem 8 sourozenců. Matka Tichonovové zemřela při porodu jednoho z dětí.

V letech 1991–1998 byl jejím manželem biatlonista Alexandr Volkov.

Vystudovala Fakultu tělesné výchovy na Udmurtské státní univerzitě. Po roce 2000 byla trenérkou mládežnické reprezentace Udmurtska v běhu na lyžích. Od roku 2016 je předsedkyní lyžařského svazu Udmurtské republiky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тихонова, Тамара Ивановна na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka