Tambora

Tambora
Mohutná 7 km široká kaldera Tambory z vesmíru.
Mohutná 7 km široká kaldera Tambory z vesmíru.

Vrchol2 850 m n. m.
Prominence2 850 m a 2 722 m
PoznámkaPoslední sopečná erupce síly VEI 7
Největší od roku 1257 (Rinjani)
Poloha
SvětadílAsie
StátIndonésieIndonésie Indonésie
Souřadnice
Tambora
Tambora
Typstratovulkán
Erupce1967
Horninalatit, čedič, andezit
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tambora (také Tomboro) je aktivní stratovulkán, který se nachází na severu indonéského ostrova Sumbawa. Vrcholovou část tvoří mohutná kaldera o průměru 7 km a nejvyšší bod jejího okraje dosahuje nadmořské výšky 2 850 m.[1][2]

Tambora je známá svojí erupcí z roku 1815, jejímž následkem zahynulo přibližně 100 tisíc lidí, a je proto považována za jednu z nejtragičtějších v novodobé historii lidstva. Její síla se na indexu vulkanické aktivity klasifikuje stupněm VEI 7. Větší sopečné erupce (např. výbuch Toby před 75 tisíci lety) hodnocené jako VEI 8, moderní civilizace nepamatuje.

Tamborou vyvržené sopečné produkty zasáhly bezprostředně Borneo, Jávu, Sumatru a Moluky. Vzhledem k velkému množství sopečného popela, který se dostal vysoko do atmosféry, došlo následující rok, zejména pro celou severní polokouli k výraznému ochlazení podnebí (tzv. sopečná zima). Rok 1816 bývá označován jako rok bez léta.[3]

Poslední sopečná erupce (VEI 0) proběhla v roce 1967.

Historie

Erupce

Sopka proslula sérií erupcí, které začaly 5. dubna 1815 a vyvrcholily 10. dubna 1815. Tato sopečná erupce je považována za největší zaznamenanou erupci v novodobé historii lidstva (mezi poslední erupce s indexem VEI 7 patřily: 1257Rinjani, 946Pektusan a 180 Taupo). Výbuch tehdy vyvrhl asi 150 km³ pyroklastických trachyandezitů a byl slyšet až do vzdálenosti 2 700 km od sopky. Sopečný materiál, společně se sopečnými plyny byl vynesen až do výšky 44 km (stratosféra). Odhaduje se, že do atmosféry bylo uvolněno okolo 180 megatun aerosolu kyseliny sírové.[4] Spad popela byl zaznamenán ve vzdálenosti až 1 300 km od sopky. Popela bylo prý tolik, že v okruhu 65 km se pod jeho tíhou propadaly střechy domů. V okruhu 80 km údajně zahynulo vše živé včetně 10 000 lidí. V následujících týdnech následkem hladomoru a šíření nemocí zahynulo dalších 80 000 lidí. Podle odhadů si erupce vyžádala přibližně 92 000 lidských životů. Výbuch Tambory doprovázelo i pětimetrové tsunami, které způsobilo obrovské povodně po celé Indonésii.[5]

Odhadovaná tloušťka vrstvy napadaného popela.

Před dubnem roku 1815 měla Tambora kónický tvar a její výška dosahovala přibližně 4 300 m, čímž patřila mezi nejvyšší hory Indonésie. Při erupci se nadloží částečně vyprázdněného magmatického krbu propadlo do uvolněného prostoru, čímž došlo ke kalderizaci a tudíž zániku původní podoby hory. Výška sopky se tak snížila o 1 450 m . Místo jejího vrcholu dnes Tamboru jizví mohutná kaldera s průměrem 7 km a hloubkou 700 m.

Rok bez léta

Podrobnější informace naleznete v článku Rok bez léta.

Následující rok 1816 byl pro velké množství sopečného popela v atmosféře znám v Evropě a Severní Americe jako rok bez léta. V tomto roce došlo na severní polokouli k poklesu teploty o 0,5 °C oproti dlouhodobému průměru.[6] Klimatolog Stefan Brönnimann na rekonstrukci teplot ukazuje, že v létě 1816 na východě Kanady (a v oblasti Nové Anglie) byly podprůměrné teploty, ale na západě Kanady nadprůměrné.[7] Nešlo tedy o globální ochlazení všech míst.

V květnu 1816 se Severní Amerikou prohnala sněhová bouře, která pokryla sněhovou pokrývkou USA a Kanadu a zničila veškerou úrodu. V kanadském Québecu v té době napadlo 30 cm sněhu. Po několika týdnech se na mnohých řekách a jezerech začal objevovat led. V této době byly zaznamenány velké teplotní rozdíly, kdy teplota během několika hodin klesla z 35 °C k bodu mrazu.[zdroj?]

Napoleonské války skončily roku 1815. V Evropě byla situace natolik vážná, že lidé, aby přežili, museli porazit své koně, kteří byli tehdy hlavním dopravním prostředkem.[zdroj?] To mělo za následek celou řadu dopravních problémů. Situace patrně přivedla Karla Draise na nápad sestrojit Laufmaschine, jinak známou jako draisina. Sám Drais ale uvádí, že reaguje na nedostatek koní způsobený válkou.[8]

Galerie

(Pro zobrazení textu přejeďte myší po obrázku)

Reference

  1. https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=264040
  2. https://www.volcanodiscovery.com/tambora.html
  3. https://phys.org/news/2019-09-role-tambora-eruption-year-summer.html – New study investigates the role of Tambora eruption in the 1816 'year without a summer'
  4. PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.]: Blackwell Publishing company, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Volcanoes and climate: The effects of eruption volume on climate impact, s. 185. (anglicky) 
  5. Výbuch indonézskej sopky Tambora pred 195 rokmi pripravil o život 92.000 ľudí. www.metoo.cz [online]. [cit. 2013-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-17. (slovensky) 
  6. http://109.205.171.104/~thomas/eth/7_semester/large-scale_climate_variability_WS_2006_2007/unterlagen/edit/briffa_1600_volcanic.pdf - Briffa: Influence of volcanic eruptions on Northern Hemisphere summer temperature over the past 600 years
  7. https://www.geography.unibe.ch/research/climatology_group/news/e179306/e243955/e330710/Climatic_Changes_Since_1700_EN_eng.pdf - A new perspective on climatic changes during the past 300 years, Brönnimann, Stefan (2015) Climatic Changes Since 1700
  8. [1] Drais roku 1816: „In wartime, when horses and their fodder often become scarce, a small fleet of such wagons at each corps could be important, especially for dispatches over short distances and for carrying the wounded.“
  9. http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/praha-klementinum# – Portál ČHMÚ : Historická data : Počasí : Praha Klementinum

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Indonesia.svg
bendera Indonesia
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Caldera Mt Tambora Sumbawa Indonesia.jpg
Autor: Jialiang Gao (peace-on-earth.org), Licence: CC BY-SA 3.0
Aerial view of the caldera of Mt Tambora at the island of Sumbawa, Indonesia
Tambora-Vesuv.jpg
Autor: geoethno, Licence: GFDL
Größenvergleich Tambora - Vesuv
1815 tambora explosion B.png
Autor: myself, Licence: CC BY-SA 3.0
Die Eruption des Mount Tambora im Jahr 1815. Die roten Bereiche sind Karten mit der Dicke des vulkanischen Aschefalls.
1816 summer.png
Autor: Giorgiogp2, Licence: CC BY-SA 3.0
1816 summer temperature anomaly (°C) with respect to 1971-2000 climatology. Data source:ftp://ftp.ncdc.noaa.gov/pub/data/paleo/historical/europe-seasonal-files/
Trockensav+Tam.IMG 6628c.jpg
Autor: Georesearch Volcanedo BLN, Licence: CC BY-SA 4.0
Blick über die Trockensavanne,Gipfelregion des Tambora im Hintergrund (GRV 2015)
Mount Tambora Volcano, Sumbawa Island, Indonesia.jpg
This detailed astronaut photograph depicts the summit caldera of the volcano. The huge caldera—6 kilometers in diameter and 1,100 meters deep—formed when Tambora’s estimated 4,000-meter-high peak was removed, and the magma chamber below emptied during the 1815 eruption. Today the crater floor is occupied by an ephemeral freshwater lake, recent sedimentary deposits, and minor lava flows and domes emplaced during the nineteenth and twentieth centuries. Layered tephra deposits are visible along the north-western crater rim. Active fumaroles, or steam vents, still exist in the caldera.
Indonesia relief location map.jpg
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Indonesia.

Equirectangular projection. Strechted by 100.0%. Geographic limits of the map:

  • N: 6.5° N
  • W: 94.5° E
  • E: 141.5° E
  • S: -11.5° N
Made with Natural Earth. Free vector and raster map data @ naturalearthdata.com.
Calderaboden des Tambora.jpg
Autor: Georesearch Volcanedo Germany, Licence: CC BY-SA 3.0
Auf dem Calderaboden des Tambora, Blick Richtung Norden