Tanvald

Tanvald
Budova tanvaldské radnice
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Tanvald
Obec s rozšířenou působností	Tanvald (správní obvod)
Okres	Jablonec nad Nisou
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°44′15″ s. š., 15°18′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	6 051 (2024)[1]
Rozloha	12,45 km²[2]
Nadmořská výška	455 m n. m.
PSČ	468 41
Počet domů	1 028 (2021)[3]
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	12
Kontakt
Adresa městského úřadu	Palackého 359 468 41 Tanvald meu@tanvald.cz
Starosta	Vladimír Vyhnálek (SLK)
Oficiální web: www.tanvald.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Tanvald
Další údaje
Kód obce	563820
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tanvald (německy Tannwald, v překladu „jedlový les“) je město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Včetně částí Šumburk nad Desnou a Žďár žije přibližně 6 100^[1] obyvatel.

Město sousedí na severu s Desnou (k. ú. Desná I a Desná II; železniční stanice Desná je na území Tanvaldu) a s obcí Albrechtice v Jizerských horách, na severozápadě přes řeku Kamenici s obcí Jiřetín pod Bukovou, na jihozápadě přes Kamenici s městem Smržovka, na jihu s městem Velké Hamry (k. ú. Velké Hamry a Bohdalovice) a na východě s katastrálním územím Příchovice (obec Kořenov).

První písemná zmínka o dřevařské osadě na levém břehu Kamenice pochází z druhé poloviny 16. století, kdy pravděpodobně byla součástí Smržovky. Samostatnou vsí se stal začátkem 17. století.^[4]

Zpočátku se obyvatelstvo živilo poddanskou lesnickou a zemědělskou prací. Začátkem 18. století se zde začal pěstovat len a vyrábět příze, v polovině 18. století se v Tanvaldě uchytilo i tkalcovství. Osídlena byla tehdy oblast dnešního Horního Tanvaldu. Počátkem 19. století byly v Tanvaldě i dva mlýny, dvě brusírny skla a dvě bělidla prádla. V roce 1828 ke zdejšímu textilnímu průmyslu přibyla strojová přádelna bavlny, poháněná vodním kolem. Opravárenská dílna přádelny se stala základnou místní strojírenské výroby. V roce 1845 zahájila provoz první tanvaldská mechanická tkalcovna.^[4] V rámci konjunktury po prusko-rakouské válce (1866) došlo k dalšímu rozvoji textilní, sklářské a strojírenské výroby, ke snižování pracovní doby z patnácti na dvanáct hodin a snižování podílu dětských dělníků. Hospodářská krize roku 1870 vyvolala vlnu nezaměstnanosti a stávek, z nichž nejznámější byla svárovská stávka (Svárov tehdy patřil k Šumburku).^[4] Zchudnutí oblasti bylo způsobeno nedostatkem bavlny za první světové války a protržením přehrady na Bílé Desné roku 1916. Roku 1918 byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba. Vysokou nezaměstnanost a zastavení výroby v některých továrnách způsobila světová hospodářská krize v letech 1929–1933.^[4]

V roce 1869 měl Tanvald i s osadou Žďár asi 2400 obyvatel, počátkem 20. století asi 3500 obyvatel, převážně Němců. V letech 1848–1928 byl Tanvald samosprávným okresem, od roku 1848 soudním okresem. V dubnu 1895 byl Tanvald povýšen na městys a v roce 1905 na město. Od roku 1897 měla hlavní ulice Tanvaldu a Šumburku elektrické veřejné osvětlení. Od roku 1908 byla v Krkonošské ulici budova okresního soudu s věznicí a roku 1909 byla dokončena secesní budova radnice. Z roku 1930 pochází městské koupaliště a z roku 1931 městské kino. Roku 1942 byl nařízením německých říšských úřadů Šumburk připojen k Tanvaldu a zároveň byl od Šumburku odtržen Svárov a připojen k Velkým Hamrům.^[4]

Mezi převážně německým obyvatelstvem Tanvaldu získala ve 30. letech vliv Sudetoněmecká strana, v rámci Sudet byl Tanvald roku 1938 připojen k Německu a bylo zrušeno české vyučování. Místní textilní firmy vyráběly výstroj pro německou armádu a od roku 1942 zde byl pracovní tábor pro nuceně nasazené Rusy, Poláky, Francouze, Italy a další cizince.^[4]

Po roce 1945 byla většina původního obyvatelstva vysídlena a domy obydleli Češi z vnitrozemí. Znárodněním zde vznikla textilní firma SEBA, strojírenská firma TOTEX a elektrotechnická firma Elektro-Praga.^[4]

V Tanvaldu bylo 23. března 1948 novinářům předvedeno techniky Československého rozhlasu a Vojenského technického ústavu, kteří navázali na pokusy německých výzkumníků z továrny Palme-Stumpe, první československé televizní vysílání. Uskutečnilo se do protější restaurace U Müllerů koaxiálním kabelem. Další vývoj pak převzal podnik Tesla a další výzkumné ústavy. Ve znárodněných Riedlových sklárnách se vyráběly první československé televizní obrazovky.^[4]

V šedesátých až osmdesátých letech 20. století vzniklo panelové sídliště Výšina a v osmdesátých letech panelové sídliště Šumburk (144 bytů).^[4]

Po roce 1989 byla průmyslová výroba privatizována a utlumena, na významu nabývá turistický ruch. Na Špičáku ve směru od Albrechtic a Jiřetína pod Bukovou (na jehož území je železniční zastávka Tanvaldský Špičák) je lyžařské středisko se sedačkovou lanovkou a několika lyžařskými vleky. Jeden lyžařský vlek je také nad Českým Šumburkem.

• Tanvald (pravý břeh Desné a levý břeh Kamenice před jejich soutokem), zahrnuje při Kamenici sídelní lokality Horní Tanvald a Výšina, kopec Špičák a severozápadně od něj sídelní lokalitu Valašsko
• Žďár (v severní části katastrálního území Tanvald, k Tanvaldu připojen 1848)
• Šumburk nad Desnou (východní část města, levý břeh Desné, k Tanvaldu připojen 1942), zahrnuje sídelní lokality Český Šumburk, Kamenné Mlýny, Popelnice)

V letech 1847–1850 byla přes Tanvald vybudována státní silnice Liberec–Trutnov (silnice I/14).^[4] Silnice I/10 (po níž je v tomto úseku vedena mezinárodní silnice E65) vede do Tanvaldu od Turnova a Železného Brodu a pokračuje v souběhu se silnicí I/14 směrem na Harrachov. Ve městě zastavují regionální i dálkové autobusové linky, jedna nepříliš frekventovaná okružní linka plní roli městské dopravy. Autobusové nádraží (Tanvald Centrum) se nachází u křižovatky v dolní části Tanvaldu, některé spoje jezdily přes Šumburk k vlakovému nádraží Tanvald. Což se ale změnilo v roce 2012, kdy město nechalo vybudovat Terminál u železniční stanice za 2 126 588,00 Kč. Teď tam jezdí 90% spojů a navazují i na vlakové spoje Liberec – Harrachov a Tanvald – Železný Brod – Turnov – Praha.

V roce 1875 byla do Šumburku přivedena železniční trať z Železného Brodu a v roce 1894 trať od Liberce a Jablonce nad Nisou. V létě 1902 byl zahájen provoz na ozubnicové železniční trati z Šumburku do Kořenova a ještě téhož roku až do Hirschbergu (dnes Jelení Hora v Polsku).^[4] V letech 1945–2010 byl provoz přes hranice dlouhodobě přerušen.

V současnosti^[kdy?] má Tanvald spojení rychlíky společnosti ARRIVA vlaky s Turnovem a Prahou a četnými osobními vlaky s Jabloncem a Libercem, dále se Železným Brodem a s Kořenovem/Harrachovem, odkud lze několikrát denně pokračovat do polské Szklarské Poręby. Dopravu na této trati zajišťují České dráhy.

• Tanvaldská ozubnicová dráha
• Pomník dělnických manifestací na vrchu Špičák
• Kaplička svaté Anny
• Působiště Josefa Hartiga

• Rudolf Anděl (1924, Šumburk nad Desnou – 2018, Liberec, historik a pedagog, narozen v místní části Tanvaldu
• Otto Josef von Berndt (1865–1957), polní podmaršálek a důstojník c. k. jezdectva
• Helmut Borufka (1918–2003), generál Lidové armády NDR (Nationale Volksarmee)
• Wilhelm Dreßler (* 1893), politik za NSDAP
• Josef „Joe“ Kuna – zakladatel Turistického oddílu mládeže (TOM) v Tanvaldě s více než 50letou tradicí, držitel ocenění Stříbrný hořec
• Arnold Hartig (1878–1972), sochař a medailér
• Adalbert Hartmann (1895–1949), Jurist und Politiker
• František Nechvátal (1905–1983), básník a překladatel (zemřel v Tanvaldě)
• Josef Pavlata (1949), politik
• Krystyna Rataj Černá (1941–2016), řezbářka, výtvarnice, malířka, spisovatelka
• Egon Schwarz (1907–1980), právník a politik
• Rudolf Staffen (1898–1965), inženýr a chemik
• Hana Šebková (1952 v Tanvaldu – 2004 v Praze), romistka, přeložila do romštiny básně, mimo jiné od J. W. von Goetha, Suchého nebo Karla Hynka Máchy, ve městech a osadách sbírala romský folklór, přítelkyně a spolupracovnice Mileny Hübschmannové

• Burbach, Německo
• Lubomierz, Polsko
• Marcinowice, Polsko
• Wittichenau, Německo

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tanvald na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Tanvald ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Tanvald v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)