Tarasnice

Kresba tarasnice

Tarasnice je jednak druhem stacionární palné zbraně typické pro 15. století a určené především pro přímou střelbu, mimoto je ale pojem používán i pro moderní přenosné zbraně se střelami na reaktivním principu, které jsou určeny pro likvidaci pevných krytů nebo obrněné techniky.

Historické tarasnice

Tarasnice měly poměrně značně dlouhou hlaveň (poměr mezi světlostí neboli vnitřním průměrem a délkou se pohyboval mezi 1 : 8 a 1 : 12), jejíž světlost byla rovna světlosti prachové komory. Tarasnice jako houfnice byly zprvu kovány z ocelových pásů, svíraných příčně kruhy. Avšak z husitských válek jsou již doloženy zprávy o lití velkých tarasnic. Ráže těchto děl se pohybovala mezi 50–100 milimetrů. Střílelo se z nich nejprve kamennými koulemi.[zdroj?!] Za husitských válek se používaly jako projektil železné kované koule, lité olověné koule a dokonce střely s železným jádrem obaleným olověným pláštěm.[1] Předpokládaný účinný dostřel byl asi 250–300 metrů.[2]

Jméno tarasnice pochází patrně od tarasu, ochrany mezi bojovými vozy,[3][4] či dle dřevěného podstavce, na který byla upevňována.[zdroj?] Tarasnice byly typickými pevnostními zbraněmi, ale používaly se i při obléhání.[2] Za husitských válek byly patrně často vezeny na půlvoze – jednoduché dřevěné lafetě.

Moderní tarasnice

Tarasnice T-21 82-mm - v Izraelském muzeu

Pojem tarasnice je používán pro skupinu zbraní nasazovaných ve druhé světové válce i po ní, ke kterým patří bazuka, pancéřová pěst a RPG. Tyto názvy bývají používány jako synonyma.

Zbraň, která měla označení tarasnice přímo v názvu byla ve výzbroji ČSLA po druhé světové válce. Šlo o Tarasnici T21,[5] která mohla být vybavena lafetou s koly, nebo používána bez ní. Měla ráži 82 milimetrů a uváděný účinný dostřel 600 metrů, přestože maximální dostřel byl až 2 500 metrů.

Jiným příkladem je Tarasnice Carl Gustaf M3.[6] Má ráži 84 milimetrů a účinný dostřel 700 metrů. Tato zbraň je i ve výzbroji Armády České republiky. Zároveň dokladuje nejednoznačné používání pojmů, protože ji lze najít i pod označením pancéřová pěst. Podobnou mimo jiné používal i Docent Chocholoušek.

Reference

  1. ↑ DURDÍK, Jan. Husitské vojenství. [s.l.]: Naše vojsko, 1953. 246 s. OCLC 558748087 
  2. ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Palné zbraně, s. 418. 
  3. ↑ JUNGMANN, Josef. Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna. Díl IV. Praha: W knjžecj arcibiskupské knihtiskárně, u Josefy wdowy Fetterlové, řjzenjm Wáclawa Špinky, 1838. Dostupné online. S. 551. 
  4. ↑ Josef Jungmann: Slovník česko-německý, heslo Taras
  5. ↑ DOUBRAVA, Lukáš. Tarasnice T21 [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ ALEX, Švamberk. Tarasnice Carl Gustaf M3 [online]. 2014-04-02 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Tarasnice ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích

Média použitá na této stránce

Tarasnice.jpg
Husitská tarasnice
T-21-Tarasnice-batey-haosef-645.jpg
Autor: Bukvoed, Licence: CC BY 3.0
Batey ha-Osef museum, Tel Aviv, Israel. Tarasnice T-21 82-mm recoilless gun (tripod is not original).