Tarcisio Bertone

Jeho Eminence
Tarcisio kardinál Bertone, SDB
Kardinál-biskup z Frascati
Církevřímskokatolická
HesloFidem custodire,
concordiam servare

Chránit víru, zachovat svornost
Znak
Zasvěcený život
InstitutSalesiáni Dona Bosca
Svěcení
Kněžské svěcení1. července 1960
světitel Albino Mensa
Biskupské svěcení1. srpna 1991
světitel Albino Mensa
1. spolusvětitel Luigi Bettazzi
2. spolusvětitel Carlo Cavalla
Kardinálská kreace21. října 2003
kreoval Jan Pavel II.
Titulkardinál-biskup
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození2. prosince 1934 (89 let)
Místo narozeníRomano Canavese, Italské královstvíItalské království Italské království
Povoláníkatolický kněz, diplomat a vysokoškolský učitel
Alma materPapežská salesiánská univerzita
PodpisPodpis: Tarcisio kardinál Bertone, SDB
Řády a oceněnířetěz Řádu rumunské hvězdy
velkokříž Řádu peruánského slunce
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy
čestný doktor Katolické univerzity v Lublinu
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tarcisio kardinál Bertone, SDB (* 2. prosince 1934, Romano Canavese) je italský salesián a kardinál, bývalý arcibiskup janovský (20022006) a bývalý kardinál státní sekretář Vatikánu a camerlengo.

Mládí

Narodil se 2. prosince 1934 v Romano Canavese, poblíž Turína, jako páté z osmi dětí. Základního vzdělání se mu dostalo ve Valdocco v Turíně. V Turíně také absolvoval střední školu Liceo Salesiano Valsalice, kterou provozovali salesiáni. Zde hrál fotbal, který si oblíbil.

Po střední škole nastoupil do noviciátu u salesiánů Dona Boska v Pinerolo. Časné řádové sliby složil 3. prosince 1950.

Na kněze byl vysvěcen 1. července 1960 biskupem Albino Mensou, který ho poslal na teologické studium v Turíně, kde získal licenciát z teologie po vypracování práce pojednávající o toleranci a náboženské svobodě. Poté pokračoval ve studiích v Římě, kde získal licenciát a posléze doktorát z kanonického práva na téma: Řízení církve v myšlení papeže Benedikta XIV.

Kněžská služba a akademická kariéra

Od roku 1967 vyučoval morální teologii na Ateneo Salesiano v Římě, které se v roce 1973 stalo Papežskou salesiánskou univerzitou. Na této univerzitě také vyučoval mnoho let mezinárodní právo a práva menšin. Při revizi kodexu kanonického práva spolupracoval v její poslední fázi a vyvíjel úsilí k jejímu přijetí partikulárními (místními) církvemi. V roce 1988 patři do skupiny kněží, kteří doprovázeli tehdejšího kardinála Josepha Ratzingera při jednání o smíření s arcibiskupem Marcelem Lefebvrem. V roce 1989 se stal rektorem Papežské salesiánské univerzity.

Arcibiskup ve Vercelli

Dne 4. června 1991 byl jmenován arcibiskupem ve Vercelli, nejstarší diecéze v Piemontu. Na biskupa byl vysvěcen 1. srpna 1991 biskupem Albino Mensou, spolusvětiteli byli biskupové Luigi Bettazzi a Carlo Cavalla. Dne 28. ledna 1993 byl v italské biskupské konferenci jmenován předsedou komise Pax et Iustitia.

Sekretář Kongregace pro nauku víry

Dne 13. června 1995 byl jmenován sekretářem Kongregace pro nauku víry. Z titulu této funkce ho Jan Pavel II. pověřil zveřejněním třetího fatimského tajemství.

Kardinál státní sekretář

V prosinci 2002 byl jmenován janovským arcibiskupem, při konzistoři 21. října 2003 byl jmenován kardinálem. Papež Benedikt XVI. ho poté, co odešel na odpočinek Angelo Sodano, jmenoval 22. června 2006 kardinálem státním sekretářem. Této funkce se ujal 15. září téhož roku. O necelý rok později, 4. dubna 2007 ho Benedikt XVI. jmenoval camerlengem. Od rezignace Benedikta XVI. až do začátku pontifikátu nového papeže Františka formálně vedl církev a byl hlavním představitelem Vatikánu. Jeho rezignaci na funkci státního sekretáře papež František přijal dne 31. srpna 2013, přičemž jej požádal, aby zastával funkci až do 15. října 2013.[1]

Dne 20. prosince 2014 rezignoval na post camerlenga a jeho nástupcem se stal kardinál Jean-Louis Tauran.[2]

V roce 2017 začal v souvislosti s nákladnou rekonstrukcí kardinálova bytu soud se dvěma bývalými vysokými úředníky vatikánské dětské nemocnice Bambino Gesu. Giuseppe Profiti a Massimo Spina čelí obžalobě z odklonu 422 000 Euro na provedení stavebních prací a dalších úprav. Sám kardinál Bertone obviněn nebyl, zaplatil však 150 000 Euro jako kompenzaci škod na pověsti nemocnice.[3]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Údaj o změně státního sekretáře na vatikánských stránkách, 31. srpna 2013
  2. Rádio Vaticana. www.radiovaticana.cz [online]. [cit. 2021-08-21]. Dostupné online. 
  3. Giuseppe Profiti a Massimo Spina obviněni v souvislosti s rekonstrukcí bytu kardinála Bertoneho.https://www.reuters.com/article/us-vatican-hospital-indictments/vatican-hospital-officials-indicted-for-funding-cardinals-flat-idUSKBN19Y1D7
  4. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  5. Decretul 861/2008 | Legislatie gratuita. www.legex.ro [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  6. Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2019-12-26]. Dostupné online. 
  7. Госсекретарь Ватикана награжден украинским государственным орденом Ярослава Мудрого / Новости / Патриархия.ru. Патриархия.ru [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. (rusky) 
  8. Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 27 stycznia 2010 r. o nadaniu orderu. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25. 
  9. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  10. 2010-12-16. Pilgrimage of the Head of the House of Romanoff to Bari, and the Visit of the Grand Duchess and the Tsesarevich to Rome. web.archive.org [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Související články

Externí odkazy

Arcibiskup janovský
Předchůdce:
Dionigi Tettamanzi
20022006
Tarcisio Bertone
Nástupce:
Angelo Bagnasco
Kardinál státní sekretář
Předchůdce:
Angelo Sodano
20062013
Tarcisio Bertone
Nástupce:
Pietro Parolin
Kardinál komoří
Předchůdce:
Eduardo Martínez Somalo
20072014
Tarcisio Bertone
Nástupce:
Jean-Louis Tauran

Média použitá na této stránce

Flag of Italy (1861-1946) crowned.svg
Autor: F l a n k e r, Licence: CC BY-SA 2.5
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
ITA OMRI 2001 GC BAR.svg
Ribbon bar: Order of Merit of the Italian Republic – Knight Grand Cross (since 2001)
Order of Prince Yaroslav the Wise 1st 2nd and 3rd Class of Ukraine.png
Ribbon bar of Order of Prince Yaroslav the Wise
OESSG Cavaliere di Collare BAR.jpg
Autor: Delehaye, Licence: CC BY-SA 3.0
OESSG Ordine Equestre del Santo Sepolcro di Gerusalemme - Nastrino di Cavalere di Collare
Coat of arms of Tarcisio Bertone (Camerlengo).svg
(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Coat of arms of the Italian Cardinal Tarcisio Bertone as Camerlengo.
ROU Order of the Star of Romania 1999 Collar rosette.svg
Rosette: Order of the Star of Romania (model 1999) – Collar – Romania.
RUS Order św. Anny (baretka).svg
Ribbon bar of the Order of St. Anna.
Tarcisio Bertone Signature 2.svg
Tarcisio Bertone's signature.
POL Order Zaslugi RP kl1 BAR.svg
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Grand Cross (1st class) of the Order of Merit of the Republic of Poland
PRT Order of Saint James of the Sword - Grand Cross BAR.png
Order of Saint James of the Sword - Grand Cross
T.Bertone.jpg
Autor: Original work by User:Wexydj (Vid Gajšek) - Derivative work by Krepideia, Licence: FAL
Cardinal Tarcisio Bertone at Slovenian Eucharistic Congress 2010 on Sunday, 13th June 2010