Tarcisio Burgnich

Tarcisio Burgnich
V roce 2008
Osobní informace
Datum narození	25. dubna 1939
Místo narození	Ruda, Italské království
Datum úmrtí	26. května 2021 (ve věku 82 let)
Místo úmrtí	Forte dei Marmi, Itálie
Výška	175 cm
Hmotnost	81 kg
Přezdívka	Roccia (skála)[1]
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový obránce (1958–1977) Fotbalový trenér (1978–2001)
Mládežnické kluby*
1956–1958 Udinese
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1958–1960 1960–1961 1961–1962 1962–1974 1974–1977 Udinese Juventus Palermo Inter Neapol 00800(0) 01300(0) 03100(1) 35800(5) 08400(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1963–1974 Itálie 660(2)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1978–1980 1980–1981 1981–1982 1982–1984 1984–1986 1986–1987 1987–1988 1988–1989 1989–1991 1991–1992 1992–1993 1994–1995 1996–1997 1997–1998 1998 1999 2000 2001 Livorno Catanzaro Bologna Como Janov Vicenza Como Catanzaro Cremonese Salernitana Como Livorno Foggia Janov Lucchese Lucchese Ternana Pescara
Úspěchy
Mistrovství světa 1970 Itálie Mistrovství Evropy 1968 Itálie 1. italská fotbalová liga 1960/61 Juventus 1962/63 Inter 1964/65 Inter 1965/66 Inter 1970/71 Inter Pohár PMEZ 1963/64 Inter 1964/65 Inter 1966/67 Inter 1971/72 Inter Interkontinentální pohár 1964 Inter 1965 Inter
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tarcisio Burgnich (25. duben 1939, Ruda, Italské království – 26. květen 2021, Forte dei Marmi^[2], Itálie) byl italský fotbalový obránce a trenér. Je považován za jednoho z nejlepších obránců v historii italského fotbalu. ^[3]

Vyhrál pět titulů v lize (1960/61, 1962/63, 1964/65, 1965/66, 1970/71), dvakrát vyhrál pohár PMEZ (1963/64, 1964/65) i Interkontinentální pohár (1964, 1965). Za reprezentací odehrál čtyři velké turnaje (+ OH 1960) z nichž má zlato z ME 1968 a stříbro z MS 1970.

Klubová kariéra

Udinese

Poté, co hrál v mládežnickém týmu i s Zoffem, debutoval ve svých 20 letech na konci sezony 1958/59 proti Milánu (0:7) 2. června 1959.^[4] V následující sezoně již hrál v sedmi zápasech. To jej přivedlo do reprezentace, které hrálo na OH 1960.

Juventus a Palermo

Do Juventusu přišel na návrh Bonipertiho v roce 1960. I když s klubem získal svůj první titul, odehrál celkem jen 16 utkání a byl považován za nevhodného pro styl hry v klubu.^[5] A tak byl vyměněn do Palermo FC|Palerma za Anzolina + dva hráči na hostování a ještě 100 milionu lir. V novém klubu se stal stabilním hráčem sestavy. První branku vstřelil proti Juventusu (4:2).^[6]

Inter

Po skvělé sezoně se stěhoval do Interu. Zde potom působil 12 let a vyhrál celkem 9 trofejí. Vyhrál čtyři tituly (1962/63, 1964/65, 1965/66, 1970/71). Ale hlavní trofeje získal dvakrát po sobě. Byl to poháru PMEZ, který vyhrál v sezonách (1963/64 a 1964/65. K nim přidal také dva krát po sobě Interkontinentální pohár (1964, 1965). Za Nerazzurri odehrál celkem 467 utkání.

Neapol

Funkcionáři v Interu si mysleli že po zranění které si přivodil na MS 1974, již nebude tak dobrým hráčem.^[7] A tak odešel do Neapole, kde strávil poslední tři sezony své fotbalové kariéry. V první sezoně chyběli dva body aby mohl vyhrát titul, jenže Juventus byl lepší. A tak jedinou trofej pro Neapol získal v sezoně 1975/76 Italský pohár.

Celkem odehrál za svou kariéru 657 utkání a vstřelil 9 branek.

Hráčská statistika

Reprezentační kariéra

(c) Bundesarchiv, Bild 183-N0619-0034 / CC-BY-SA 3.0

V reprezentací debutoval na OH 1960.^[8] Další utkání si připsal až za tři roky. V letech 1965 až 1974 se již stal stabilním členem základní sestavy Azzurri Zúčastnil se celkem tří turnajů MS (1966, 1970, 1974). Byl i ve vítězném týmu z ME 1968. Poslední utkání za Azzurri odehrál 23. června 1974 proti Polsku (1:2).^[9] Celkem odehrál 66 utkání plus 4 na OH a vstřelil dvě branky. Jeho dres s číslem 5 s posledního utkání je vystaven muzeu ve fotbalové federace. ^[10]

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Itálie	OH 1960	2 zápas ve skupině	29. 8.	Velká Británie	90	0	2:2[11]
		3 zápas ve skupině	1. 9.	Brazílie	90	0	3:1[12]
		Semifinále	5. 9.	Jugoslávie	120	0	1:1 v prodl.[13]
		O 3. místo	9. 9.	Maďarsko	90	0	1:2[14]
	MS 1966	1 zápas ve skupině	13. 7.	Chile	90	0	2:0[15]
		2 zápas ve skupině	16. 7.	Sovětský svaz	90	0	0:1[16]
	ME 1968	Semifinále	5. 6.	Sovětský svaz	120	0	0:0[17]
		Finále č.1	8. 6.	Jugoslávie	120	0	1:1[18]
		Finále č.2	1. 6.	Jugoslávie	90	0	2:0[19]
	MS 1970	1 zápas ve skupině	3. 6.	Švédsko	90	0	1:0[20]
		2 zápas ve skupině	6. 6.	Uruguay	90	0	0:0[21]
		3 zápas ve skupině	11. 6.	Izrael	90	0	0:0[22]
		Čtvrtfinále	14. 6.	Mexiko	90	0	4:1[23]
		Semifinále	17. 6.	NSR	120	1	4:3 v prodl.[24]
		Finále	21. 6.	Brazílie	90	0	1:4[25]
	MS 1974	1 zápas ve skupině	15. 6.	Haiti	90	0	3:1[26]
		2 zápas ve skupině	19. 6.	Argentina	90	0	1:1[27]
		3 zápas ve skupině	23. 6.	Polsko	31	0	1:2[9]

Trenérská kariéra

Když ukončil v roce 1977 fotbalovou kariéru, netrvalo dlouho a stal se hlavním trenérem třetiligového Livorna. Po dvou letech odešel a přijal nabídku stát se trenérem v nejvyšší lize. Nabídku mu podal klub Catanzaro. Obsadil solidní 8. místo. V následující sezoně 1981/82 se stal trenérem Boloně, jenže ta jej v březnu propustila. V téhle sezoně dal šanci mladému hráči jménem Roberto Mancini.

V letech 1982 až 1987 vedl kluby co hrály ve druhé lize. Byli o kluby:Como (slavil postup do Serie A), Janov a Vicenza. Po nevydařeném angažmá ve Vicenzi se stal na téměř jeden rok neangažovaný. Až v lednu roku 1988 jej angažovalo Como, které hrálo Serii A. Zůstal tam do května téhož roku, než jej propustili. Poslední sezonu strávenou v nejvyšší lize byla 1989/90, když vedl Cremonese. Skončil s ní na sestupovém 17. místě. Poté již vedl kluby ve druhé lize a třetí lize.

Po skončení trenérské kariéry v roce 2001, se stal pozorovatelem Interu.^[28]

Trenérská statistika

Hráčské úspěchy

Klubové

• 5× vítěz italské ligy (1960/61, 1962/63, 1964/65, 1965/66, 1970/71)
• 1× vítěz italského poháru (1975/76)
• 2× vítěz poháru PMEZ (1963/64, 1964/65)
• 2× vítěz Interkontinentálního poháru (1964, 1965)

Reprezentační

• 3× na MS (1966, 1970 - stříbro, 1974)
• 1× na ME (1968 - zlato)
• 1× na OH (1960)

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tarcisio Burgnich na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarcisio Burgnich na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil trenéra na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)

• http://www.enciclopediadelcalcio.it/Burgnich.html
• https://web.archive.org/web/20090821194648/http://www.sports-reference.com/olympics/athletes/bu/tarcisio-burgnich-1.html
• https://web.archive.org/web/20150103005740/http://www.corrieredellosport.it/remember/2009/07/02-73602/Ve+lo+ricordate+Tarcisio+Burgnich%3F+Ecco+come+vive