Targum

Targum (hebrejsky תרגום‎, „překlad“) je označení pro aramejský převod hebrejského textu Bible. Nezbytnost používání targumu se objevila v době po zničení jeruzalémského Chrámu v roce 586 př. n. l. a odvedení židovského obyvatelstva do babylonského exilu, kde byla aramejština jazykem každodenního používání. Po návratu ze zajetí měli mnozí židé problém s porozuměním hebrejskému textu, a proto bylo knězem Ezdrášem (Ezrou) při předčítání Tóry zavedeno, že levité „četli z knihy Božího zákona po oddílech a vykládali smysl, aby lid rozuměl tomu, co četli.“[1] Původně při této praktice stál vedle toho, kdo četl stanovený oddíl hebrejského textu Tóry, ten, kdo ho překládal do aramejštiny a zároveň vysvětloval. Později začaly vznikat překlady v písemné formě a týkaly se nejen textu Pěti knih Mojžíšových. Babylónský talmud se např. zmiňuje o targumu ke knize Job (Šabat 115a).[2] K význačným targumům, které jsou používány i v současné době, patří Targum Onkelos a Targum Jonatan.[3] Onkelův překlad se vyznačuje doslovností, kdežto Jonatanův spíše výkladem, midrašem.[4] Jednu z nejstarších verzí targumu k Pentateuchu má ve svém archivu i velká Vatikánská apoštolská knihovna, a to v podobě kopie ze 16. století, která nese označení Neophyti 1.[5]

Odkazy

Reference

  1. Neh 8, 8 (Kral, ČEP)
  2. BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. Praha: Kalich, 1989. S. 582. 
  3. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. S. 224–225. 
  4. SIDON, Karol Efraim; HVÍŽĎALA, Karel. Červená kráva. Praha: Dokořán, 2002. ISBN 80-86569-30-6. S. 97. 
  5. METZGER, Bruce. Starověké a anglické překlady bible. Praha: Česká biblická společnost, 2010. ISBN 978-80-85810-94-3. S. 20. 

Související články

Externí odkazy