Tarrenz
| Tarrenz | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°15′50″ s. š., 10°45′45″ v. d. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Imst |
  Tarrenz | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 74,59 km² |
| Počet obyvatel | 2 726 (1. 1. 2017) |
| Hustota zalidnění | 37 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| gemeinde | |
| Telefonní předvolba | +43 5412 |
| PSČ | 6464 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tarrenz je obec v Rakousku (okres Imst, spolková země Tyrolsko). Její jméno je odvozeno od torrente (it.), neboli prudce tekoucí říčka, bystřina. Žije zde 2763 obyvatel (1. 1. 2019).
Poloha
Tarrenz leží v údolí Gurgltal při ústí říčky Salvesenbach. Ta vytvořila těsně před obcí divokou rokli (Salvesenklamm), která je oblíbeným turistickým cílem. Jádrem obce prochází silnice B179 (Fernpaẞstraẞe), jež vede z Imstu přes průsmyk Fern na Lermoos.[1] K obci patří ještě řada usedlostí a dvorů rozesetých po údolí a okolních stráních. Ze severu a západu ji svírají Lechtalské Alpy. Na jihovýchodě se tyčí štít Tschirgant (2370 m n. m.). Nedaleko se nachází přírodní rezervace Antelsberg.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265, od 14. století je v pramenech vedena jako samostatná hospodářská jednotka. Později patřila správou pod obec Imst, v roce 1811 se osamostatnila.
Starkenbergové
Rozvoj obce je úzce spjat s rytířským rodem Starkenbergů, kteří do Tyrolska přišli společně se Štaufy na konci 11. století. Na blízkém kopci si postavili hrad Starkenberg, poprvé je zmíněn roku 1217.[2] V průběhu let 1422–1426 se rod dostal do sporu s knížetem Fridrichem IV. Habsburským, hrad byl dobyt a vypleněn. Od té doby je v ruinách. Krátce nato rod vymírá.
Kromě starého hradu, který byl přejmenován na Altstarkenberg, si Starkenbergové postavili v letech 1310 až 1329 ještě jeden hrad – Neustarkenberg. Měl chránit starou římskou cestu (Via Claudia Augusta), která tudy překračovala Alpy, a dnes po jejích stopách vede dálková cyklistická trasa. Kolem nového hradu se pak rozrůstala pozdější obec. V 15. století byl hrad rozšířen. V roce 1809 se nacházel v majetku rodiny Strele z Imstu, která jej přestavěla na zámek. V roce 1816 byl na zámku uveden do provozu pivovar. V současné době je vedle budovy pivovaru umístěno informační centrum Auf Starkenberg.
Historie těžby
V celém údoli Gurgltal, které sahá od průsmyku Fern až k Imstu, i v jeho bočních údolích probíhala od pozdního středověku až do raného novověku těžba olověné rudy. Přinesla oblasti skromnou prosperitu, ovšem ta trvala jen do té doby, dokud místní železárny odebíraly zde vytěženou surovinu. V 16. a 17. století byla lokální těžba rudy vytlačena dovozem a těžební činnost byla utlumena. Poslední, naprosto okrajová těžba byla zastavena po druhé světové válce.[3][4]
V obci je hornický skanzen Knappenwelt Gurgltal, který byl otevřen v roce 2008.
Odkazy
Reference
- ↑ Lechtaler Alpen, Hornbachkette : Wander-, Rad- und Skitourenkarte ; Kompass Lexikon.. Rum/Innsbruck: [s.n.] Dostupné online. ISBN 3-85491-025-8, ISBN 978-3-85491-025-1. OCLC 315359786
- ↑ Wehrbauten in Tirol. www.wehrbauten.at [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Knappenwelt Tarrenz – Die Knappenwelt – Die Heilerin vom Gurgltal [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25. (anglicky)
- ↑ GSTREIN, Peter. Der historische Bergbau in der Region Gurgltal in Tirol ... sowie ein Besuch in der Knappenwelt bei Tarrenz. Hall in Tirol: Berenkamp, 2011. 111 s. Dostupné online. ISBN 978-3-85093-277-6, ISBN 3-85093-277-X. OCLC 794941621
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tarrenz na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Autor: Lencer, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Austria
Equirectangular projection, N/S stretching 150 %. Geographic limits of the map:
- N: 49.2° N
- S: 46.3° N
- W: 9.4° E
- E: 17.2° E