Tashkent Open 2019 – ženská dvouhra

Tashkent Open 2019
VítězkaBelgie Alison Van Uytvancková
FinalistkaRumunsko Sorana Cîrsteaová
Výsledek6–2, 4–6, 6–4
Soutěže
ženská dvouhraženská čtyřhra
2018 •• 2020 >

Ženská dvouhra Tashkent Open 2019 probíhala ve druhé polovině září 2019. Do singlové soutěže taškentského tenisového turnaje hraného na tvrdém povrchu nastoupilo třicet dva hráček. Obhájkyní titulu byla ruská tenistka Margarita Gasparjanová,[1] kterou ve druhém kole vyřadila Černohorka Danka Kovinićová.

Vítězkou se stala třetí nasazená Belgičanka Alison Van Uytvancková, jež ve finále zdolala rumunskou turnajovou osmičku a šampionku z roku 2008 Soranu Cîrsteaovou po třísetovém průběhu 6–2, 4–6 a 6–4. V probíhající sezóně si připsala, po triumfu na Hungarian Ladies Open, druhé turnajové vítězství, které představovalo čtvrtý singlový titul na okruhu WTA Tour. Udržela tak kariérní finálovou neporazitelnost a premiérově ovládla dva turnaje v jednom kalendářním roce.[2]

Nasazení hráček

  1. Slovensko Viktória Kužmová (čtvrtfinále)
  2. Rusko Margarita Gasparjanová (2. kolo)
  3. Belgie Alison Van Uytvancková (vítězka)
  4. Lotyšsko Jeļena Ostapenková (1. kolo, skreč)
  5. Česko Kristýna Plíšková (semifinále)
  6. Německo Tatjana Mariová (2. kolo)
  7. Maďarsko Tímea Babosová (2. kolo)
  8. Rumunsko Sorana Cîrsteaová (finále)

Pavouk

Legenda

Finálová fáze

Semifinále Finále
5 Česko Kristýna Plíšková24 
3 Belgie A Van Uytvanck66 
 3 Belgie Alison Van Uytvancková646
 
 8 Rumunsko Sorana Cîrsteaová264
  Ukrajina Katarina Zavacká03
8 Rumunsko Sorana Cîrsteaová66 

Horní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
1 Slovensko V Kužmová776 
 USA F Di Lorenzo633  1 Slovensko V Kužmová5679 
PR Ukrajina K Bondarenko22   Belgie G Minnen7367 
 Belgie G Minnen66   1 Slovensko V Kužmová34 
 Polsko K Kawa76   5 Česko Kr Plíšková66 
 Rusko V Ďjačenko53   Polsko K Kawa564
 Itálie J Paolini44  5 Česko Kr Plíšková736 
5 Česko Kr Plíšková66   5 Česko Kr Plíšková24
3 Belgie A Van Uytvanck66   3 Belgie A Van Uytvanck66
Q Rusko L Samsonova01  3 Belgie A Van Uytvanck66 
WC Uzbekistán N Abduraimova15   Rumunsko M Niculescu21 
 Rumunsko M Niculescu67   3 Belgie A Van Uytvanck66
 Francie P Parmentier66    Francie P Parmentier24 
 Srbsko A Krunić12   Francie P Parmentier266
 Belgie K Flipkens25  7 Maďarsko T Babos643 
7 Maďarsko T Babos67 

Dolní polovina

První kolo Druhé kolo Čtvrtfinále Semifinále
6 Německo T Maria776 
Q Bělorusko O Govorcova651  6 Německo T Maria652 
Q Spojené království H Dart44   Rusko A Kalinska376 
 Rusko A Kalinska66    Rusko A Kalinska02 
Q Česko T Martincová6466    Ukrajina K Zavacka66 
 Rumunsko I-C Begu7744  Q Česko T Martincová44
 Ukrajina K Zavacka65   Ukrajina K Zavacka66 
4 Lotyšsko J Ostapenko34r    Ukrajina K Zavacka03
8 Rumunsko S Cîrstea66   8 Rumunsko S Cîrstea66
PR Česko D Allertová14  8 Rumunsko S Cîrstea367 
WC Uzbekistán A Amanmuradova31   Belgie Y Bonaventure635 
 Belgie Y Bonaventure66   8 Rumunsko S Cîrstea756
WC Uzbekistán S Šaripova072    Černá Hora D Kovinić571 
 Černá Hora D Kovinić656   Černá Hora D Kovinić76
 Švýcarsko S Vögele  2 Rusko M Gasparjan54 
2 Rusko M Gasparjan 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 Tashkent Open – Singles na anglické Wikipedii.

  1. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Gasparjanová v Taškentu smetla Potapovovou a získala druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-09-29 [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Čtvrté finále, čtvrtý titul. Van Uytvanková ovládla uzbecký Taškent [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-28 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“