Tatenický tunel (původní)

Tatenický tunel
Jižní portál Tatenického tunelu v roce 1845
Jižní portál Tatenického tunelu v roce 1845
Základní informace
StátČesko
Provozní délka145,87 m
Výstavba
Zahájení stavby1842
Otevření1845
Lokalizace
Souřadnice49°51′23,23″ s. š., 16°41′55,62″ v. d.
Tatenický tunel
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatenický tunel (nepřesně též Krasíkovský, nyní Starý krasíkovský tunel) je nevyužívaný a částečně zasypaný železniční tunel, který leží jižně od obce Tatenice v okrese Ústí nad Orlicí na původní trase tratě z Olomouce do České Třebové, v katastru obce Krasíkov, od níž se východně nachází. Zprovozněn byl roku 1845 při otevření trati z Olomouce do Prahy a opuštěn byl roku 2004 po výstavbě nového úseku třetího tranzitního železničního koridoru.

Historie

Společnost severní státní dráhy v zářezu dlouhém 18 m postavila tunel jako ochranu proti padajícímu kamení. Tunel byl vystavěn otevřeným způsobem v hlubokém zářezu. Opěry a spodní klenba byly zděny z lomového a kvádrového kamene, horní ochranná klenba v tloušťce 0,79 m byla vyzděna z cihel a následně byla celá stavba zasypána. Maximální vrstva zásypu je 2,84 m.

V roce 1928 byla provedena sanace a poprvé na území Česka při opravě byla použita metoda tlakového cementu. Zároveň byla položena druhá kolej.

V druhé polovině padesátých let 20. století byla trať elektrifikována. Úsek v tunelu byl dán do provozu 30. dubna 1959.[1][2][3]

V roce 2004 byl Tatenický tunel opuštěn a z části na straně Krasíkova zasypán, na severní straně zůstal zachován původní portál.

Při výstavbě třetího železničního koridoru v letech 2004–2007 byla postavena nová, napřímená trať v úseku Krasíkov – Česká Třebová kratší o 1007 m. Na tomto úseku byly postaveny tři nové tunely v km 27,370–27,694 Malá Huba (324 m), Hněvkovský I (132 m), v km 34,755–35,217 Hněvkovský II (462m).[4][1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 127. 
  2. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: [s.n.], 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 138. 
  3. ↑ ZIMEK, Pavel. Příběh tunelů dráhy olomoucko-pražské [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2005 [cit. 2017-05-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce